EVER Study

V srpnu byla zveřejněna průběžná zpráva studie EVER Study, kterou pro Evropskou komisi zpracovává milánská Bocconi University a které se stane jedním z hlavních vstupů blížící se revize systému EMAS. Cílem studie je kritickým způsobem zhodnotit stávající stav ve fungování dvou dobrovolných nástrojů - EMAS a ekoznačení (The Flower), identifikovat problémy a překážky jejich většího rozšiřování a navrhnout potřebné změny pro zlepšení stávajícího stavu.
Ke získání vstupních údajů pro zhodnocení využili řešitelé jednak analýzu stávající literatury a jednak dotazníkové šetření zaměřené na různé cílové skupiny (certifikované a necertifikované firmy, státní úřady, místní samosprávné úřady, environmentální ověřovatele a neziskové organizace).
Analýza literatury ukázala, že doposud neexistuje mnoho studií, které by se zabývaly porovnáním různých úrovní environmentálního řízení ve vztahu k environmentální výkonnosti podniku a dalším přínosům. Několik málo studií tohoto charakteru však existuje a shodují se na vyšším příspěvku EMAS k environmentální výkonnosti, zejména pokud jde o soulad s legislativou. Jedna německá studie také vyzdvihuje příspěvek EMAS k inovacím (technologie, výrobky).
Z realizovaných rozhovorů zatím vyplývá, že je velmi těžké zjistit příspěvek EMAS ke zlepšení environmentální výkonnosti v kontextu příspěvku dalších nástrojů využívaných v organizaci. Respondenti se však kloní k názoru, že velký význam pro toto zlepšování mají audit a požadavek na soulad s legislativou. Dále jsou oceňovány nepřímé efekty EMAS jako např. využívání EMAS jako srovnávací základny pro další přístupy (benchmarking) a přínosy pro podniky, které zaváděly EMAS, ale nedotáhly to do konce, nebo které odešly z EMAS, ale nadále udržují určité postupy a prvky EMS.
Mezi hlavní motivační prvky k zavádění EMAS řadí dotazovaní především ekonomické důvody, konkurenceschopnost (požadavky zákazníků), zabezpečení souladu s legislativou a zlepšování vztahů se zainteresovanými stranami (zejména úřady). Naopak zlepšování environmentální výkonnosti hlavní důvody zavádění EMAS nepatří. Jako překážky zavádění jsou nejčastěji uváděny náklady na implementaci (zejména u malých a středních podniků), nedostatek zdrojů (časových, lidských, finančních), nedostatečná odezva trhu (zájem zákazníků a dalších zainteresovaných stran), nedostatečná odezva ze strany státu (zelené veřejné zakázky, povolovací řízení, apod.), náročný verifikační a registrační proces (byrokracie, časová náročnost, náklady na ověřování) a nezájem managementu. Za překážku není považováno porozumění požadavkům EMAS ani jejich praktické zavedení.
Největší výhody zavedeného EMAS vidí respondenti v zajištění souladu s legislativou, finančních úsporách (energie, suroviny, materiály), efektivitě organizace a řízení a vylepšení image. Pokud jde o konkurenceschopnost, podniky vnímají EMAS jako přínosný, ale nejsou schopny tento přínos přesněji vyjádřit (vlivů je více). Podnik je vnímán jako leader ve svém oboru, zákazníci jsou více spokojeni (neznamená to ale, že více kupují). Větší uplatnění EMAS vzhledem ke konkurenceschopnosti vidí podniky v povinném zavedení EMAS do veřejných zakázek, zohledňování EMAS ze strany bank a pojišťoven a možnosti umísťování loga EMAS na výrobky.
V souvislosti s posledním zmíněným požadavkem jsou však zajímavé odpovědi na otázky týkající se externí komunikace a propagace (využívání loga, poskytování environmentálního prohlášení). Z odpovědí vyplývá, že podniky pro propagaci EMAS sami příliš nedělají a prohlášení zainteresovaným stranám aktivně nerozesílají.
Finální výsledky studie budou k dispozici v závěru letošního roku.
Průběžnou zprávu nabízíme ke stažení Ever_Study_interim_report.pdf

Zdroj: www.cenia.cz