zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kdy obec nepotřebuje povolení ke kácení dřevin

07.02.2005
Příroda
Kdy obec nepotřebuje povolení ke kácení dřevin
Potřebuje obec vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví?
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), je obecně ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, pokud není výslovně zákonem stanoveno jinak.

Povolení ke kácení dřevin není třeba:

z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo

na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají, a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou (tj. jedná se o dřeviny rostoucí mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním předpisy; povolení se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2 - viz § 8 odst. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), a nebo

je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

Ze shora uvedeného vyplývá, že obec potřebuje vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví, s výjimkou důvodů pěstebních a též z důvodu jejich fakticky špatného stavu, jenž zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, popř. zde hrozí škoda značného rozsahu.

K oné druhé výjimce zpravidla vyžadující povolení ke kácení dřevin je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2003, sp. zn. 5 A 27/2001-34, podle něhož není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.

Kdo je oprávněn vydat povolení ke kácení?

Kdo vydá povolení ke kácení obecních dřevin v těch obcích, ve kterých je pouze starosta a místostarosta a žádný další úřednický aparát?

Obecní úřady se podílejí na výkonu státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny - § 75 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Obecní úřady povolují (s výjimkou území národních parků) kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 citovaného zákona - § 76 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny.

Povolení ke kácení dřevin vydá, respektive může vydat pouze příslušný obecní úřad s tím, že toto povolení bude podepsáno v podmínkách malé obce zpravidla starostou, popř. v jeho nepřítomnosti místostarostou, kteří společně s tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu, tvoří obecní úřad; v čele obecního úřadu je starosta - § 109 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Nejedná se o případ podjatosti starosty?

Nejedná se o případ podjatosti starosty, když obec v podstatě sama sobě vydává povolení ke kácení svých dřevin?

Problematika podjatosti v případech, kdy obecní úřad rozhoduje o žádosti své obce, není specifikem pouze v malých obcích, ale je obecným důsledkem spojeného modelu veřejné správy.

Tento problém se pokusil řešit i návrh nového správního řádu, který původně upravoval institut tzv. generální podjatosti správních orgánů. Nicméně pozměňovací návrh Senátu tento institut vypustil a Poslanecká sněmovna s touto úpravou souhlasila. A tak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006, tuto spornou záležitost neupravuje. Je možné tedy ve vámi zmíněném případě konstatovat, že se obecně o podjatost nejedná, neboť jinak bychom tím de facto vůbec zpochybnili současný spojený model veřejné správy v celé České republice.

AUTOR: Mgr. Jan Břeň
právník
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí