Česko a Německo oživí labskou vodní cestu

Obnoví se celoroční splavnost řeky z ČR až do Hamburku * U Děčína nový jez

Labe by mělo být od roku 2010 splavné z Děčína až do Hamburku nejméně 345 dní v roce. Vyplývá to ze společného prohlášení, které podepsala ministerstva dopravy obou zemí s cílem oživit tuto vodní cestu, po níž se zboží plaví už tisíc let.
„Německá strana se zavázala zajistit na úseku Labe mezi Geesthachtem u Hamburku a Drážďany plavební hloubku 1,60 metru a mezi Drážďany a Schönou 1,50 metru. Stejná minimální hloubka bude dosažena také na českém úseku labské vodní cesty poté, co se vybuduje nový plavební stupeň v Děčíně,“ sdělila mluvčí ministerstva dopravy (MD) Marcela Žižková.
Zajištěno má být podle MD i doplutí plavidel dále do vnitrozemí. V této souvislosti bude prodloužena labská vodní cesta až do Pardubic. Obě strany přitom dospěly k závěru, že to nebude možné zvládnout pouhými úpravami plavidel, ale nutná je změna infrastruktury. „O průběhu příprav a realizaci projektů se budou české a německé ministerstvo pravidelně informovat. Koordinovaně chtějí postupovat také při zpracovávání odborných studií a údržbových pracích na Labi,“ uvedla Žižková.
O zakázky by v budoucnu loďaři nouzi mít neměli, vždyť lodní doprava je až desetkrát levnější než silniční. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) předpokládá, že v roce 2010 by se mohlo po Labi přepravit nejméně 1,2 miliónu tun zboží, o třetinu více než nyní.

Pětimiliardová investice

Děčínský plavební stupeň se bude nacházet na okraji města bezprostředně před přístavem Loubí směrem do Německa. Hlavními objekty projektu jsou jez s plavební komorou na levém břehu Labe pod železniční tratí, a vodní elektrárna na pravém břehu, vedle silnice do Hřenska. Elektrárna bude ročně vyrábět téměř 73 000 MWh elektrické energie, což postačí k zásobování všech děčínských domácností a úřadů.
Na otázku Práva, kolik si realizace projektu vyžádá peněz, odpověděl už dříve ředitel ŘVC Miroslav Šefara: „Vlastní jezová část by měla být postavena za 3,7 miliardy a vodní elektrárna za 1,4 miliardy korun. Vynaložené peníze by se ale mohly vrátit již za dvanáct let.“
Původně se měly na dolním Labi budovat dva jezy - v Malém Březnu a Prostředním Žlebu. Tento záměr schválila už vláda Miloše Zemana a termín dokončení tehdy stanovila na rok 2007.

Vleklé spory s ekology

Přípravné práce musely být ale zastaveny, když se v březnu 2001 k projektu negativně vyslovilo ministerstvo životního prostředí. To tvrdilo, že stavba jezů by poškodila unikátní přírodu řeky a ohrozila desítky druhů chráněných živočichů a rostlin.
Loni se ministr dopravy Milan Šimonovský a šéf resortu životního prostředí Libor Ambrozek konečně shodli alespoň na kompromisní variantě - postavit pouze jeden jez poblíž česko-německé hranice. Problémem ovšem je, že tak padl záměr udržet splavnost Labe nejméně 345 dnů v roce i směrem do českého vnitrozemí. V případě nedostatku vody se tedy bude zboží z Děčína či Lovosic muset rozvážet po železnici či silnici.
V současné době probíhá hodnocení vlivu projektu děčínského jezu na životní prostředí (EIA). To by podle Šefary mohlo být ukončeno koncem letošního roku. Pak bude následovat územní a stavební řízení. Pokud vše půjde hladce, pustí se stavbaři do díla koncem roku 2007 a jez by skutečně mohl začít sloužit v roce 2010.

Jiří Novotný