zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Černá Voda, Kaltenštejn

24.06.2006
Příroda
Černá Voda, Kaltenštejn

Jesenicko je krásným koutem naší republiky. Hluboké zdravé lesy se rozkládají až k samým hranicím s Polskem, kde pohoří pozvolna přechází v rovinu.
Na svých toulkách tímto požehnaným krajem jsem zabloudila do obce Černá Voda. Každý podzim sem chodíme na výlov rybníka, který vydává metráky kaprů, tolstolobiků, ale také amurů a sem tem i nějakou tu štiku. Ale je teprve začátek turistické sezóny – je květen, trochu studený a dost deštivý, ale přesto kvetoucí a plný života.
První naší zastávkou s fotoaparátem v ruce je právě zmíněný rybník. Ptáci zpívají ve vysokých tónech a koruny stromů se ohýbají v sílícím větru. Fouká, po hladině rybníku běží tisíce malých vlnek. Slunce se ve vodě odráží a na vlnkách se třpytí hvězdičky. Můj fotoaparát cvaká první snímky. Vzduch je cítit rybinou a při troše fantazie a zavřených očích se člověk lehce přenese do dálek, třeba bulharského Kitenu, kde také tak foukalo a vzduch voněl rybinou. Jen kolem moře nekvetly vonící konvalinky jako tady, ale v zahradách pestré hortensie.
Vydáváme se zpět od rybníka do Černé Vody, v lesích naproti stojí na vyvýšeném místě zřícenina, v těchto jarních měsících je velmi dobře viditelná. Přes to, že je už pokročilé odpoledne jedeme směrem k zřícenině. Bezpečně nás k ní vede cyklostezka číslo 6046.
Naše první zastávka je však u památného stromu – osamoceně stojící thuje by mohla jistě hodně vyprávět o hradisku, které se vypíná nad ní v kopcích. Po zelené turistické značce pokračujeme do nitra lesa a stoupáme do strmého kopce. Vítr se utišil a je zde nádherně.
Po chvilce staneme před zachovalou zříceninou. Dýchnou na nás dávné věky a my jen litujeme, že zde není ani malá tabulka, která by pocestným sdělila o jaký hrádek se vlastně jedná. Vyčteme z mapy že je to hradisko Kaltenštejn.
Na cestě zpět navštívíme bývalou hospůdku u Adámka, nyní přebudovanou na Hotel Černá Hora. Chceme se najíst a napít. Kromě nás jsou tam i další hosté – celkem 3. Sedí na předzahrádce, kam se usazujeme i my. Obsluha nikde a tak vstupujeme do snack baru, o pult se opírá netečná servírka. Mám pocit, že ji velmi obtěžujeme a snad proto, aby se nás zbavila, na nás vychrlí, že předzahrádku kasíruje předem. Opomenula nám podat jídelní lístek, takže si dáváme pouze pivo. Pivo bylo jiskřivé a dobré. Přece jen se mi podaří vyloudit jídelní lístek, ale nad uvedenými cenami mě přešel hlad. Na chviličku mě ty ceny zmátly, jsem opravdu v hotýlku malé zapadlé vesničky na polské hranici? Nechci Vás odradit od návštěvy tohoto zařízení, pokud Vám ceny nevadí, mohou tady mít krásné ubytování – soudě podle toalet.

www.turistika.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí