zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologickému zemědělství pomůže jak propagace, tak méně byrokracie

07.11.2006
Zemědělství
Ekologickému zemědělství pomůže jak propagace, tak méně byrokracie

S ing. Martinem Leiblem z MZe nejen k tématu Pastviny versus půda.

Ekofarmáři hospodaří v drtivé většině na trvalých travních porostech, kde například citlivější pastvou přispívají k údržbě krajiny, zejména v horských a podhorských, často chráněných oblastech. Maso z těchto ekochovů končí však často jako konvenční produkt, zatímco úzký sortiment českých biopotravin příliš neroste.

 Ing. Martin Leibl z odboru environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie ministerstva zemědělství k tomuto problému říká:

„Za náš odbor bych chtěl říci, že otázku pastviny versus orná půda nevidíme jako rozpor. Podpora musí jít oběma směry – na produkci biopotravin i na údržbu krajiny. Je jasné, že ekologické zemědělství má funkci obojí. Je třeba si také uvědomit, že je dobrovolné a z toho vyplývá, že hospodářů na trávě je víc, protože tady je přechod na ekologické hospodaření jednodušší. Zemědělec zde nemusí svou práci tolik měnit, na orné půdě už musí mít nějaké znalosti o tom, jak se vypořádat s plevely, se škůdci, musí leccos nastudovat, jak nahradit  umělé hnojení, chemické postřiky proti škůdcům – musí to prostě umět. Je třeba mít větší know-how. Zemědělci ekologičtí častěji hospodaří v horských a podhorských oblastech a v CHKO, což je hlavní důvod  převahy travních porostů v ekozemědělství.

Sazby podpor se budou obhajovat i v EU

Dále, k tématu dotací je třeba říci: „Ministerstvo zemědělství je s několikaletou přestávkou vyplácí už od roku 1990. Navýšení už je známé, hovoří se o něm: u travních porostů je nárůst z 1100 Kč na hektar na 2600 korun, u orné půdy z 3500 na 4600 korun na hektar, a to s platností od roku 2007 – tedy od nového Programu rozvoje venkova na léta 2007–2013.“

K otázce jednotlivých sazeb: „Samozřejmě největší navýšení je u vinic a sadů – z 12 na 25 000 korun, ale diskutuje-li se poměr trav a orné půdy, pak je jasné, že vždycky sazba na travních porostech bude menší než na orné půdě a že je důležité ten poměr dobře vybalancovat. Je pravda, že když tráva bude o hodně nižší než orná půda,  hospodaření na ní už nebude tak lukrativní. My chceme podporovat i ekozemědělství na travách. Sazby nejsou vymyšlené, vypočetl a zpracoval je VÚZE. My tu sazbu budeme obhajovat i před Evropskou komisí, kde se nás budou ptát, jak jsme došli právě k této výši, a my ji budeme muset zdůvodnit, a to právě na základě výpočtů VÚZE.“

Kampaň BIO čeká na miliony

„Druhá věc je podpora rozvoje trhu. MZe si nechalo od profesionální agentury GfK zpracovat průzkum proto, abychom znali dnešní stav. Průzkum zveřejníme i na stránkách ministerstva v sektoru pro ekologické zemědělství. Zjištění ukázala, že jen 3 % lidí kupují BIO pravidelně, ale další čtvrtina občas, že většina lidí získává informace kromě reklamy  z médií. Získali jsme tak pádné argumenty proč trh s biopotravinami podpořit.“

„V roce 2007 se rozeběhne jednoroční projekt na osvětu a propagaci biopotravin z národních prostředků, podobně jako je tomu u značky KLASA. Nebude na to samozřejmě 200 milionů, peněz bude méně. Kolik to bude, ale ještě není rozhodnuto. SZIF už má od nás, resp. od Svazu PRO-BIO, návrh  propagační kampaně, a přislíbil, že ji bude realizovat.“

„Druhá věc je získat peníze z EU. Letos jsme projekt na propagaci biopotravin podávali, šlo o cca 70 mil. korun na roky 2007–2009, projekt byl ale zamítnut. Předpokládáme však, že na roky 2008 až 2010 by SZIF podal projekt na EU znovu. Kromě toho ale dále počítáme s podporou jednorázových akcí, konferencí a tiskem publikací z tohoto oboru.“

Biojatkám chybí koncovka

K otázce trhu s biomasem: „Říká se, že jedním z důvodů, proč ekologický chov skotu není dotažen do konce, jsou chybějící certifikovaná biojatka. My jsme problém sledovali a vidíme ho trochu jinak. Není tu dost opravdu fungujících biojatek - pracují Biopark, Kostelecké uzeniny a možná lze počítat ještě jedny jatka, ale přitom existuje 10 biojatek kontrolovaných společností KEZ, která v systému ekozemědělství jsou! Kdybychom zjišťovali, proč nepracují, tak je to hlavně z důvodů marketingových – zpracování biomasa nemají dotaženodo konce, tedy až na pult pro spotřebitele, což je asi hlavní příčina, proč na trhu více biomasa chybí. Přitom je třeba říci, že si i u nás silné společnosti, jako jsou Country Life či Pro-BIO, s.r.o, marketing dělají a dotahují samy. U masa se to zatím všude nedaří.“

Trhu BIO má pomoci i úbytek byrokracie

„Jsou zde i další možnosti, jak více nastartovat rozvoj trhu s biopotravinami. Jde o vytvoření konkurence mezi kontrolními organizacemi. Dříve tu byla jedna, dnes už jsou tři. Od začátku roku pracuje Abcert, od léta se rozbíhá práce Biokontu CZ. Tyto organizace si konkurují tím, že produkují méně papírů. Zemědělec na tom vydělává, protože se snižuje administrativní náročnost práce. Už od nástupu druhé z kontrolních organizací zaznamenáváme vlnu přihlášek nových ekozemědělců. Pokud  v roce 2005 jejich počet poklesl, tak už odezněl a za letošek se už přihlásilo do systému několik desítek nových farem. Předpokládáme, že se letos jejich počet z někdejších zhruba 830 letos vyšplhá někam k číslu 900.

Zdroj: www.biopotraviny.info,

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí