zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Geologie okolí Příbora

14.04.2010
Ekologická dovolená, cestování
Geologie okolí Příbora

Město Příbor a jeho okolí se z hlediska geomorfologického nachází v soustavě Vnějších Západních Karpat, celku Podbeskydské pahorkatiny, podcelku mírně členité Příborské pahorkatiny s nadmořskými výškami 265 - 350 metrů (T. Czudek 1972).

Podle typologického členění se zájmové území nachází ve členité pahorkatině v oblasti flyšových struktur Západních Karpat, v oblasti tektonicky porušené intenzivními tangenciálními a vertikálními pohyby. V území jsou morfologicky výrazné vyvýšeniny, tvořené odolnějšími horninami slezské jednotky, často s vyvřelinami těšínitové asociace. Významnou morfologickou strukturou v mapovém území je údolí řeky Lubiny, které dosahuje šířky 400-850 metrů. Vlastní území kolem Lubiny je tvořeno rozsáhlými čtvrtohorními akumulačními plošinami říčního původu.

Celkově lze charakterizovat reliéf v okolí Příbora jako členitou pahorkatinu s relativním převýšením až 90 metrů, s erozně - denudačním povrchem. V pleistocénu bylo území zasaženo severským zaledněním, což se projevilo erozí a sedimentací ledovcových sedimentů. V holocénu byl reliéf území dotvořen erozní a sedimentační činností vodotečí. Morfologickou dispozici historického centra Příbora tvoří ukloněná plošina, omezená prudším svahem hlavního údolí řeky Lubiny.

Z geologického hlediska oblast náleží do vnějších pásem Karpatské soustavy, tvořených souvrstvími střídajících se pískovců a břidlic křídového a tercierního stáří /flyš/.

a) Předkvartérní podloží
Nadloží místní části Vnějších západních Karpat je tvořeno svrchním karbonem, jehož mocnost je v okolí Příbora cca 400 m, níže následuje spodní karbon. Karbon je překryt autochtonním neogénem a podslezskou jednotkou beskydských příkrovů, z nichž nejsvrchnější část v přímém podloží kvartéru (čtvrtohory) je tvořena frýdeckými vrstvami (převážně jílovcové souvrství, z části vápnité).

b)Kvartérní pokryvné útvary
Kvartérní pokryv je tvořen pestrým komplexem sedimentů z období kontinentálního zalednění a doby poledové. Jedná se o souvkové hlíny (tilly), písky, štěrky a jíly z komplexu ledovcových sedimentů a nadloží sprašové hlíny würmského stáří. V údolí Lubiny a jejích přítoků se nacházejí fluviální štěrky, náplavové hlíny. Na svazích se pak vyskytují sedimenty zastoupené převážně hlínami s úlomky, hlinitokamenitými sutěmi a zvětralých hornin ležících na místě svého vzniku (jílovce, pískovce). Vrstevní sled je na většině území zakončen humózní hlínou - ornicí, v zastavěných oblastech pak lokálními navážkami.

Výskyt ojedinělých geologických vrstev.
V severovýchodní části území, v katastrálním území Klokočov u Příbora, je mapován ojedinělý výskyt zkřemenělých korálových vrstev. Tyto vrstvy jsou pozůstatkem moře, jenž zde zasahovalo v období druhohor.

Nerostné suroviny
Na řešeném území se nacházejí ložiska nerostných surovin - černého uhlí a zemního plynu.

Pedologie
V zájmovém území se nacházejí převážně hnědozemě, ilimerizované půdy podzolové, v údolí Lubiny pak nivní půdy.

ZDROJ:http://beskydy-valassko.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí