V moravských řekách jsou ftaláty a další průmyslové látky

BRNO - Sdružení Arnika dnes v Brně zveřejnilo výsledky rozborů vody z moravských řek provedených vědeckým týmem z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Vzorkování bylo provedeno sondami, které Arnika umístila do řek Hané a Bečvy po dobu čtrnácti dní v roce 2006 (1). „Výsledky rozborů jsou překvapivé. Zatímco jsme očekávali vysoké koncentrace pesticidů, objevily se ve vzorcích látky jako benzofenon či benzothiazol, které se běžně nesledují a nejspíš by se vzhledem ke své potenciální nebezpečnosti sledovat měly. Jedná se o látky používané jak v předmětech denní potřeby, tak v průmyslové výrobě. Také se ukázalo, že v Hané na Vyškovsku a Kroměřížsku jsou vyšší koncentrace ftalátů a di-iso-propyl naftalenu nežli v Bečvě v okolí Valašského Meziříčí. O zdrojích zjištěných látek se můžeme jenom dohadovat,“ shrnul stručně základní výsledky rozborů (2) vedoucí projektu Budoucnost bez jedů v povodí Dunaje Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika.

Analýza vzorků z moravských řek jen podtrhuje nutnost sledovat potenciální zdroje úniků takových látek jako jsou různá aditiva a změkčovadla do umělých hmot. „Ve světle tohoto zjištění se jeví jako nepochopitelný krok chystaný zákonem o integrovaném registru znečišťování. Navrhuje totiž upustit od sledování úniků nebezpečných látek z řady výrob, včetně provozů na výrobu a úpravu plastů. Přitom se jedná prakticky o jedinou databázi, ze které by informace o látkách vypouštěných z takovýchto výrob mohla státní správa získat,“ řekl dnes na tiskové konferenci předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík. Arnika se proto rozhodla apelovat na poslance Parlamentu ČR, aby zákon v podobě, jak je navržen nepřijali a naopak podpořili pozměňovací návrh předložený jejich kolegy RNDr. Liborem Ambrozkem, Věrou Jakubkovou a MVDr. Přemyslem Rabasem. Ten směřuje k zachování dostupných informací od všech znečišťovatelů.

Zachování práva na informace o toxických látkách požaduje i petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo přes 16 tisíc lidí, včetně řady obecních a krajských zastupitelů. „Právě kopie podpisových archů petice předáme i poslanci za Jihomoravský kraj a členovi Výboru pro životní prostředí PSP ČR Ing. arch. Václavu Menclovi a požádáme jej, aby při hlasování ve Sněmovně příští týden podpořil právo lidí na informace o únicích toxických látek. Hodláme se obrátit i na poslance Mgr. Michala Haška,“ doplnil Petrlík (3). Pokud by prošel vládní návrh zákona beze změn, přišli by lidé v 21 městech a obcích Jihomoravského kraje o značnou část informací o nebezpečných látkách vypouštěných průmyslovými podniky do životního prostředí či obsažených v jejich odpadech. Z deseti největších znečišťovatelů životního prostředí rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami v roce 2005 v Jihomoravském kraji jich nebude muset do IRZ hlásit data šest, a to včetně toho největšího. Tím byl provoz Tusculum, a. s. v Rousínově (4).

TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ ARNIKA