Přibývá firem závislých na dotacích

Roční produkce ryb se v posledních letech v Česku pohybuje kolem 19 tisíc tun. Zhruba polovina se vyváží. Dovoz se orientuje převážně na mořské ryby, korýše a mlže. Čeští spotřebitelé však víc konzumují právě mořské druhy, a proto je bilance zahraničního obchodu s rybami a rybími výrobky záporná.
"Rybářství je zemědělství na vodě," říká správní ředitel Rybářského sdružení ČR Václav Šilhavý. Projevují se v něm stejné vlivy - výkyvy počasí, sezónnost, rostoucí tlak na ochranu životního prostředí nebo zvyšující se ceny vstupů. Přibývá také firem závislých na podporách a dotacích.
Je to i proto, že odvětví je hodně roztříštěné. V Česku je kolem sedmdesáti významnějších producentů ryb a několik set drobných chovatelů. Rozhodující podniky jsou členy Rybářského sdružení a náleží jim zhruba 85 procent ploch využívaných v k chovu ryb.
V současnosti se u nás eviduje přes 24 tisíc rybníků o celkové ploše 51,3 tisíce hektarů. Jejich počet ale roste jen nepatrně. Předseda Českého přehradního výboru Vojtěch Broža vloni tento trend na odborné konferenci v Českých Budějovicích označil za velmi nepříznivý. Hlavně vzhledem ke změnám podnebí a předpokládanému úbytku vody v přírodě.
Do budoucna se totiž předpokládá, že Česko budou trápit větší sucha a naopak deště a povodně ustoupí. Rybníky přitom pomáhají přírodě vyrovnat se s oběma extrémy. "Když se to nebude řešit, mohlo by být pozdě," uvedl tehdy Broža.
Obecným problémem rybníků je jejich zanášení. Přestože se stát hlavně po roce 2000 snaží pomoci problém řešit, posun k lepšímu je stále pomalý. Vláda proto minulou středu schválila záměr Ministerstva zemědělství posílit pro letošek podporu obnovy a odbahnění rybníků a vodních nádrží ze současných 220 miliónů o dalších 150 miliónů korun. Tyto prostředky mají být přesunuty v rámci kapitoly resortu z dotací pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Tento krok ale musí ještě schválit rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. "Počet rybníků, které trpí extrémním zabahněním, je značný. To pak snižuje i jejich schopnost zadržovat vodu a chránit před povodněmi," hájí záměr Hugo Roldán z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství.
Peníze určené pro letošní rok na financování obnovy a odbahnění naprosto nepokrývají finanční nároky. V posledních dvou letech šly na tento program stovky miliónů korun - v roce 2003 to bylo 325 miliónů, loni zhruba 440 miliónů.
Rozhodující chovanou rybou je v Česku kapr. Další významnou skupinou jsou býložravé ryby, kam se řadí tolstolobici a také amur bílý. Dále se chovají ryby lososovité, zvláště pstruh duhový a siven americký. Rybníkáři nestačí krýt poptávku trhu po candátu obecném, štice obecné, sumci velkém a línu obecném. Spotřeba sladkovodních ryb mírně přesahuje jeden kilogram na osobu ročně, což je je nejméně v Evropě. U mořských produktů je to téměř čtyřikrát tolik.
Snaha posílit rozvoj zpracoven, které dodávají polotovary a hotové výrobky, ale zatím naráží na malý zájem trhu a spotřebitelů. Jejich výroba proto nepředstavuje ani desetinu celkové produkce ryb.
Šéf Klatovského rybářství Jaroslav Průcha ale věří, že do deseti let se spotřeba sladkovodních ryb zdvojnásobí. Prognózu opírá o předpoklad, že už neporoste spotřeba drůbežího masa, kterého Češi ročně spotřebují třiadvacetkrát více. Je to i tím, že je o polovinu levnější než rybí maso. Také mořské ryby jsou levnější. Zlevnit se ale rybářským podnikům nechce. "Naše loňská průměrná cena kapra byla 50 korun za kilo. Za pět let se nezvýšila," uvedl ředitel. Přitom za tuto dobu výrazně podražilo krmné obilí i nafta.
České rybářské podniky proto mají jen nízké zisky - v řádu jednotek miliónů korun. Ty pak investují do oprav a čištění rybníků. Na rozvoj jim proto mnoho zdrojů nezbývá.