Ekologičtí zemědělci se bouří proti krokům Agrární komory ČR

Šumperk - Ekologičtí zemědělci se důrazně ohrazují proti krokům Agrární komory České republiky. Ta totiž minulýtýden přijala závazné celoroční usnesení, ve kterém žádá ministry vlády, aby s okamžitou účinností zvýšili limit povinného minimálního zatížení zemědělské půdy chovanými zvířaty. Usnesení Agrární komory ČR zároveň podmiňuje poskytování podpory u programů ekologického zemědělství realizovanou produkcí.Ekologičtí zemědělci se rovněžobávají snahy Agrární komory ČR o uzavření agroenvironmentálních programů pro ekologické zemědělce.

"Důrazně se ohrazujeme proti snaze Agrární komory České republiky zasahovat do problematiky ekologického zemědělství touto cestou, neboť Agrární komora ČR ekologické zemědělce v podstatě nezastupuje, ale naopak se snaží o přesun finančních prostředků z podpory ekologického zemědělství na komodity, na které zrovna potřebuje - viz. podpora prasat, mléčného skotu apod., což rozhodně nelze považovat za koncepční kroky, " uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka svazu PRO-BIO.

Požadavek zvýšit limit povinného zatížení zemědělské půdy z 0,2 na 0,35 VDJ/ha TTP a od roku 2012 na 0,5 VDJ/ha TTP je naprostým nepochopením situace a cílů v méně příznivých oblastech, anebo, v tom horším případě, snahou připravit část farmářů hospodařících v extenzivnějších podmínkácho podpory, a tím pádem i živobytí.

Zástupci ekologických zemědělců jsou však ochotní přistoupit ke kompromisu. "Deklarovali jsme souhlas s minimálním zatížením 0,3 VDJ/ha. Jsme si však bohužel vědomi, že to může znamenat problém pro farmy hospodařící v nadmořské výšce okolo 1000 metrů, které realizují často jen jednuseč. Není tedy úplně jednoduché (a v zásadě možné) skot z jedné seče uživit," doplnila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. K výše zmiňovaným krokům jsou ekologičtí zemědělci ochotni přistoupit v případě, že budou mít zajištěný dostatečný časový prostor. Musí být zohledněna schopnost farmářů rozšířit svá stáda, zabezpečit podmínky chovů dle všech legislativních požadavků a pokrýt zvýšené finanční náklady s tím související. Ekologičtí zemědělci upozorňují, že pokud zvýší stavy chovaných zvířat o 100%, musí míttaké příslušnou kapacitu stájí. A na to zemědělcům,kteří zvířata nezimují venku, chybí finanční prostředky.

Ekologičtí zemědělci připomínají, že zvyšování minimální intenzity rozhodně nepřispěje ke zvyšování produkce biopotravin, kterou stanovil Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 - 2015 projednaný Vládou ČR.

"Samozřejmě, že se snažíme v souladu s Akčním plánempro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 - 2015, na jehož tvorbě jsme se aktivně podíleli, zvyšovat ekologickou produkci biopotravin, a to i ve znevýhodněných oblastech. Ale rozhodně to nelze udělat cestou radikálního zvyšování zatížení. Představme si situaci, kdy na jedné straně musíte splňovat vyšší zatížení, máte tedy více krav, které z jedné seče neuživíte, a na druhé straně ještě máte podmínku pro získání dotační podpory - přímou produkci. Jelikož trh ještě není natolik rozvinutý, není možné veškeré maso pocházející z ekologické produkce na biojatkách ekologicky porazit, zpracovat a odbýt v režimu ekologického zemědělství, bez značných potíží. Má-li ekologický farmář štěstí, nakonec maso zodbytuje do konvence za směšnou cenu. Je-li tohlemyšlenka podpory rozvoje ekologického zemědělství, pak mi přijde naprosto absurdní," sdělila manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová.

Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 - 2015by podíl ekologického zemědělství měl postupně dosáhnout 15 % z celkové plochy zemědělské půdy v České republice. K tomu by měla přispět ve výše zmiňovaném dokumentu deklarovaná podpora tak, aby v odpovídající výši uhradila veřejné statky poskytované ekologickými zemědělci. Akční plán rovněž počítá se zpracováním nového nastavení dotačních podmínek pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin.

"V případě realizace požadavků Agrární komory ČR bude rozvoj ekologického zemědělství ohrožen," okomentoval situaci Zdeněk Perlinger, předseda Rady PRO-BIOSvazu ekologických zemědělců.Ekologičtí zemědělci vnímají s obavami rovněž snahu Agrární komory ČR o uzavření agroenvironmentálních programů pro ekologické zemědělce.

Postoj Agrární komory ČR je dlouhodobě vůči ekologickým zemědělcům nepříliš nakloněný. A to je také důvodem, proč PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců do Agrární komory ČR nikdy nevstoupil.

Vedení PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců připomnělo, že ani v době, kdy se Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 - 2015 připravoval, se zástupci Agrární komory ČR jednání nezúčastňovali, i když byli mnohokrát zváni. "Bohužel se to projevuje v kvalitě příspěvků Agrární komory ČR k rozvoji ekologického zemědělství České republiky," uzavřela Kateřina Nesrstová.

Limit povinného minimálního zatížení zemědělské půdy byl zaveden v 90. letech jako pojistka, že v daném území bude krajinu kultivovat a pobírat podporu skutečně farmář-chovatel. V řadě zemí Evropské unie je tento limit s ohledem na přírodní podmínky nižší, například v Irsku je 0,15, ve Franci, Velké Británii a Itálii je limit 0,1 VDJ/ha.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců má v současné době 656 členů. Sdružuje 581 farmářů, 75 bioprodejen a 275 členů PRO-BIO LIGY, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu sídlí v Šumperku.

Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková