Indonésie vysází 80 milionů stromů

V Indonésii leží na deset procent deštných pralesů světa. Ale rychle mizí. Jakarta chce proto tento trend zvrátit. Včera začala kampaň, během níž se zde za několik dní vysází na 80 milionů stromů. Indonéská vláda tvrdí, že jejich vysázení v tak krátkém čase je možná světovým rekordem.

Podle organizace Greenpeace je však Indonésie, nejlidnatější převážně muslimská země světa, držitelem i jiného prvenství. V letech 2000 až 2005 zde probíhala ze všech zemí nejrychlejší deforestace. Každou hodinu se zde podle této organizace zničí porost o rozloze 300 fotbalových hřišť.

Kampaň v Indonésii včera zahájil vysazením stromu tamní prezident Susilo Bambang Yudhoyono. Její načasování není náhodné. Již na počátku příštího týdne začne na indonéském ostrově Bali dvanáctidenní summit, na kterém se má debatovat o tom, co nahradí nefunkční Kjótský protokol.

Právě kácení a spalování lesních porostů podle některých vědců a ekologů přispívá k produkci až 20 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého, a tedy se výrazně podílí na globálním oteplování. Podle Světové banky je Indonésie kvůli ničení lesů třetím největším producentem emisí CO2.

Palmové plantáže

Indonésie dlouho vydělávala na tom, že stromy kácela, zpracovávala a prodávala, teď chce na jejich záchraně vydělat miliony, či dokonce miliardy.

Jakarta tvrdí, že k zastavení deforestace (prales vypalují také drobní zemědělci a stále více ustupuje plantážím s palmou olejnou) potřebuje finanční podnět. V Bali bude proto prosazovat, aby se zemím bohatým na pralesy, vyplácely za jejich ušetření značné kompenzace.

Tak by se těmto zemím nahradily ztráty způsobené tím, že se oblast pralesů nebude moci využít pro průmysl či zemědělství. Experti tvrdí, že kdyby se tento plán prosadil, Indonésie by na něm mohla vydělat miliardy.

Stejně tak by na něm vydělaly i další státy sdružení F11. V něm jsou zastoupeny země bohaté na ubývající pralesní porosty. Kromě Indonésie je to Malajsie, Brazílie, Kolumbie, Peru, Mexiko, Kamerun, Kongo, Gabon, Kostarika a Papua-Nová Guinea.

"Oxid uhličitý se stane novou měnou," říká Marcel Silvius z organizace Wetlands International. "Průmyslové země nemají tyto pralesy, ale my ano, takže jestli všichni chceme, aby naše Země zůstala zachována, prosím pomozte nám nést tuto zátěž," prohlásil včera rovněž na podporu těchto plánů indonéský prezident.

Pralesní porost na indonéských ostrovech tvoří v současnosti podle odhadů již pouze 30 procent jeho původní rozlohy. Nynější iniciativu vysazení 80 milionů stromů sice ochránci životního prostředí vítají, za zásadní řešení problému ji však nepovažují.

"Je to symbolický akt, který pomáhá upozornit na problémy," říká Fitran Ardiansyah ze Světového fondu pro ochranu přírody. Klíčové podle něj je, aby vláda přestávala vydávat povolení k těžbě lesů a policie tvrdě zakročila proti těm, kteří je kácí ilegálně.

Co se týká vysazování stromů, může být OSN mírně spokojena. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) si loni stanovil cíl, aby se do roka vysázela na světě miliarda stromů. To se podařilo. Nejvíce, 700 milionů, bylo zasazeno v Etiopii. V zemi, kterou před staletími pokrýval údajně lesní porost ze 40 procent, však nyní stále tvoří jen zanedbatelnou část.

OSN rovněž tvrdí, že k tomu, aby se nahradila ztráta lesů v uplynulých deseti letech, by se musela vysázet každý rok v následujících deseti letech nikoliv jen jedna miliarda stromů, ale 14 miliard.