Vyznavači bio si rádi připlatí, ne tak u vína

Obliba biopotravin je v Česku stále vyšší. A týká se to i biovína. Většina lidí přesto stále není ochotna kvalitu bio u vína ocenit penězi, tvrdí vinaři.

"Jde o specifické odvětví biopotravin, láhev stojí přibližně 130 korun, tedy stejně jako běžná vína," říká vinař z Pavlova Josef Abrle, který se bioprodukcí zabývá.

Podle Františka Mádla z Velkých Bílovic je to i proto, že na rozdíl od základních potravin, jako jsou maso nebo zelenina, kde se za biokvalitu platí i několikanásobné sumy, patří víno mezi poživatiny. "Je to nástavbová záležitost," řekl Mádl. Reálná cena biovín je podle vinařů zhruba dvojnásobná, než za jakou se běžně prodává.

Biovíno lze vyrobit pouze z hroznů sklizených z certifikovaných vinic, podle zásad ekologického zemědělství.

K těm patří především používání čistě přírodních látek namísto chemických pesticidů. K hubení škůdců se využívají například draví roztoči, bakterie nebo slunéčka, která přežívají v pásmech zeleně, jež roste mezi řádky vinohradů.

"V konečném produktu zase takový rozdíl není. Mezi zákazníky proto patří především lidé, kteří chtějí podpořit šetrné zacházení s přírodou. Biovínům neděláme žádnou reklamu, máme stabilní odběratele," řekl Mádl, který z každoroční produkce 150 tisíc lahví prodá asi 3000 lahví vína v biokvalitě.

Ekologicky dnes pěstuje vinnou révu na asi 500 hektarech zhruba 30 vinařů. Drtivá většina z nich se ale nachází ve tříletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky nelze jako biovýrobky označit.

Certifikovaná biovína tak dosud vznikají jen u čtyř vinařů na asi 20 hektarech na Břeclavsku. Po letošní sklizni se tento počet zvýší o dalších 210 hektarů, které ukončí tříleté přechodné období. Podíl biovinic se tak zvýší na 2,5 procenta z celkového množství vinic v Česku.

Kromě Mádla dnes vyrábí biovíno ještě Vlastimil Peřina z ekofarmy Vinný sklep Eben v Lednici na Moravě, Miloš Michlovský z Rakvic a Josef Abrle.

"Zájem o biovína stále roste. Biovína se prodávají nejvíce v prodejnách zdravé výživy a speciálních prodejnách biopotravin, až poté následují vinotéky a běžná obchodní síť. Podle vinařů je nakupuje především mladá generace, která se nebojí objevovat nové věci a je více nakloněna k šetrnému zacházení s přírodou.

Ale zákazníci prodejen zdravé výživy zároveň příliš neholdují alkoholickým nápojům. "Příští rok se chystáme z biohroznů vyrábět kromě vína i mošt. To možná bude ještě lákavější než víno - to je přece jenom alkohol," potvrzuje Mádl.