zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Skanska sází na ekologii

12.07.2006
EMS
Skanska sází na ekologii
Žádné prázdniny, žádná dovolená. Stavbaři pracují na plné obrátky. Proto vám představíme, vážení čtenáři, v dalším seriálu významné stavební společnosti a jejich šéfy. Jako první přinášíme příběh největší tuzemské stavební společnosti Skanska CZ. V dalších dnech přineseme pohled na nejaktivnější firmu v zahraničí OHL ŽS Brno, seznámíme vás s originálním developerem Radimem Passerem nebo poslední velkou českou firmou TCHAS.

AUTOR: Vladimír Kaláb
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Tržby na úrovni 34 miliard korun, což představuje osmiprocentní podíl na českém stavebním trhu, to jsou nejdůležitější data tuzemské stavební firmy Skanska CZ.
Zároveň jsou výsledkem celoživotního úsilí Zdeňka Burdy, současného předsedy představenstva a generálního ředitele firmy. Se Skanskou, dříve Inženýrskými a průmyslovými stavbami, je spojen od roku 1976. Během své kariéry pochopil, že na stavebním trhu se udrží jen velká a dobře organizovaná firma, pracující s moderními technologiemi.
Své vize mohl Zdeněk Burda prosadit až po roce 1990. Dnes je firma součástí švédské skupiny Skanska AB, patřící k největším stavebním firmám světa, disponuje nejmodernějšími stroji a vychovala si lidi, kteří firmu dokáží posunout před konkurenci. Současným krokem "napřed" je orientace na ekologii. Pro ČSOB staví Skanska CZ za dvě miliardy korun v Praze-Radlicích budovu porostlou zelení, v Hostětíně na Moravě nízkoenergetický dům. "K jeho vyhřátí stačí, s určitou nadsázkou, plamen svíčky," líčí Zdeněk Burda a pokračuje. "Zelené domy bychom stavěli nejraději, ovšem stále jsou hlavními zdroji našich příjmů infrastruktura, dálnice, tunely a železnice a výstavba obchodních center."
Skanska CZ díky své velikosti a z ní vyplývajícího vlivu vyhraje většinu tendrů, stěžují si menší firmy. Podobný názor se objevil i ve zprávě Transparency International.
"To je naprostý nesmysl. Vyhrajeme průměrně jeden tendr z šesti," oponuje šéf české pobočky Skansky Zdeněk Burda.
Firma má přesto rekordní objem budoucích zakázek, v letošním prvním čtvrtletí dosáhl 44,2 miliardy korun. Řada z nich je v Praze, například nová odbavovací hala terminálu Sever II na pražském letišti v Ruzyni, obchodní galerie Centrum Chodov, Justiční areál v Praze 10, administrativní budova E-Gate v Praze 6 či rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně.
"V Praze skutečně vyhráváme značné množství zakázek. Proč? Protože se účastníme všech soutěží, protože máme zkušený personál, protože obrovský kus firmy je pražský," vysvětluje Burda. Firma se například účastní i stavby metra, což je zakázka, která má velkou váhu. Proti tomu ale pracuje i na padesáti menších akcích, jako jsou opravy kanalizací či chodníků.
Veřejné, průmyslové a dopravní stavby byly doménou i firmy Inženýrské a průmyslové stavby (IPS), původně založené v roce 1953 jako státní podnik Zemstav. V roce 1992 společnost prošla kupónovou privatizací a začala hledat strategického partnera. Odmítla slovenský Doprastav, který poté koupil rozhodující podíl v české firmě Metrostav, a vybrala tehdy třetí největší stavební společnost světa, švédskou firmu Skanska AB. Ta získala v roce 2000 ve firmě majoritu a v roce 2002 stoprocentní kontrolu.
Zásoba stavebních prací v Česku na příštích deset let převyšuje bilión korun. Vedle silnic a železnic, které je třeba dostavět kvůli zlepšení spojení s Evropskou unií, chtějí v zemi investovat i privátní firmy, jako například automobilka Hyundai či japonští výrobci televizorů Toshiba a Hitachi.
Navzdory této vidině Skanska CZ nespoléhá jen na Česko, ale snaží se expandovat do zahraničí, především na Slovensko.
Před třemi lety tam koupila firmu Banské stavby Prievidza, předloni firmu Klimavex Košice. Obě akvizice přispěly k tomu, že se export české společnosti zvýšil z předloňských 2,4 miliardy korun na 4,2 miliardy v roce 2005.
"Pokud se účastníme výběrového řízení v zahraničí, obvykle není problém v ceně, kvalitě ani termínu, ale v nejrůznějších administrativních podmínkách. Například pro práce na britských železnicích jsme museli získat speciální certifikáty a značně posílit systém kontrol," připomíná Zdeněk Burda.
Letos firma předpokládá zvýšení tržeb o pět procent na 36 miliard korun a pokračování ekologických aktivit. Zavádí například biologicky odbouratelné dárkové předměty a na svůj program Strom života hodlá vynaložit šest miliónů korun.
Úcta k životnímu prostředí je trendem, který ve firmě prosazuje především její šéf, bývalý aktivní sportovec. Zdeněk Burda lyžoval a i dnes používá raději kolo než služební Škodu Superb.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí