zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Příroda dává dobroty do kuchyně

16.09.2006
Příroda
Zemědělství
Příroda dává dobroty do kuchyně

I na sklonku léta nám příroda poskytuje bohatou nabídku plodin, které lze využít v kuchyni a přichystat z nich lecjakou dobrotu. Stačí se jen rozhlédnout po zahradě, loukách a na mezích.

Pro chutné a zdravé plody a listy nemusíme hned do lékárny či specializovaného obchodu. Někdy stačí vyjít na zahrádku nebo na vycházku a vzít si košík a sbírat, co vyrostlo.

Z řady rostlin jsme vybrali dvě, které jsou poměrně běžné, ale v kuchyni zatím ne běžně využívané.

Šípková růže je nejen na podívání, ale i pochutnání

Šípkovou růži (Rosa canina) zná asi každý. Jde o velmi rozšířený keř, který najdeme běžně u cest, v lesích, parcích a zahradách. Může se pyšnit spoustou lidových názvů - například šípek, planá, psí, trnová nebo trnková růže, šipina, polní růžička apod.

Kromě toho, že jde o pěknou rostlinu, má i další přednosti:

Je vynikajícím zdrojem vitaminů, zejména č. Jeho množství však záleží na zralosti šípků, a především druhu růží -běžný druh ho má průměrně 780 mg ve 100 g dužniny, kdežto růže skořicové 1600 mg.

Kyselina askorbová obsažená v plodech působí při krvácení dásní a při různých enzymových procesech v organismu, zvyšuje imunitu a přirozenou odolnost organismu vůči infekcím

Ob sáhuj etříslo viny (taniny), pektin, sacharidy, sorbitol, kyselinu jablečnou a citrónovou.

Květy šípkové růže s krásně vonícími lístky, které obvykle hlásí začátek léta, se používají i v kuchyni k dekoraci salátů, dezertů, moučníků, marmelád a želé, ale také například do octa.

Dají se i kandovat, je třeba však odstranit bílou část přisedající k lístkům, která je hořká.

Po odkvětu se vytvoří plody -šípky. Ty se dají sušit, ale musíme je sklidit před prvními mrazy. Plody se suší celé nebo podélně rozříznuté a zbavené semen a chloupků. Sušíme je co nejrychleji na dobře větraném místě v tenké vrstvě. Vhodná jsou především síta, kde může vzduch k plodům ze všech stran.

Dosušujeme teplem do 60 řč, při vyšších teplotách šípky černají, a především ztrácejí vitamin č. Usušené šípky mají být tvrdé a křehké. Ze sušené dužniny plodů a ze sušených jader lze připravit výborný čaj.

Pokud plody přejdou mrazem, můžeme z nich připravit šípkovou dřeň, která se přidává do omáček, dezertů, koláčů. Výborná jsou také vína a likéry ze šípků.

Jeřáb ptačí se hodí ke zvěřině i na likéry

Jeřabiny, správně jeřáb ptačí (sorbus aucuparia) je běžným a velmi rozšířeným stromem. Někde jich jsou bohaté aleje, ale nejčastěji je najdeme podél cest.

Nyní mají velké množství bohatých trsů červených krásných bobulí. Ty jsou zároveň velmi dekorativní, a proto je používáme velmi často na přizdobení. Plody však velmi často sesychají a scvrkávají se.

Tyto plody jsou v syrovém stavu nepoživatelné, ale hodí se na kompoty, marmelády, želé - výborně chutná ve zvěřině, a na likéry.

Pokud plody přejdou mrazem, jsou měkčí a chuť je jemnější. Do marmelád mícháme jeřabiny s jablky, hruškami nebo brusinkami. Hořkost zmírníme máčením 24 hodin ve vodě s octem - 3 lžíce octa na 1 litr vody.

---

MARMELÁDY

Jeřabinová

Potřebujeme: 1 kg celých plodů a 750 g cukru.

Rozmačkané nebo rozemleté vyzrálé a nepoškozené plody se nechají spolu s cukrem uležet, pak se vaří za stálého míchání a odstraňování pěny, až hmota začne želírovat.

Šípková

Vybarvené, nepřezrálé a pevné šípky omyjeme, vyškrabeme z nich semena. Plody dáme do hrnce, zalijeme vodou a necháme přes noc. Druhý den je vaříme, až změknou. Hmota se pak protírá sítem. Dřeň se sladí cukrem nebo medem.

---

ŽELÉ Z JEŘABIN

Šťáva a cukr (v poměru 1:1) se vaří za občasného míchání, zároveň sbíráme pěnu, až začne šťáva želírovat. Zkouška: kapka se kápne na studený talíř - když začne hned tuhnout, je rosol hotový.

Pak se želé nalévá do čistých, vypařených a vypláchnutých sklenic s uzávěrem se závitem a hned se uzavírá.

---

KANDOVANÉ KVĚTY

Potřebujeme: voňavé květní lístky růží, 125 g cukru a 50 ml vody.

Postup: cukr s vodou svaříme v cukerný roztok. Ten pak ochladíme. Jednotlivé květní lístky ponoříme do roztoku a pokládáme na alobal. Druhý den lístky obrátíme, přeložíme na čistý alobal a necháme alespoň další den schnout.

HANA RAŠÍNOVÁ

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí