Kormorán už nebude chráněn

 Petr Sedláček z Rybářství Třeboň přejíždí pohledem po vzdálených vrcholcích stromů a vyhlíží kormorány, kteří se na ostrůvku uprostřed rybníka Nový Vdovec usídlili už před více než dvaceti lety a od té doby jich stále přibývá.
"Včera jich tady bylo asi sto padesát," hlásí Sedláčkův kolega a z hráze rybníka mávne pravačkou směrem k vodní hladině.
Kormoráni se v posledních letech stali postrachem rybářů. Velké černé ptáky se zahnutým zobákem, kteří se usídlili v různých koutech země, na podzim doplňují tisíce "příbuzných" ze severní Evropy, letících do teplých krajin. České řeky a rybníky jim slouží jako ideální místo pro lov potravy; kormoráni každoročně sežerou tuny ryb včetně vzácných druhů.
"Létají sem jako do lednice plné jídla," říká Petr Sedláček z Rybářství Třeboň. Chvilku listuje v papírech a pak dodává: "Na náhradách přímých škod jsme v roce 2000 dostali od státu 413 tisíc korun, v posledních letech už to jsou milióny."

Přírodní rovnováha? Iluze
Kormorán je důkazem toho, jak se v moderní, rozvinuté civilizaci nedaří udržovat přirozenou přírodní rovnováhu.
Kdysi vzácný pták, který byl před lety zařazen na seznam ohrožených živočichů, bude zanedlouho z listiny zvláště chráněných druhů vyškrtnut - příslušnou vyhlášku právě připravuje Ministerstvo životního prostředí. Tím se otevře cesta k jejich snadnějšímu odstřelu. "Žijeme v době, kdy je krajina zcela přeměněna člověkem a intenzívně hospodářsky využívána. Představa přirozené rovnováhy mezi živočišnými druhy je zvláště u obratlovců iluzorní," říká Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.
Kormoránů přibývá v celé Evropě. Podle Petra Musila z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty žilo v polovině 20. století v severozápadní a střední Evropě pouhých 3,5 až 4,3 tisíce párů kormoránů velkých. Současný odhad hovoří o počtu takřka stonásobném - 300 tisících hnízdících párů.
Podle Musila je důvodem tohoto nárůstu zvýšená ochrana kormoránů, zákaz používání pesticidů nebo i zkrácení migrační vzdálenosti. Kormorán původně létal do teplých krajin ze severní Evropy až do Středomoří. Oteplení vod díky stavbám přehrad či rozrůstání měst ovšem umožňuje ptákům přezimovat i ve střední Evropě.
"Kormorán pouze využil možnost, kterou jsme mu nabídli," vysvětluje Musil, podle něhož by se nemělo stát, že se odstřelem sníží jejich počet znovu ke kritické hranici. "V Evropě se odstřelí každoročně asi padesát tisíc kormoránů. Ačkoli současné modely předpokládají, že by tento počet neměl způsobit pokles celoevropské populace, nelze situaci podcenit," varuje ovšem Musil.

Člověk přírodu nenahradí
Příkladů, kdy se člověk snažil nahradit přírodu, ale neuspěl, je několik. Třeba u přemnožené jelení zvěře, která prakticky nemá přirozeného nepřítele, protože velké šelmy byly vyhubeny.
"Jejich počty jsou i přes dlouhodobé plánování chovu vysoko nad cílovými stavy, a proto zvěř působí značné škody na lesních i zemědělských porostech," vysvětluje Pavel Marhoul z Agentury ochrany a přírody. V poslední době se také objevují hlasy volající po tom, aby úřady povolily odstřel bobrů. Do Česka se začali vracet v 80. letech a rychle se rozšiřují. Zpočátku byl bobr považován za kuriozitu, dnes už na některých místech poškozuje hráze nebo kácí cenné stromy.
Kuriozitou se naopak pomalu stává sysel. "Dříve patřil mezi velmi hojné druhy, teď mu hrozí vyhubení," upozorňuje Pavel Pešout, předseda Českého svazu ochránců přírody. Syslovi uškodila zemědělství velkovýroba a likvidace jeho přirozeného prostředí.