zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Eko-profil plastového průmyslu: metoda jak měřit životní prostředí

23.02.2010
EMS
Eko-profil plastového průmyslu: metoda jak měřit životní prostředí

V průběhu 19. století, v době největšího rozmachu průmyslové revoluce, bylo pozorováním zjištěno, že průmysl znečišťuje ovzduší a vodu. Nikoho ale nenapadlo, že by dopad průmyslové výroby mohl být ještě závažnější, tedy že by například mohl způsobit nárůst teplot nebo období sucha ve vzdálených zemích.

Je snadné si představit, jaké by to bylo, kdybychom neměli možnost zjistit, jaký dopad má ten který výrobek na životní prostředí. V takovém případě bychom mohli pouze odhadovat, zda konkrétní věc skutečně životní prostředí znečišťuje, nebo je její dopad zanedbatelný. Pokud se tímto problémem nebudeme zabývat a nezajistíme, aby výroba a spotřeba odpovídala principům trvale udržitelného rozvoje, planeta Země se dostane do obrovských problémů.

Především nám dosud chybí celková, spolehlivá a dobře srozumitelná metoda měření dopadu výrobku na životní prostředí. Ve spojení s danou skutečností se společnost PlasticsEurope pustila do vývoje speciálního nástroje k tomuto účelu s názvem "eko-stopa". Svým způsobem jde o revoluční metodu měření dopadu výrobků na životní prostředí.

V současnosti totiž máme k dispozici pouze nespočet různých metod a způsobů měření, mezi které patří např. uhlíková stopa, vodní stopa, posouzení udržitelnosti, sociální stopa a akreditace "cradle cradle-to-cradle". Veřejnosti je ze zmiňovaných metod nejznámější výpočet uhlíkové stopy. Avšak jako u všech metod zaměřených pouze na jeden aspekt, je i zde citelnou slabinou právě zmíněná jednostrannost. Stanovení uhlíkové stopy např. nebere v úvahu skutečnost, že některé materiály, jako např. plasty, umožňují během své spotřební fáze ušetřit větší množství fosilních paliv než je množství potřebné na jejich výrobu.

Skutečně vyvážená a smysluplná metoda musí sledovat celou řadu aspektů, mezi které patří změna klimatu (včetně potenciálu globálního oteplování), úbytek ozonu, okyselování, nutrifikace, úbytek zdrojů, toxicita, využívání půdy a vody. Výsledky měření, mají-li být přínosné, musí být v první řadě dobře srozumitelné spotřebitelům.

Plastový průmysl bere problém udržitelného rozvoje velmi vážně. V roce 2007 představitelé tohoto odvětví pověřili futurologa Raye Hammonda vypracováním zprávy o problémech, kterým bude svět čelit v roce 2030. Jako reakce na jeho zprávu vznikly tři "průmyslové akční týmy". Mají za úkol navrhnout, jakým způsobem může plastový průmysl přispět k řešení těchto závažných problémů.

Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí