zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mezi životem a smrtí

20.03.2011
Příroda
Mezi životem a smrtí
Ze školy víme, že lišejníky jsou symbiózou dvou organismů - řasy a houby. Skutečnost je poněkud složitější...

Řasa bývá v mnoha případech nahrazena sinicí a symbióza vztahem mnohem méně rovnoprávným.

Každopádně lišejníky dokážou žít na těch nejméně hostinných místech planety, jako jsou údolí Antarktidy bez sněhu a ledu, avšak s velmi studeným podnebím. Tam lišejníky přežívají ve formě jakýchsi "živomrtvých" organismů. "V této mrazivé poušti nejsou zřejmé stopy po rostlinném ani živočišném životě, ale pod povrchem skal je tenká průsvitná a porézní vrstva s příznivějším klimatem. Tam převládají lišejníky," napsal v příspěvku Lišejníky rostou všude jeden z předních českých znalců této složky přírody Zdeněk Černohorský.

Některé z lišejníků jsou nejen neuvěřitelně odolné, ale i velmi krásné. Použít se dají na výrobu "lichenária" neboli akvária osázeného lišejníky (lichenes).

Jak začít

Základem lichenária, podobně jako akvária či terária, je skleněná "krabice". Při osazování se můžete specializovat a mít třeba jen pestrou sbírku různých druhů dutohlávek nebo si ho obsadit zástupci všech tří hlavních skupin lišejníků: korovitými, které osidlují kameny nebo i eternitové střechy a nedají se od nich oddělit; lupenitými - o něco většími lišejníky, odstávajícími od podkladu; keříčkovitými lišejníky, které jsou však u nás poměrně vzácné.

Zahrát si lze i na designéra a udělat si vlastní lišejníkovou "krajinu". Předtím ale akvárium vymyjte horkou vodou a nechte vyschnout. Poté dno do výše několika centimetrů vysypte lesní hrabankou, do níž se snadno dají umístit kameny obrostlé korovitými druhy lišejníků. Ideální velikost kamenů se rovná velikosti mužské pěsti. Jsou tak dost velké na to, aby vynikly, a zároveň se s nimi dá snadno manipulovat. Zbytek druhů rozmístěte podle vlastních "designérských" představ. Pak jen stačí jednou za čas prostor orosit, aby se lišejníky udržely při syté barvě.

Ideální umístění je v polostínu - řasy či sinice jsou fotosyntetizující organismy, jež světlo potřebují, ale většina z nich roste v podrostu, ať už stíněná stromy (lesní druhy), nebo přerůstajícími rostlinami (luční druhy). Výjimkou jsou na skalách exponované korovité lišejníky, na které může svítit slunce celý den.

Na každém kroku

Protože je v České republice klima mnohem příznivější, než jaké vládne v drsné Antarktidě, setkáte se na našem území s lišejníky téměř všude. Tvarem stélky atraktivní dutohlávky rostou (mimo jiné) na starých pařezech či kořenových nábězích, osidlují i staré úvozové cesty.

Uskladnit nasbírané exempláře lze bez problémů v papírovém pytlíku či plastové krabičce třeba od margarínu. Pokud budou v suchu, vydrží poměrně dlouho, a byť budou vypadat jako "mrtvé", proberou se po navlhčení. Pozná se to podle zjasnění a sytosti barev. Z toho vyplývá, že si můžete exponáty svého budoucího lichenária střádat a pak je vystavit najednou.

Jeden z nejčastějších "větších" lišejníků, které budete v přírodě nacházet, je terčovka bublinatá. Vyskytuje se na kůře a ve větvičkách stromů na okrajích měst. Velmi efektní - a nejen v lichenáriu - je také ostře žlutočerný mapovník zeměpisný. Patří mezi korovité a v našich podmínkách je k vidění třeba na kamenech horských partií Krkonoš či Jeseníků.

Ve skle

Jak je pěstovat doma


Vyrobit si malou pozorovatelnu lišejníků není zas tak obtížné.

Krok 1
Výplach

Sežeňte středně velké akvárium, dobře ho vymyjte horkou vodou a nechte pořádně vyschnout.

Krok 2
Zemina

Dno akvária vysypte do výše několika centimetrů lesní hrabankou, do níž se dají dobře umístit kameny porostlé lišejníky.

Krok 3
Vláha

Zbytek druhů rozmístěte podle vlastních představ. Lichenárium stačí jednou za čas orosit, aby se lišejníky udržely při syté barvě.

Krok 4
Světlo

Ideální je polostín - řasy či sinice jsou fotosyntetizující organismy, jež světlo potřebují, ale většina z nich roste stíněná v podrostu.

Krok 5
Pozor na plísně

Jedno z velkých nebezpečí hrozících lišejníkům v "lichenáriu" je napadení plísněmi. Je proto nutná pečlivá kontrola a jakýkoli, byť sebeméně napadený kus, neváhejte okamžitě vyhodit.

Q&A
Miloš Král
architekt zahrad

Je pravda, že lišejníky rostou na severní straně stromů? Má se s tím při tvorbě lichenária počítat?

Tuto "zaručenou pravdu" můžete ve svém lichenáriu ignorovat, neboť se jedná o bohapustý výmysl. Důkazem budiž nenápadné misničky rostoucí po celém kmenu smrků. Jedná se o jeden z nejhojnějších lišejníků, který se po České republice rozšířil díky znečištěnému ovzduší v minulém století. Je podobný jemné krupičce na kůře jehličnanů a domů si ho můžete přinést jak na větvičce, tak na plátku kůry. Ale vzhledem ke své sotva milimetrové délce není v lichenáriu nějak výraznou ozdobou.

Pukléřka islandská, známá též coby "islandský mech", se také nevyskytuje pouze na dalekém severu, ale dá se najít i v českých lokalitách. Jedná se dokonce o uznanou léčivku.

kerickovyVzácnost
Některé druhy keříčkovitých lišejníků dosahují velikosti až několika metrů. Mnohé z nich jsou vzácné, a tudíž chráněné, proto se jejich sběru raději vyhněte.

AUTOR: Topi Pigula

Zdroj: IN magazín

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
5
10. 2017
5.10.2017 - Seminář, školení
Kobra Údlice, s.r.o. Přečaply 100, Údlice - Přečaply
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
10
10. 2017
10.10.2017 - Seminář, školení
Brno
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
12
10. 2017
12.10.2017 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí