V kraji vládne vinobraní, politika musí počkat

Za necelé dna týdny začnou v celém Česku s výjimkou hlavního města volby do krajských zastupitelstev. Reportéři HN se vydali do čtyř krajů, kde je podle jejich názoru situace nejzajímavější. Jihomoravský kraj je zřejmě jediným, kde o post hejtmana vyrovnaně bojují hned tři strany.

V jihomoravských Mutěnicích je teď živo. Před většinou z pěti set vinných sklípků ve vesnici myjí lidé bedýnky a vykládají z malých traktorů přepravky plné vinných hroznů. Sklizeň je v plném proudu.

"Volby? Když nám řeknete, kdy budou a kdo v nich kandiduje, tak vám třeba povíme i to, koho budeme volit," směje se paní před malovaným sklípkem u Štěpánků. A zatímco odpovídá, podává skleničky s domácí pálenkou. "Víte co? Přijeďte raději za dva týdny, to tady budeme mít vinné slavnosti."

Paní Štěpánková rozhodně není sama. Jen málo obyvatel v Jihomoravském kraji se zajímá o to, že už za necelé dva týdny začnou krajské volby.

A přitom klání, které kraj čeká, nebude vůbec bez zajímavosti. Už osm let jižní Moravě vládne lidovec Stanislav Juránek. O křeslo hejtmana ho chce připravit Michal Hašek z ČSSD a Milan Venclík z ODS. Všichni tři mají šanci.

Právě víno je velkým tématem. Na jižní Moravě se ho vyprodukuje drtivá většina z české produkce. Největší pokrok udělala šatovská firma Znovín Znojmo, která vsadila na velkou propagaci a začala razit vinnou turistiku.

"Tady je veliký potenciál. Za posledních dvacet let je největší pokrok právě v rozvoji vinařství," říká místostarosta Znojma Marian Keremidský (zvolen za ČSSD).

Znojemsko a sousední Hodonínsko ale i přes rozvoj vína patří mezi nejchudší oblasti regionu. V obou skončila v posledních letech provoz řada velkých firem. Znojemsko nejvíc zabolela ztráta konzervárny, která vyráběla známé kyselé okurky.

Hodonín zase zasáhla ztráta těžkého průmyslu a také úpadek turistiky na Vranovské přehradě. Město je rozestavěné, špinavé a neuspořádané. Na kráse mu nepřidávají ani rozkopané silnice. "Dlouho tady vládli komunisté. Nebudu zastírat, že pomoc od kraje bychom potřebovali," krčí rameny starosta Hodonína Lubor Šimeček (ODS).

Jihomoravský kraj ale i tak patří mezi bohatší regiony Česka. Ve vesnicích je většina domů upravená, na každém kroku se staví.

"Jak by nám mohl kraj pomoci? Dopravní infrastruktura, pak turistický ruch, kde by měl kraj hrát aktivnější roli - a jinak, aby nám kraj nepřekážel," říká starosta Znojma Petr Nezveda (ODS).

Problematické silnice

Kraj ale přece jenom jednu velkou slabinu má. Jsou jí rozbité silnice, chybějící dálnice a obchvaty měst i vesnic.

Třeba vinařskou obcí Lechovice, která je na trase mezi Brnem a Znojmem, projedou denně tisíce kamionů. Kvůli špatným silnicím není výjimkou, že cesta z jihu regionu na sever trvá přes tři hodiny.

O to paradoxněji potom působí billboard Milana Venclíka "Za tři hodiny z Brna po celé Evropě", který je podél silnice R43 z Brna na Svitavy. Po věčně zacpané trase totiž řidiči jezdí deseti- až dvaceti-kilometrovou rychlostí a ujet padesát kilometrů jim trvá dlouho přes hodinu. Dálnici v tomto úseku stát plánuje už téměř šedesát let.

Obyvatele kraje před několika týdny naštvala vláda, když nepodepsala dohodu s Rakouskem o výstavbě dálnice mezi Brnem a Vídní. Čtyřproudá silnice R52 nyní končí u Pohořelic, do Rakouska by měla pokračovat přes Mikulov. Stavbu ale blokují ekologové, kteří prosazují trasu přes Břeclav. Současný úsek od Pohořelic na Znojmo přitom patří mezi silnice smrti.

Požadavek ekologů navíc blokuje i dlouho požadovaný obchvat Břeclavi, který je plánován jako dvouproudý. Ekologové ale chtějí pruhy čtyři. "Když chci přejít přes silnici, čekám někdy i deset minut," stěžuje si v centru Břeclavi paní Anežka Králová. To moc dobře vědí i všichni kandidáti na hejtmana. Každý z nich si totiž dal právě zlepšení dopravní infrastruktury za svoji prioritu. Mnohdy číslo jedna.

Brno - centrum výzkumu

Rozhodně nejvíce prosperující částí kraje je jeho metropole - Brno. To v posledních letech vsadilo na rozvoj univerzit a výzkumných center, a dobře udělalo.

Jen dnes v něm studuje přes sedmdesát tisíc studentů, město dokázalo přitáhnout i řadu velkých firem a podporuje inovace. Masarykova univerzita také získala od státu peníze na výstavbu úplně nového studentského kampusu.

"Rozvíjí se tady biotronika, počítačová technika. Je to ohromná nabídka pro firmy a závody, pokud jde o pracovní sílu," uznává úspěchy Brna Michal Hašek.

A ještě jednou věcí se kraj může chlubit. V minulých letech zavedl integrovaný dopravní systém, který dobře funguje a zajistil bezproblémové spojení do většiny míst kraje.

Nejkontroverznějším tématem v Brně je tak plán ministerstva zdravotnictví zrušit Úrazovou nemocnici. O jejím osudu rozhodnou poslanci. Většina Brňáků se ale své nemocnice vzdát nechce.

AUTOR: Marie Valášková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz