Požadavky Národní ceny za společenskou odpovědnost

Podle zveřejněných výsledků výzkumů BLF (Business Leaders Forum) zhruba 60 % dotazovaných organizací z podnikatelského sektoru o konceptu ví a společně sdílí přesvědčení, že odpovědné chování je nezbytným předpokladem pro udržitelnost a úspěch v budoucnosti a že jejich angažovanost ve prospěch společnosti je správná.

Rozmanitost aktivit, které koncept společenské odpovědnosti nabízí, zrodila i množství definic tohoto pojmu. Ve všech lze však najít společné principy:

- dobrovolnost (nad rámec legislativních požadavků);

- orientace na zainteresované strany a dialog s nimi (identifikace klíčových stran, znalost jejich potřeb a nalezené výhodné způsoby jejich uspokojení včetně komunikačních cest);

- komplexnost ve smyslu integrity (tzn. respektovat všechny možnosti v rámci linie: PEOPLE - PLANET - PROFIT a příslušnými aktivitami přispívat k ekonomickému, sociálnímu i environmentálnímu rozvoji dané lokality);

- transparentnost (otevřené sdělování potřebných informací pro všechny zainteresované strany o všem, čím může organizace ovlivnit nebo přispět svému okolí);

- průběžnost (nejde o jednorázové aktivity, nýbrž promyšlené, plánované aktivity a jejich rozvoj);

- dlouhodobost (udržitelný úspěch do budoucna).

Proto za společensky odpovědné lze považovat veškeré aktivity, které organizace nad rámec svých právních povinností dobrovolně realizuje ve svých procesech (chová se eticky, přispívá k ekonomickému růstu, podporuje a zlepšuje kvalitu života svých zaměstnanců, jejich rodin i občanů v místních komunitách, pečuje o zlepšování životního prostředí).

Společenská odpovědnost je organickou součástí procesů v úspěšných firmách, provází nerozlučně moderní systémy managementu. Organizace tím chtějí sdělit nejen svým zákazníkům a dalším obchodním partnerům, nýbrž i ostatním zainteresovaným stranám, že jim jde o korektnost, o péči o zdravé životní prostředí i celkovou kvalitu života - hlásí se ke své spoluzodpovědnosti za kvalitu života lidí. Na rozdíl od firem se zahraniční spoluúčastí, které od své mateřské společnosti se sídlem mimo ČR přejímají zcela nebo částečně strategii a praktiky společenské odpovědnosti, východiskem pro české organizace je zpravidla vnitřní přesvědčení o přínosech i touha po veřejném uznání. Naše organizace mají k dispozici mnohé příležitosti: Národní i Evropskou cenu za společenskou odpovědnost, získání dalších ocenění, jako jsou například Odpovědná firma, TOP firemní filantrop, Cena zdraví a bezpečného života, Rovné příležitosti, Zelená pečeť. Oceněným se však ještě nedostává adekvátního uznání (od státu, veřejnosti a především médií). Jsou i organizace, které koncept zavrhují jako nepřínosný.

Zejména malé a střední organizace působí zpravidla v rámci malé lokality. Jsou tedy na jejím rozvoji výrazně závislé. Proto i jejich aktivity směrem k zainteresovaným stranám mohou jejich postavení v lokalitě stabilizovat a utužovat. Tyto organizace však zpravidla nemají vysoké povědomí o obsahu konceptu společenské odpovědnosti ani o jeho přínosech. Chybějí jim příklady, potvrzení přínosů. Vypracování zpráv o jejich společenské odpovědnosti není obvyklé. Pro realizaci aktivit většinou nevyužívají možné standardy a modely. Jejich aktivity v této oblasti jsou většinou nahodilé a nejsou pravidelně sledovány a vyhodnocovány.

Společenská odpovědnost je jednou z priorit Národní politiky kvality v ČR. Rada kvality ČR má i pro problematiku společenské odpovědnosti vytvořenu odbornou sekci, která podpořila model hodnocení KORP a iniciovala vyhlášení Národní ceny kvality za společenskou odpovědnost. Cena je letos předávána poprvé.

Model hodnocení společenské odpovědnosti organizací v rámci Národní ceny kvality (model KORP) byl předběžně pilotně ověřován. Podkladem byly veřejně dostupné informace našich organizací včetně jejich zpráv o společenské odpovědnosti. Model KORP je postaven na sebehodnocení ze strany organizace. Hodnocení je prováděno ve všech třech rovinách (ekonomické, environmentální a sociální) a podle stanovených kritérií a subkritérií jsou posuzovány předpoklady (jak jsou aktivity plánovány, realizovány, přezkoumávány a zlepšovány) a dosažené výsledky v časovém horizontu posledních let.

Ukázalo se, že není obtížné provádět řadu aktivit. Přesto se ukazují některá problémová místa:

Všeobecně

- Nejsou identifikovány zainteresované strany a nejsou mapovány jejich potřeby;

- Ve všech případech není formulována strategie společenské odpovědnosti a případně jmenovaná odpovědná osoba není představitelem vrcholového vedení (pak jsou realizované aktivity nahodilé a neprovázané);

- Integrace aktivit do každodenních činností organizací je nedůsledná (lidé v nich nevědí o možnostech vlastního přínosu);

- Aktivity postrádají měřítka a plánované dosažitelné hodnoty (prezentuje se to, co vyjde);

- Aktivity nepokrývají všechny roviny (ekonomickou, environmentální, sociální);

- Chybí sebekritika (čeho nebylo dosaženo, jaké případné sankce a pokuty postihly organizaci).

Ekonomická rovina

Informace o výsledcích hospodaření jsou podle platné legislativy pro akciové společnosti k dispozici pouze v jejich zveřejňovaných výročních zprávách. Ostatní organizace je neuvádějí, ačkoliv jsou pro každého veřejně dostupné v obchodním rejstříku;

Investice do komunity nejsou vždy transparentní (částky uvolněné pro dárcovství, dobrovolnictví, na veřejné projekty...) a jejich ekonomický přínos není uváděn;

Chybějí důkazy o efektivním nakládání se zdroji.

Poznámka: Pozitivně v této rovině působí aplikace dobrovolných nástrojů řízení kvality (certifikáty podle normy ISO 9001 nebo oborových přístupů, Excellence model EFQM, značky kvality...)

Environmentální rovina (péče o životní prostředí)

Ne vždy jsou plánovány cílové hodnoty pro snižování spotřeby surovin, energie, plynu, vody a dopadů (emise, odpady, hluk, prach...) na pracovní a životní prostředí;

S tím souvisí i absence pravidelného sledování a vyhodnocování spotřeby a dopadů;

Není obvyklé uvádět priority ve vztahu k využívání obnovitelných zdrojů energie a druhotných surovin včetně jejich podílu na celkové spotřebě.

Poznámka: Oblast péče o životní prostředí je většinou dobře zajišťována zejména uplatněním dobrovolných nástrojů (certifikáty podle normy ISO 14001 nebo Směrnice EMAS, ekologické značení produktů...)

Sociální rovina

Organizace ani jejich zaměstnanci se zpravidla dobře neorientují v oblasti lidských práv;

Není věnována dostatečná pozornost uplatňování rovných příležitostí nebo je obtížné výsledky prokazovat;

Outplacement (podpora odcházejícím zaměstnancům) není příliš rozšířen;

Je opomíjeno hodnocení životního cyklu výrobků z hlediska dopadu na zdraví a kvalitu života;

Organizace neuvádějí, jaká antidiskriminační opatření, případně protikorupční politiky přijaly a jak jsou dodržovány.

Poznámka: Odpovědnost vůči zaměstnancům je soustředěna především do jejich dalšího vzdělávání a poskytování různých benefitů, odpovědnost vůči komunitě se soustřeďuje především do místa působnosti organizací. Opět je u organizací potvrzena pozitivní úloha získaného certifikátu systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle OHSAS 18001 nebo osvědčení "Bezpečný podnik".

Závěrem

Model KORP byl inspirován standardem GRI (Global Reporting Initiative), Modelem excelence (EM EFQM) a Modelem CAF (Common Assessment Framework - všeobecný hodnoticí rámec) pro veřejnou správu. Kritéria hodnocení organizací v národní ceně nejsou náročná. Představují obvyklý standard dosažitelný jakoukoliv organizací. Je model náročný, když požaduje propojovat předpoklady s výsledky? Vždyť je jasné, že nejdříve musíme vědět, čeho chceme dosáhnout, a teprve pak zvolit tu správnou cestu. Je model náročný, když žádá systémový přístup managementu? Má-li koncept přinést organizaci určité výhody, je třeba, aby jej podpořili všichni a táhli přitom za jeden provaz. Je model náročný, když žádá pokrytí všech aspektů ve výše uvedených rovinách? Model hodnocení KORP je vhodnou pomůckou i proto, že poskytuje organizacím vhodný nástroj pro interní sebehodnocení.

Alena Plášková
Autorka je vyučující Vysoké školy ekonomické v Praze