Student chtěl do parku. Musel žádat vládu
Student lesnictví Jan Ševčík čekal na výsledky včerejšího zasedání vlády s
napětím. Nezajímalo ho ale, jak se kabinet rozhodne o prodeji bývalého podniku
zahraničního obchodu Škodaexport, ani zpráva o tom, kolik peněz odešlo loni z
Česka na humanitární pomoc. Chtěl vědět "jen" to, jestli se mu letos podaří
dokončit bakalářská studia na Mendelově lesnické a zemědělské univerzitě v Brně.
Jan Ševčík je totiž jedním z mnoha studentů, kteří musí žádat vládu, aby jim
povolila vstoupit do chráněných krajinných oblastí a zkoumat tam přírodu pro své
závěrečné školní práce. Způsobila to před dvěma lety novela zákona o ochraně
přírody a krajiny. Podle ní studenti a badatelé nemohou povolení získat na
krajských úřadech či na správách krajinných oblastí, ale musí se s žádostí o
výjimku ze zákona obrátit na ministry.
Jenže to přináší studentům velké problémy - od podání žádosti až po rozhodnutí
vlády může uplynout i několik měsíců. "Potřeboval jsem začít dělat na bakalářské
práci co nejdříve. Ale teprve před Vánoci jsem se dozvěděl, že mi vstup musí
povolit vláda. Teď vůbec nevím, jestli se mi podaří práci dokončit v termínu a
na podzim pokračovat v inženýrském studiu," vysvětluje Ševčík. Za téma své práce
si vybral výzkum stromů v chráněné oblasti Rejvíz na Jesenicku, kde jsou
největší moravská rašeliniště. "Práci musím odevzdat na přelomu března a dubna,
a přitom jsem ještě v terénu nebyl. Nechápu, proč je takhle složité získat
povolení," říká Ševčík.
Že je současný systém byrokratický, to připouští i Ministerstvo životního
prostředí. Zároveň se ale brání, že novela zákona vznikla v roce 2002 na návrh
poslanců a vláda s ní souhlasila. "Nám se to také příliš nelíbí, protože je to
pro všechny zbytečné papírování," připustila Jarmila Krebsová z tiskového odboru
ministerstva.
Když student nebo vědec pošle na ministerstvo svou žádost, úředníci si vyžádají
stanoviska například od správy krajinné oblasti, agentury ochrany přírody nebo
obce, potom vypracují návrh usnesení, a to vše spolu s odborným stanoviskem
pošlou vládě. Každý měsíc se ministerstvo zabývá zhruba padesáti podobnými
případy. Přitom na jednání vlády je udělení výjimky už spíš jen formalitou:
kabinet totiž téměř vždy schválí to, co mu ministerstvo doporučí. "Většinou se
žádosti schvalují všechny najednou a bez rozpravy," potvrdila mluvčí vlády Lucie
Ogorníková.
Jen za poslední měsíc schvalovala vláda podobných výjimek okolo třiceti.
Objevily se v nich například i žádosti o vjezd nákladního auta do chráněné
oblasti na Šumavě, kde si lidé potřebovali opravit svůj dům, nebo o souhlas s
oplocením pozemku na Kokořínsku.
Student lesnictví Jan Ševčík čekal na výsledky včerejšího zasedání vlády s napětím. Nezajímalo ho ale, jak se kabinet rozhodne o prodeji bývalého podniku zahraničního obchodu Škodaexport, ani zpráva o tom, kolik peněz odešlo loni z Česka na humanitární pomoc. Chtěl vědět "jen" to, jestli se mu letos podaří dokončit bakalářská studia na Mendelově lesnické a zemědělské univerzitě v Brně.
Jan Ševčík je totiž jedním z mnoha studentů, kteří musí žádat vládu, aby jim povolila vstoupit do chráněných krajinných oblastí a zkoumat tam přírodu pro své závěrečné školní práce. Způsobila to před dvěma lety novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle ní studenti a badatelé nemohou povolení získat na krajských úřadech či na správách krajinných oblastí, ale musí se s žádostí o výjimku ze zákona obrátit na ministry.
Jenže to přináší studentům velké problémy - od podání žádosti až po rozhodnutí vlády může uplynout i několik měsíců. "Potřeboval jsem začít dělat na bakalářské práci co nejdříve. Ale teprve před Vánoci jsem se dozvěděl, že mi vstup musí povolit vláda. Teď vůbec nevím, jestli se mi podaří práci dokončit v termínu a na podzim pokračovat v inženýrském studiu," vysvětluje Ševčík. Za téma své práce si vybral výzkum stromů v chráněné oblasti Rejvíz na Jesenicku, kde jsou největší moravská rašeliniště. "Práci musím odevzdat na přelomu března a dubna, a přitom jsem ještě v terénu nebyl. Nechápu, proč je takhle složité získat povolení," říká Ševčík.
Že je současný systém byrokratický, to připouští i Ministerstvo životního prostředí. Zároveň se ale brání, že novela zákona vznikla v roce 2002 na návrh poslanců a vláda s ní souhlasila. "Nám se to také příliš nelíbí, protože je to pro všechny zbytečné papírování," připustila Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva.
Když student nebo vědec pošle na ministerstvo svou žádost, úředníci si vyžádají stanoviska například od správy krajinné oblasti, agentury ochrany přírody nebo obce, potom vypracují návrh usnesení, a to vše spolu s odborným stanoviskem pošlou vládě. Každý měsíc se ministerstvo zabývá zhruba padesáti podobnými případy. Přitom na jednání vlády je udělení výjimky už spíš jen formalitou: kabinet totiž téměř vždy schválí to, co mu ministerstvo doporučí. "Většinou se žádosti schvalují všechny najednou a bez rozpravy," potvrdila mluvčí vlády Lucie Ogorníková.
Jen za poslední měsíc schvalovala vláda podobných výjimek okolo třiceti. Objevily se v nich například i žádosti o vjezd nákladního auta do chráněné oblasti na Šumavě, kde si lidé potřebovali opravit svůj dům, nebo o souhlas s oplocením pozemku na Kokořínsku.
Jan Ševčík je totiž jedním z mnoha studentů, kteří musí žádat vládu, aby jim povolila vstoupit do chráněných krajinných oblastí a zkoumat tam přírodu pro své závěrečné školní práce. Způsobila to před dvěma lety novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle ní studenti a badatelé nemohou povolení získat na krajských úřadech či na správách krajinných oblastí, ale musí se s žádostí o výjimku ze zákona obrátit na ministry.
Jenže to přináší studentům velké problémy - od podání žádosti až po rozhodnutí vlády může uplynout i několik měsíců. "Potřeboval jsem začít dělat na bakalářské práci co nejdříve. Ale teprve před Vánoci jsem se dozvěděl, že mi vstup musí povolit vláda. Teď vůbec nevím, jestli se mi podaří práci dokončit v termínu a na podzim pokračovat v inženýrském studiu," vysvětluje Ševčík. Za téma své práce si vybral výzkum stromů v chráněné oblasti Rejvíz na Jesenicku, kde jsou největší moravská rašeliniště. "Práci musím odevzdat na přelomu března a dubna, a přitom jsem ještě v terénu nebyl. Nechápu, proč je takhle složité získat povolení," říká Ševčík.
Že je současný systém byrokratický, to připouští i Ministerstvo životního prostředí. Zároveň se ale brání, že novela zákona vznikla v roce 2002 na návrh poslanců a vláda s ní souhlasila. "Nám se to také příliš nelíbí, protože je to pro všechny zbytečné papírování," připustila Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva.
Když student nebo vědec pošle na ministerstvo svou žádost, úředníci si vyžádají stanoviska například od správy krajinné oblasti, agentury ochrany přírody nebo obce, potom vypracují návrh usnesení, a to vše spolu s odborným stanoviskem pošlou vládě. Každý měsíc se ministerstvo zabývá zhruba padesáti podobnými případy. Přitom na jednání vlády je udělení výjimky už spíš jen formalitou: kabinet totiž téměř vždy schválí to, co mu ministerstvo doporučí. "Většinou se žádosti schvalují všechny najednou a bez rozpravy," potvrdila mluvčí vlády Lucie Ogorníková.
Jen za poslední měsíc schvalovala vláda podobných výjimek okolo třiceti. Objevily se v nich například i žádosti o vjezd nákladního auta do chráněné oblasti na Šumavě, kde si lidé potřebovali opravit svůj dům, nebo o souhlas s oplocením pozemku na Kokořínsku.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích