Po borůvkářích jdou lesníci i ochranáři

Pec pod Sněžkou - Na konci prázdnin začínají dozrávat borůvky i ve výše položených částech Krkonoš, které jsou nejvíc chráněné. Aby strážci národního parku snížili škody, jež v lesích napáchají bezohlední sběrači borůvek, vyrážejí téměř každý druhý den do terénu s policisty.

„Každý týden máme tři až čtyři borůvkářské akce. Aby sběrači nedokázali odhadnout, kdy se v lokalitách se zákazem vstupu objevíme, vyrážíme třeba už v pět hodin ráno či pozdě odpoledne,“ uvedl vedoucí střediska krkonošské terénní služby v Peci pod Sněžkou Petr Skalský.

Vstup do volného terénu ve dvou nejpřísněji chráněných částech národního parku celoročně zakazuje zákon. V dalších méně chráněných oblastech omezují správci parku pohyb mimo značené turistické trasy zvláštním nařízením platným jen v době borůvkářské sezony od července do října. „Kdybychom tomu nechali volný průběh, jsou oblasti s velkým výskytem borůvek poničené víc. Špatné zkušenosti máme s polskými sběrači, pro které je sběr borůvek přivýdělkem a věnují se mu v organizovaných skupinách,“ sdělil šéf oddělení ochrany přírody správy Krkonošského národního parku Jan Vaněk.

Prý přišli o práci, tak sbírají borůvky Ochranářům nevadí příležitostní sběrači, kteří si natrhají trochu borůvek pro vlastní potřebu. Zaměřují se hlavně na organizované skupiny, které si ze sběru dělají výnosný obchod a přitom poškozují přírodu. Nejde jen o používání zakázaných hřebenů, které ničí keře. Bezohlední sběrači keříky borůvčí pošlapávají, olamují a někdy i záměrně sekají.

Pokud sběrači trhají borůvky na místech se zakázaným vstupem, mohou na místě dostat tisícikorunovou pokutu. Jestliže ji nezaplatí, nebo se proviní závažnějším způsobem, zahájí proti nim ochranáři správní řízení, v němž se může sankce vyšplhat až na 10 tisíc korun. Další pětitisícovou pokutu může dostat borůvkář, který ochranářům neodevzdá česací hřebeny nebo nádoby na plody. „Letos máme v nejvýchodnější třetině hor 18 správních řízení. To je proti loňským čtyřem značný nárůst,“ řekl Skalský.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj