Pátek, 19. dubna 2024

Voda z kohoutku je 125krát levnější

Voda z kohoutku je 125krát levnější

Spotřeba balené vody stále roste, ačkoli vůbec není zdravější než ta z vodovodu. Pozor je třeba dát na vodu ze studní

Hradec Králové, Praha - Přestože je voda z vodovodu v celém Česku kvalitní, v mnoha městech přežívají mýty o její škodlivosti. „U nás vodu nepijte, je zkažená,“ říká důchodkyně v Hradci Králové, která za sebou vláčí vozík plný balených vod.

Z jejích známých prý nepije vodu z kohoutku nikdo. Na rozdíl od místních hygieniků a pracovníků vodárny. „Zdejší voda vyhovuje limitům i pro kojence,“ říká Veronika Bergerová z Královéhradecké provozní, která vodu do vodovodů pouští.

Kdyby důchodkyně nevěřila na fámy, značně by ušetřila a její zdraví by tím rozhodně neutrpělo. Ačkoli nápoj v lahvi není lepší či zdravější, je mnohonásobně dražší. Kubík vody (tisíc litrů) z vodovodu vyjde na padesát korun. Tolik stojí osm litrů balené vody.

Hygienické limity v Česku nesplňuje jen půl procenta vody, která za celý rok projde potrubími. Pravidla jsou stejně přísná jako pro balenou vodu. Ta z vodovodu je však čerstvější.

Stále více PET lahví I přesto v Česku stále stoupá spotřeba balené vody – jeden člověk jí průměrně vypije přes 60 litrů ročně. S vodou v koupelnách a kuchyních Češi naopak šetří, od roku 1989 její spotřeba klesla téměř o polovinu.

Kohoutková voda nemusí být horší ani na chuť. „Lidem vadil pach chloru, proto teď začínáme vodu dezinfikovat UV-zářením,“ říká Dagmar Haltmarová ze Severočeské vodárenské společnosti.

Je tedy nákup balené vody nesmyslný? Tak jednoduché to není. I když statistiky i rozbory z vodáren vypadají optimisticky, voda, která vtéká do potrubí, se může lišit od té, která vytéká z kohoutků.

Ve starých domech se z trubek často uvolňuje olovo či železo. „Nedá se však říct, že každý, kdo má olověné trubky, má ve vodě olovo. Některé trubky jsou dávno zanesené vodním kamenem a olovo se do vody vůbec nedostane. Pokud ale máte podezření, nechte si udělat rozbor,“ radí František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu. Na předělání trubek je možné požádat o dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Olovo škodí hlavně dětem. Je-li ho ve vodě příliš a děti ji pijí často, může to ovlivnit jejich nervový systém a způsobit poruchy učení a soustředění. „U dospělých by teoreticky mohly vzniknout poruchy krvetvorby, ale v praxi jsem se s tím nikdy nesetkal,“ říká Kožíšek. Železo podle něj neuškodí, jenom zhorší chuť vody.

Většina potrubí v Česku pochází z osmdesátých let či z dřívějška. Nedá se však odhadnout, v kolika domech trubky vodu skutečně zhoršují. Vodárny ji pravidelně kontrolují přímo v potrubí. A téměř ze sta procent vyhovuje.

Pochybná voda ze studní „Pitnou vodu kontrolujeme každý měsíc. Máme síť padesáti míst a dalších padesát losujeme namátkou,“ říká Jaroslav Jandl z Brněnských vodovodů a kanalizací. Právě Brno je však jedním z měst, kde voda není vhodná pro kojence. Kvůli zemědělství je v ní víc dusičnanů.

Obce, které limity překračují, musí žádat o výjimky. Do konce roku ji má třeba severočeský Varnsdorf kvůli překročení limitů u hliníku.

I taková voda však bývá lepší než minerálky z obchodu. Ty obsahují příliš mnoho solí a mohou zanášet orgány. „Člověk by jich neměl vypít víc než půl litru denně,“ říká lékařka Erika Matějková.

Horší situace je v malých obcích, kde lidé berou vodu ze studní. U soukromých studní už není kontrola vůbec žádná.

A v Česku jich není málo. Plných osm procent lidí nemá přístup k vodovodu. Ve Středočeském a Plzeňském kraji je na vodu ze studní odkázáno skoro osmnáct procent obyvatel. Až dvě třetiny studní nesplňují zdravotní limity pitné vody. A nepomohou ani běžné filtry. Ty vodu většinou jen změkčí, vylepší její chuť, ale nezbaví ji dusičnanů a bakterií – do vody se dostávají ze špatně zabezpečených septiků. Šířit se tak může salmonela či nyní aktuální žloutenka.

K nalezení receptu, jak vodu vyčistit, je třeba udělat rozbor. „Předběžný rozbor stojí 1 600 korun. Ale pokud máme rozhodnout, jestli je voda opravdu pitná, celkový rozbor vyjde na deset tisíc korun,“ říká Eliška Dvořáková ze společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín. Test na přítomnost olova ve vodě z vodovodu vyjde na tisícovku.

„PĚTIHVĚZDIČKOVÁ“ Česká voda z vodovodní sítě získala v mezinárodních žebříčcích kvality „pět kapek“ z pěti možných.

* Pitná voda v Česku Vysoká kvalita V mezinárodním srovnání spolehlivosti má pitná voda v Česku pět kapek, tedy nejvíc. Přístup k vodovodu Má jej 92,4 % Čechů, nejvíce v Praze, nejméně v Plzeňském kraji. Plýtvání Ročně zmizí pětina pitné vody únikem z potrubí. Spotřeba vody z vodovodu Stále klesá. V roce 1989 to bylo 171 litrů na osobu a den, dnes je to 98 litrů.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů