zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Šumava - příroda pro lidi a lidi pro přírodu

28.11.2005
Příroda
Šumava - příroda pro lidi a lidi pro přírodu
Vytvoření nové kategorie má své opodstatnění, neboť lidé jistě vnímají hory svým způsobem také jako značku. Vždyť kolikrát každý z nás jistě zažil debatu, na jaké hory se vydat za turistikou, kde je skutečně co k vidění a jaké podmínky k turistice na konkrétních horách jsou. A jistě se najde i řada zarytých milovníků a patriotů - například Krkonoš, Jizerek nebo Jeseníků, kteří na "své" hory nedají dopustit.
Primát však získala tentokrát Šumava a zároveň s tím vyvstala otázka, komu vlastně cenu předat, kdo si ji vlastně zaslouží nejvíc? Vždyť Šumava leží na území několika krajů, na jejím území se nachází hodně obcí a v nich žije mnoho lidí. Ti všichni se nezanedbatelně podílejí na tom, co vlastně Šumava představuje.
Sdružení Rhodos se nakonec rozhodlo udělit cenu Správě Národního parku Šumava, jako jednomu z hlavních a nejdůležitějších reprezentantů a "spolutvůrců" Šumavy. Vždyť bez systematické a dlouhodobé ochrany šumavské přírody by už tyto hory dávno nebyly tím, čím jsou - oázou klidu se zachovanou rozmanitostí přírody.
Šumavu lze jistě považovat za ukázkový příklad kompromisu, a to právě ve velmi citlivém "souboji" ekologie versus ekonomie. Na jedné straně je ochrana přírody, na druhé straně turistické aktivity a jejich podpora a usměrňování..
Podle mluvčího Správy Národního parku Radovana Holuba stojí image každého národního parku na dvou základních pilířích: dobře zdůvodněné a veřejností akceptované ochraně přírody a přírodních hodnot a také na programech pro veřejnost, které jsou schopny veřejnosti ukázat, co se v parku děje.
Na jedné straně je to tedy především obhajoba samotné ochrany přírody v národním parku. Je obtížné vysvětlit návštěvníkům, že konkrétní cesta je uzavřena z důvodu ochrany přírody, stejně jako že konkrétní živočišný druh nebo rostlina se vyskytují stále méně, a je proto důležité je zachránit, protože na jejich život je vázána celá řada dalších druhů. Stejně jako je třeba obhajovat smysl národního parku, který rozhodně není ekonomický. "Na druhé straně veřejnost v dnešní době chápe význam naší práce, tedy že biologická rozmanitost je velmi důležitá pro život člověka. Daří se tak obhajovat, že smyslem našeho snažení je na relativně malé části území "navrátit přírodu přírodě", tedy umožnit nerušené fungování přírodních procesů v co největší možné míře," tvrdí Holub.
Významnou část Šumavy tvoří však také tzv. kulturní krajina. Tedy příroda přetvořená člověkem, do níž patří i řada obcí, které leží přímo na území Národního parku nebo v chráněné krajinné oblasti. Podle Holuba si Správa Národního parku velmi dobře uvědomuje význam obcí pro park. Turistické aktivity totiž nemusejí jít proti smyslu a cílu Národního parku, naopak se stávají vhodnými partnery. Dlouhodobým cílem spolupráce obcí a Správy Národního parku je tzv. soft turismus a zážitkový turismus, o něž má zájem stále více návštěvníků Šumavy. Turistické trasy pro pěší i pro cyklisty tak brzy doplní série tzv. "zážitkových tras", na kterých budou moci návštěvníci sledovat například postupný vznik lesa na zbytcích zaniklého nebo život na rašeliništi, vývoj suťových polí apod. Ve Stožci také Správa Národního parku zřídila tzv. hřbitov odpadků, kde se každý může přesvědčit, jak dlouho trvá, než se příroda zbaví různých druhů odpadků. Oblibu návštěvníků si také získávají pravidelné prohlídky "Sami toho ještě mnoho o chování přírody nevíme. Dovedeme sice stanovit, co se s určitou pravděpodobností stane, ale neumíme to říci se stoprocentní jistotou. Národní parky jsou plochami, kde tahle 'překvapení' můžeme a chceme akceptovat," uzavřel Holub. Takže na Šumavě je a bude se na co dívat.
AUTOR-DOMICIL: Gabriela Středová
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí