Mírná zima asi ovlivní chování tažných ptáků
Netypický průběh letošní zimy s rekordně vysokými teplotami zřejmě významně
ovlivňuje chování tažných ptáků. Podle ornitologů řada druhů postupně mění své
migrační návyky. O víkendu proběhlo v celé Evropě sčítání vodních ptáků v rámci
mezinárodního projektu The International Waterbird Census, které může tento
předpoklad potvrdit. Do této akce se každoročně zapujují amatérští ornitologové
a dobrovolníci ze stovky zemí. " V našem regionu byly na mapě sčítání vynechány
některé velmi zajímavé vodní plochy, například Pavlovický rybník nebo Slezská
Harta. Nejblíže byla hlášena pozorování z některých úseků na řece Opavě a v
jejím okolí," říká vedoucí krnovského Střediska ekologické výchovy Martin
Bodešínský. Konkrétní výsledky sčítání zatím Česká společnost ornitologická
nezveřejnila, ale zcela mimořádné výsledky se očekávají především na stojatých
vodách, rybnících a nádržích. Ty bývají obvykle v lednu zamrzlé, ale letos
nabízí nečekaně příznivé prostředí a dostatek potravy, které zřejmě přilákalo
rekordní počet ptáků. Po návratu z teplých krajin u nás bude tažné ptáky zřejmě
čekat rozšířená nabídka potravy. Mnozí živočichové, kteří tvoří ptačí potravu,
totiž přečkají mírnou zimu bez obvyklých ztrát způsobených mrazy. " Je to pouze
můj osobní názor, ale největší vliv může mít teplá zima na ptáky, kteří k nám
zalétají ze severních oblastí. Jsou to například někteří krkavcovití nebo druhy
tažných vodních ptáků jako potápky, husy, brkoslava severní nebo křivky. Pokud
je na severu zima mírnější, tak je nic nenutí hledat u nás místa s vyšší
potravní nabídkou," odhaduje důsledky zimy vedoucí Střediska ekologické výchovy
Martin Bodešínský. Tento efekt už byl dříve zaznamenán u některých druhů, které
jsou částečně tažné, z jejich populace určité procento zůstává a zbytek odlétá
na jih. Patří k nim například kos černý, který se stěhuje v závislosti na
potravní nabídce. Jeho tradiční migraci ale v posledních letech narušila větší
potravní nabídkou v okolí lidských sídel, například na skládkách. " Těch faktorů
bude víc, nedá se jednoznačně potvrdit, že ztráta zájmu o migraci je u těchto
druhů pouze důsledek mírné zimy," dodal Bodešínský. Během roku se může mírná
zima pozitivně odrazit na populaci dravců a sov, protože způsobí přežití většího
množství drobných hlodavců. " Dá se předpokládat, že populace dravců zareagují
na tuto nabídku vyšším počtem mláďat, kterých více přežije a případně i zvýšením
frekvence hnízdění. Rodiče stihnou vyvést více generací během roku," uzavírá
Bodešínský.
Netypický průběh letošní zimy s rekordně vysokými teplotami zřejmě významně ovlivňuje chování tažných ptáků. Podle ornitologů řada druhů postupně mění své migrační návyky. O víkendu proběhlo v celé Evropě sčítání vodních ptáků v rámci mezinárodního projektu The International Waterbird Census, které může tento předpoklad potvrdit. Do této akce se každoročně zapujují amatérští ornitologové a dobrovolníci ze stovky zemí. " V našem regionu byly na mapě sčítání vynechány některé velmi zajímavé vodní plochy, například Pavlovický rybník nebo Slezská Harta. Nejblíže byla hlášena pozorování z některých úseků na řece Opavě a v jejím okolí," říká vedoucí krnovského Střediska ekologické výchovy Martin Bodešínský. Konkrétní výsledky sčítání zatím Česká společnost ornitologická nezveřejnila, ale zcela mimořádné výsledky se očekávají především na stojatých vodách, rybnících a nádržích. Ty bývají obvykle v lednu zamrzlé, ale letos nabízí nečekaně příznivé prostředí a dostatek potravy, které zřejmě přilákalo rekordní počet ptáků. Po návratu z teplých krajin u nás bude tažné ptáky zřejmě čekat rozšířená nabídka potravy. Mnozí živočichové, kteří tvoří ptačí potravu, totiž přečkají mírnou zimu bez obvyklých ztrát způsobených mrazy. " Je to pouze můj osobní názor, ale největší vliv může mít teplá zima na ptáky, kteří k nám zalétají ze severních oblastí. Jsou to například někteří krkavcovití nebo druhy tažných vodních ptáků jako potápky, husy, brkoslava severní nebo křivky. Pokud je na severu zima mírnější, tak je nic nenutí hledat u nás místa s vyšší potravní nabídkou," odhaduje důsledky zimy vedoucí Střediska ekologické výchovy Martin Bodešínský. Tento efekt už byl dříve zaznamenán u některých druhů, které jsou částečně tažné, z jejich populace určité procento zůstává a zbytek odlétá na jih. Patří k nim například kos černý, který se stěhuje v závislosti na potravní nabídce. Jeho tradiční migraci ale v posledních letech narušila větší potravní nabídkou v okolí lidských sídel, například na skládkách. " Těch faktorů bude víc, nedá se jednoznačně potvrdit, že ztráta zájmu o migraci je u těchto druhů pouze důsledek mírné zimy," dodal Bodešínský. Během roku se může mírná zima pozitivně odrazit na populaci dravců a sov, protože způsobí přežití většího množství drobných hlodavců. " Dá se předpokládat, že populace dravců zareagují na tuto nabídku vyšším počtem mláďat, kterých více přežije a případně i zvýšením frekvence hnízdění. Rodiče stihnou vyvést více generací během roku," uzavírá Bodešínský.
Zdroj:Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích