zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bazén, či jezírko? Můžete mít obojí

15.04.2007
Voda
Příroda
Bazén, či jezírko? Můžete mít obojí
Chcete mít na zahradě sterilní bazén náročný na údržbu, nebo okrasné jezírko s rybkami?

Klidně zvolte obojí dohromady - sílícím trendem je kombinace přírodního ekosystému s koupací nádrží. Biotopový bazén se objede bez chemie a vypadá velmi přirozeně.

AUTOR: Jan A. Novák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Asi každý, kdo si pořídil zahradní bazén, dříve nebo později zjistil, že vedle občasné radosti z koupání má i vytrvalou starost o čistotu vody. Chemikálie, filtry, soupravy pro chemický rozbor vody, hadice, čerpadla... Přitom příroda si se stejným problémem poradila už dávno bez jakýchkoliv drahých pomůcek - říká se tomu samočisticí schopnost vody. Není nic jednoduššího než ji využít i v bazénu na koupání.

"Přírodní bazén funguje díky přístupu vnímavému k přírodním zákonům," vysvětluje Jaroslav Svoboda z webového magazínu Victorie.cz - zdravý životní styl v souladu s přírodou.

"Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci. Šetří nám práci s údržbou, naše zdraví i peníze," dodává Jaroslav Svoboda.

V Rakousku, Německu, Švýcarsku a dalších evropských zemích se takto koncipované zahradní koupání objevilo už v 80. letech minulého století a jeho obliba z pochopitelných důvodů stále roste. Koupací jezírko v podobě miniatury skutečného biotopu (obzvlášť pokud je citlivě osázeno rostlinami a nenásilně začleněno do zahrady) plní svou estetickou funkci i při počasí, které koupání nepřeje. O bazénech něco takového obvykle říci nelze.


Příroda je lepší než chemie

Dnes už to zní skoro neuvěřitelně, ale před nástupem chemizace zemědělství a pracích prášků byla také v našich řekách a potocích čistá voda - i bez tablet a filtračních systémů. Napodobit v umělé zahradní nádrži procesy, které čistotu udržují, je za určitých okolností poměrně snadné. Nadšení amatéři po mnoha pokusech a omylech zjistili, že v bazénu lze tohoto procesu dosáhnout velmi elegantně. Ušetřili tím za provoz, zbavili se věčné starosti o kvalitu vody a navíc se těšili z koupání v přirozeně čisté vodě, které je mnohem příjemnější než v uměle upravené kapalině. V neposlední řadě pak vyzní estetický dojem z biotopového bazénu podstatně příznivěji než ze sterilní nádrže.

Základní idea ekobazénu spočívá v tom, že do jedné nádrže spojuje funkce běžného bazénu a okrasného jezírka, čímž dociluje nastartování přirozených samočistících procesů. V praxi to nejčastěji vypadá tak, že nádrž je rozdělená na dvě zóny: na prostor určený pro koupání a na část, kde jsou vytvořeny podmínky pro růst vodních rostlin. Mezi oběma zónami je vyvýšená přepážka sahající ode dna několik málo decimetrů pod hladinu. Přepažení má dvě funkce: zamezuje vnikání půdního substrátu a dalšího organického materiálu do koupací zóny a díky nestejnoměrnému prohřívání obou částí umožňuje samovolnou výměnu vody mezi nimi.

Koupací prostor by měl být hluboký tak, aby umožňoval alespoň pár plaveckých temp, aniž bychom se tloukli koleny o dno, tedy minimálně 140 centimetrů. Biologická zóna obvykle stačí mělčí - záleží na druzích rostlin. Přesto není špatné, když sahá nejméně do nezámrzné hloubky (asi jeden metr), aby v zimě voda nepromrzala až ke dnu. Ušetříme si tím nutnost vysazovat každým rokem většinu vodních rostlin znovu a odlovovat koncem podzimu ryby (za předpokladu, že nechováme teplomilné druhy a prosekáváme led).

Čím větší, tím lépe

Rozhodující podmínkou pro zřízení koupacího jezírka je dostatečná plocha. Při malém objemu vody se totiž samočistící schopnosti buď vůbec neprojeví, nebo bude systém nestabilní. Je to pochopitelné: velká masa vody má větší tepelnou setrvačnost a chemickou stabilitu. Platí proto zásada - čím větší, tím lépe. Obvykle se jako minimální plocha hladiny udává čtyřicet čtverečních metrů, někteří autoři požadují raději padesát metrů.

Pro mnoho uživatelů je tato podmínka těžko splnitelná, zejména u typických stavebních pozemků některých satelitních městeček či chatových osad. Lze ji však částečně obejít díky malému kompromisu: klasický bazén propojíme s běžným jezírkem pomocí čerpadla (viz doplňující článek).

