Na podporu výroby bionafty má ČR výjimku od Evropské komise. Nevyužívá ji a nikomu to zřejmě nevadí.
Odložená dotace
Jedním ze závazků vůči EU, který Česká republika s velkou pravděpodobností letos nesplní, je zvýšení podílu biopaliv na dvě procenta celkové spotřeby pohonných hmot. Do roku 2010 to má být dokonce 5,75 %. Závazek vyplývá z evropské směrnice, promítnuté do české legislativy v zákoně o ochraně ovzduší č. 92/2004 Sb. K zákonu dosud nevyšel nezbytný prováděcí předpis, který stanoví podmínky pro plošné míchání biosložek do paliv.
Přitom ještě před rokem Česko dvouprocentní závazek podílu biopaliv skoro plnilo, a to díky bionaftě (celkový podíl na všech vyráběných motorových palivech dosahoval 1,4 %). Do benzinu se přitom žádné biosložky ještě nemíchají. Dnes je tento podíl prakticky nulový - bionafta (směs motorové nafty a 30 % metylesteru kyselin řepkového oleje, zkráceně MEŘO) se po vstupu do EU přestala v ČR vyrábět, protože musely skončit přímé dotace jejím výrobcům. Stát poskytoval takovou podporu, aby byla bionafta zhruba o 2-4 koruny pod cenou běžné nafty, která se vyrábí levněji.
Dnes lze u směsných paliv využít pouze daňovou úlevu ve výši 3,084 Kč na litr bionafty, což na konkurenci s běžnou naftou - na rozdíl třeba od Německa, kde je spotřební daň výrazně vyšší, než v ČR - nestačí.
VÝJIMKA S OTAZNÍKY. Situaci mohla zachránit výjimka, ale o tu požádala Praha pozdě. Souhlas Evropské komise přišel až loni v prosinci s tím, že přechodný systém by měl platit do konce roku 2006. Ani pak státní úředníci nikam nepospíchali: vláda stále ještě neschválila systém poskytování dotace a hlavně to, kolik má činit.
Na začátku prosince 2004 předalo Ministerstvo zemědělství vládě návrh tohoto systému, který spočívá v úlevě na spotřební dani (ta je schválená a funguje) a na přímé dotaci výrobcům. Původní návrh, schválený Evropskou komisí, zněl na téměř miliardu korun, nyní se uvažuje o necelých 800 tisících, ale i to se zdá ekonomickým ministrům příliš mnoho vzhledem k potřebě snížit nároky státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond by měl dotovat 100 tisíc tun MEŘO.
Návrh schválený Bruselem počítal s přímou dotací na MEŘO ve výši 9,50 Kč na litr, Ministerstvo zemědělství nyní uvádí v materiálu do vlády jen 7,85 Kč na litr. Přičemž tato částka nemá být dána pevně, ale bude záviset na vývoji cen řepky a fosilní nafty.
Bionafta se tedy nevyrábí, dotace na výrobu se neposkytují, ale nikomu to zjevně nevadí. Přitom zemědělci dotaci na pěstování řepky olejné dostávají a potřebují odbyt, další v řetězci - výrobci MEŘO - sice žádnou přímou dotaci nemají, ale přesto řepku od zemědělců vykupují, protože MEŘO vyvážejí do Německa.
U německých čerpadel pohonných hmot se prodává stoprocentní bionafta, tzn. nejde o směs s klasickou naftou. Na tu se spotřebuje mnohem větší množství MEŘO než do naftových směsí, jaké se vyráběly u nás. V Německu, stejně jako v některých dalších zemích EU, se platí u této nafty nulová spotřební daň, takže může konkurovat klasické motorové naftě. Tato spotřební daň se v Německu pohybuje v přepočtu kolem 15 korun na litr, zatímco v ČR je to necelá desetikoruna.
Ve prospěch bionafty hraje také cena ropy. Čím je vyšší, tím lépe se na trhu uplatňuje bionafta. Naopak pokles ceny ropy by výrobci MEŘO v Německu, a tedy ani naši exportéři neuvítali.
Ani zemědělce, ani výrobce MEŘO tak paradoxně nepoškozuje, že v Česku je kolem bionafty ticho po pěšině. Rafinérie tento problém příliš nezajímá, protože třicetiprocentní bionaftu neprodukovaly ani předtím. Pro ně je směrodatný požadavek EU zajistit od roku 2007 plošné míchání biopaliv do benzinů i do motorové nafty. Tzn. žádné čisté ani třicetiprocentní směsi, ale pěkně pět procent do všeho.
Na tyto směsi existují evropské i české normy, nižší výhřevnost biopodílu nehraje při tak malém množství v litru paliva roli. Jedinou podporou, kterou takto vyráběné pohonné hmoty budou mít, je nulová spotřební daň - ovšem pouze z onoho pětiprocentního podílu MEŘO nebo bioetanolu, který se bude přidávat do benzinů. Důvodem zvýhodnění není to, aby byly tyto pohonné hmoty prodejné v konkurenci s fosilními (všechny budou mít totiž stejný podíl biosložky), ale proto, aby cena paliv skokově nevzrostla.
NÁPRAVA PRÝ BUDE. Ministerstvo zemědělství (MZe) prý z podpory výrobcům MEŘO necouvá. "Postoj k uvedené problematice jsme rozhodně nezměnili. Dotace na výrobu biopaliv nejsou tím pravým místem, kde by se mělo za každou cenu šetřit ve státním rozpočtu. Výrobu a nabídku biopaliv je potřeba rozhýbat jak z důvodu vztahu k životnímu prostředí, tak z důvodu efektivního využití zemědělské produkce. Řepka olejka je komodita, kterou naši zemědělci umějí. Jako členský stát EU jsme se také zavázali vyrobit 100 000 tun MEŘO v roce 2005 i v roce 2006 podle směrnice 2003/30 EC o zajištění používání biopaliv pro dopravu, s dalším postupným nárůstem. Jde také o racionální náhradu drahých dovozových fosilních paliv," říká tiskový mluvčí Martin Severa..
V únoru letošního roku předalo MZe materiál s návrhem dotačního systému opět Úřadu vlády. Legislativní rada si vyžádala projednání na úrovni výborů a v současné době se připravuje stanovisko jejího předsedy. "V ideálním případě by měl být materiál připraven k projednání na příštím jednání vlády," dodal Severa.
Na splnění závazku dvouprocentního podílu biopaliv v letošním roce zbývá již jen tři čtvrtě roku. Výrobci MEŘO mají smlouvy se svými dodavateli a lze stěží předpokládat, že veškerou výrobu vrhnou ihned po schválení dotace na český trh. Bioetanol přidávaný do benzinu nás letos nezachrání, protože s masovou výrobou benzinu s pěti procenty bioetanolu se počítá až od roku 2007.
V České republice chybí dlouhodobá strategie využití biopaliv, kterou má podle usnesení vlády z listopadu 2004 zpracovat ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními resorty. Přesto bylo nutné už dřív přijmout některá legislativní opatření, což vždy zakládá problémy s tím, aby později přijaté strategii odpovídala.
AUTOR: Milena Geussová
Přitom ještě před rokem Česko dvouprocentní závazek podílu biopaliv skoro plnilo, a to díky bionaftě (celkový podíl na všech vyráběných motorových palivech dosahoval 1,4 %). Do benzinu se přitom žádné biosložky ještě nemíchají. Dnes je tento podíl prakticky nulový - bionafta (směs motorové nafty a 30 % metylesteru kyselin řepkového oleje, zkráceně MEŘO) se po vstupu do EU přestala v ČR vyrábět, protože musely skončit přímé dotace jejím výrobcům. Stát poskytoval takovou podporu, aby byla bionafta zhruba o 2-4 koruny pod cenou běžné nafty, která se vyrábí levněji.
Dnes lze u směsných paliv využít pouze daňovou úlevu ve výši 3,084 Kč na litr bionafty, což na konkurenci s běžnou naftou - na rozdíl třeba od Německa, kde je spotřební daň výrazně vyšší, než v ČR - nestačí.
VÝJIMKA S OTAZNÍKY. Situaci mohla zachránit výjimka, ale o tu požádala Praha pozdě. Souhlas Evropské komise přišel až loni v prosinci s tím, že přechodný systém by měl platit do konce roku 2006. Ani pak státní úředníci nikam nepospíchali: vláda stále ještě neschválila systém poskytování dotace a hlavně to, kolik má činit.
Na začátku prosince 2004 předalo Ministerstvo zemědělství vládě návrh tohoto systému, který spočívá v úlevě na spotřební dani (ta je schválená a funguje) a na přímé dotaci výrobcům. Původní návrh, schválený Evropskou komisí, zněl na téměř miliardu korun, nyní se uvažuje o necelých 800 tisících, ale i to se zdá ekonomickým ministrům příliš mnoho vzhledem k potřebě snížit nároky státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond by měl dotovat 100 tisíc tun MEŘO.
Návrh schválený Bruselem počítal s přímou dotací na MEŘO ve výši 9,50 Kč na litr, Ministerstvo zemědělství nyní uvádí v materiálu do vlády jen 7,85 Kč na litr. Přičemž tato částka nemá být dána pevně, ale bude záviset na vývoji cen řepky a fosilní nafty.
Bionafta se tedy nevyrábí, dotace na výrobu se neposkytují, ale nikomu to zjevně nevadí. Přitom zemědělci dotaci na pěstování řepky olejné dostávají a potřebují odbyt, další v řetězci - výrobci MEŘO - sice žádnou přímou dotaci nemají, ale přesto řepku od zemědělců vykupují, protože MEŘO vyvážejí do Německa.
U německých čerpadel pohonných hmot se prodává stoprocentní bionafta, tzn. nejde o směs s klasickou naftou. Na tu se spotřebuje mnohem větší množství MEŘO než do naftových směsí, jaké se vyráběly u nás. V Německu, stejně jako v některých dalších zemích EU, se platí u této nafty nulová spotřební daň, takže může konkurovat klasické motorové naftě. Tato spotřební daň se v Německu pohybuje v přepočtu kolem 15 korun na litr, zatímco v ČR je to necelá desetikoruna.
Ve prospěch bionafty hraje také cena ropy. Čím je vyšší, tím lépe se na trhu uplatňuje bionafta. Naopak pokles ceny ropy by výrobci MEŘO v Německu, a tedy ani naši exportéři neuvítali.
Ani zemědělce, ani výrobce MEŘO tak paradoxně nepoškozuje, že v Česku je kolem bionafty ticho po pěšině. Rafinérie tento problém příliš nezajímá, protože třicetiprocentní bionaftu neprodukovaly ani předtím. Pro ně je směrodatný požadavek EU zajistit od roku 2007 plošné míchání biopaliv do benzinů i do motorové nafty. Tzn. žádné čisté ani třicetiprocentní směsi, ale pěkně pět procent do všeho.
Na tyto směsi existují evropské i české normy, nižší výhřevnost biopodílu nehraje při tak malém množství v litru paliva roli. Jedinou podporou, kterou takto vyráběné pohonné hmoty budou mít, je nulová spotřební daň - ovšem pouze z onoho pětiprocentního podílu MEŘO nebo bioetanolu, který se bude přidávat do benzinů. Důvodem zvýhodnění není to, aby byly tyto pohonné hmoty prodejné v konkurenci s fosilními (všechny budou mít totiž stejný podíl biosložky), ale proto, aby cena paliv skokově nevzrostla.
NÁPRAVA PRÝ BUDE. Ministerstvo zemědělství (MZe) prý z podpory výrobcům MEŘO necouvá. "Postoj k uvedené problematice jsme rozhodně nezměnili. Dotace na výrobu biopaliv nejsou tím pravým místem, kde by se mělo za každou cenu šetřit ve státním rozpočtu. Výrobu a nabídku biopaliv je potřeba rozhýbat jak z důvodu vztahu k životnímu prostředí, tak z důvodu efektivního využití zemědělské produkce. Řepka olejka je komodita, kterou naši zemědělci umějí. Jako členský stát EU jsme se také zavázali vyrobit 100 000 tun MEŘO v roce 2005 i v roce 2006 podle směrnice 2003/30 EC o zajištění používání biopaliv pro dopravu, s dalším postupným nárůstem. Jde také o racionální náhradu drahých dovozových fosilních paliv," říká tiskový mluvčí Martin Severa..
V únoru letošního roku předalo MZe materiál s návrhem dotačního systému opět Úřadu vlády. Legislativní rada si vyžádala projednání na úrovni výborů a v současné době se připravuje stanovisko jejího předsedy. "V ideálním případě by měl být materiál připraven k projednání na příštím jednání vlády," dodal Severa.
Na splnění závazku dvouprocentního podílu biopaliv v letošním roce zbývá již jen tři čtvrtě roku. Výrobci MEŘO mají smlouvy se svými dodavateli a lze stěží předpokládat, že veškerou výrobu vrhnou ihned po schválení dotace na český trh. Bioetanol přidávaný do benzinu nás letos nezachrání, protože s masovou výrobou benzinu s pěti procenty bioetanolu se počítá až od roku 2007.
V České republice chybí dlouhodobá strategie využití biopaliv, kterou má podle usnesení vlády z listopadu 2004 zpracovat ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními resorty. Přesto bylo nutné už dřív přijmout některá legislativní opatření, což vždy zakládá problémy s tím, aby později přijaté strategii odpovídala.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