Dříve se ekonádrže většinou stavěly z armovaného betonu. Výhodou je mechanická odolnost a možnost snadného vytvoření svislých stěn koupací části a přepážky. Nevýhodou jsou vysoké náklady. Proto se v posledních letech koupací jezírka zpravidla vytvářejí z vodotěsných fólií. Na rozdíl od fóliových okrasných jezírek však musí vzdorovat i nohám koupajících se lidí. Z toho důvodu je nutné použít opravdu kvalitní materiály a dno navíc pokrýt pískem a plochými kameny. U fóliovových nádrží je také problém vytvářet svislé plochy nebo stěny s velkým sklonem.

V každém případě se doporučuje svěřit práci některé z odborných firem. Ty také umí nejlépe vyhovět i stále častějším požadavkům na přeměnu už vybudovaného klasického bazénu do podoby koupacího jezírka.


Živá voda

Břeh koupací části u moderních fóliových ekonádrží je většinou řešený jako dřevěné molo s odpočinkovou zónou. Do vody vedou schůdky nebo žebřík z materiálu odolného vodě - třeba nerezové produkty určené pro jachty. Máme-li problém s plovoucími nečistotami, můžeme je občas sesbírat síťkou. Pohodlnější řešení představuje sběrač (skimmer) s malým čerpadlem a jednoduchou mechanickou filtrací, který se prodává pro běžné bazény.

Větší pozornost vyžaduje vytvoření biologické části systému. Dno je upravené tak, aby neslo substrát pro zakořenění. Rostliny lze dávat na dno i v nádobách. Je to pohodlnější z hlediska manipulace (na zimu se dají snadno přemístit k uskladnění), podmínky pro vytvoření biologicky vyváženého prostředí jsou však horší. Biologická část má několik míst s různou hloubkou: pro pobřežní rostliny (kosatce, sítina, šáchor, rákos) a pro vodní rostliny. Základ systému čistícího vodu tvoří rostliny s plovoucím listy (emerzní) nebo s listy vyčnívajícími nad hladinu. Díky přímému přístupu slunečního světla jsou totiž jejich biochemické cykly "výkonnější" a čistící schopnost větší. Tím, že zastíní vodu, navíc zabraňují růstu zelených řas. Mezi vhodné emerzní druhy patří především esteticky vděčné lekníny, ale i méně nápadné rostliny z našich přírodních nádrží a mokřadů: stulíky, voďanka žabí atd. Do vyváženého systému však patří i ponořené (submerzní) typy rostlin, zejména s hustými členitými listy (stolístky, vodní mor, některé druhy rdestů). I ony mají pozitivní vliv na kvalitu vody, navíc poskytují útočiště mnoha užitečným organismům. Na léto je možné do nádrže nasadit tropickou plovoucí rostlinu tokozelku americkou (takzvaný vodní hyacint) s efektními velkými květy.

Ryby? Samozřejmě ano

Do biotopového bazénu zcela samozřejmě patří i ryby, zejména masožravé. Jsou naprosto nutné pro likvidaci komářích larev, přispívají také ke zdárnému vývinu rostlin. Přikrmovat je většinou není třeba, protože reprodukční schopnosti komárů jejich apetit bezpečně uspokojí. Další užiteční tvorové likvidující komáry (potápníci, larvy vážek, obojživelníci) se do dobře zařízené nádrže nastěhují sami z volné přírody.

Údržba ekonádrže bývá mnohem méně náročná než u klasického bazénu. Především se musí doplňovat voda, která se odpařuje nejen z hladiny, ale i z listové plochy plovoucích a pobřežních rostlin. Lze to vyřešit i jednoduchou automatikou. Čas od času je rovněž nutné odstranit nadbytečnou biomasu (rostliny, substrát dna), v níž se postupně proměnily vodní nečistoty.

Není asi třeba zdůrazňovat, že mezi klasickým bazénem plným chemie a koupacím jezírkem neexistuje žádný kompromis: do biotopového koupaliště chemikálie nepatří. Ekosystém funguje pouze tehdy, jsou-li jeho složky (včetně mikroflóry) co možná nejpestřejší, nejbohatší a nejvyváženější - tedy bez chemie. To ostatně platí i o skutečné přírodě... n


Příklad řešení ekobazénu


1. železobeton

*

tvar: obdélník

*

celková délka: 8 m

*

celková šířka: 5 m

*

délka koupací zóny: 4 m

*

délka biologické zóny: 4 m

*

hloubka koupací zóny: 1,8 m

*

hloubka biologické zóny: 1 m

*

konstrukce: betonová

*

zeď oddělující koupací a biologickou zónu: kamenná


2. fólie

*

tvar: oválný

*

max. délka: 10 m

*

max. šířka: 6 m

*

podíl biozóny na celkové ploše: 1/3

*

oddělení biozóny: dubová ponořená přepážka

*

podklad: geotextilie

*

hlavní vrstva: silná rybníčková fólie

*

břeh koupací zóny: dřevěné molo


Život v ekobazénu


Rostliny

* leknín

* blatouch

* stulík

* šáchor

* sítina

* rdesty

* stolístky


Ryby

* karas

* karas zlatý

* okrasný kapr KOI

* menší plevelné ryby po výlovech

* na léto některé odolnější akvarijní rybky (rájovci, paví očka atd.)
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí