Tažení proti trifidům začalo. Za peníze unie

Lány u obce Tři Sekery v západních Čechách ale nejsou zamořené radioaktivním ceziem, nýbrž rostlinami jedovatého bolševníku velkolepého. "Ty potvory se letos schovávají, jsou pod vyšší trávou a čekají, až se ta poseká, aby mohly pořádně nasadit. Je tak těžší se k nim dostat," zlobí se Josef Čeřovský, když na moment přestane s rozstřikem herbicidů.

Sedmačtyřicetiletý technik má s bolševníky bohatou zkušenost, boj s agresivní rostlinou trvá na Mariánskolázeňsku od poloviny 90. let. Teď ale dostal novou podobu: po letech dílčích pokusů o vymýcení zeleného vetřelce odstartovala poprvé koordinovaná likvidační akce, která zahrnuje území o rozloze 140 kilometrů čtverečních. Ojedinělý projekt, který potrvá do roku 2013, takřka celý zaplatí EU, přislíbila sedm milionů korun.

"Zrovna budu posílat k proplacení první faktury, první práce jsme dělali už loni. Nebýt toho, teď by tady bylo bolševníků mnohem víc," raduje se Lenka Pocová, šéfka odboru životního prostředí na radnici Mariánských Lázní a žena číslo jedna v tažení proti mohutnému, až několik metrů vysokému plevelu.

"Ke všemu začal mutovat. Už jsem viděl kusy, které začaly kvést ve výšce pár desítek centimetrů, žádné dva tři metry. Prostě dělá všechno pro to, aby se vysemenil," skáče jí do řeči Čeřovský a přibližuje tak životaschopnost rostliny, jež do okolí proniká od cest, potoků a z opuštěných polí.

Nejenže dusí původní flóru, ale také může vážně poranit - obsahuje totiž toxické šťávy, které vlivem slunečního záření působí na kůži popáleniny a vyrážky.

Memento seschlých obrů

O pár kilometrů dál, u Tachovské huti, leží v obilí utopený, zarostlý plácek, jakési memento zpupných bolševníků. Z trávy se tam klenou seschlé, zohýbané stonky. Měří ke dvěma metrům, po obvodu mají deset centimetrů, víc než zbytky rostlin připomínají vybělené velrybí kostry.

"Tady se to povedlo vyčistit, ale ideální je, aby bolševníky vůbec nevyrostly. Proto je důležité místa, která postříkáme nebo posekáme, kontrolovat i další roky, nikdy nevíte, kolik semínek je schovaných v zemině, můžou tam přežít několik let," popisuje spoluautor projektu Miroslav Trégler úskalí války s kavkazskými trifidy, jak se bolševníkům v narážce na slavnou sci-fi Den trifidů přezdívá.

Největší akce proti Heracleum mantegazzianum rozdělila Mariánskolázeňsko do třinácti zón a podílí se na ní pět zahradnických firem.

Je mezi nimi také společnost Zahradní a parková, v níž má podíl manžel Lenky Pocové, europoslanec a vlivný sociální demokrat Pavel Poc. "Mám svědomí čisté. Do soutěže se přihlásilo dvacet devět firem, já ani nebyla v hodnotící komisi. Jediným kritériem, které rozhodovalo, byla cena," brání se vystudovaná botanička, když už sedí nad mapami ve své kanceláři.

Je zřejmé, že bolševník je pro ni alfou a omegou: "Práci na odboru jsem vzala kvůli němu. Tady je to velké téma. Myslím, že jsme v tom udělali kus práce." Jak zapáleně popisuje, kde všude se musí snížit počet bolševníků na desetinu jejich dnešního množství, ukáže občas rukou do míst, kde starostové mívají fotografii prezidenta. U ní však na stěně visí obraz bolševníku. "To je taková památka, dostala jsem to od bývalého místostarosty města, který je mimochodem z ODS. Jak vidno, bolševník je nadstranický," usmívá se.

Krajská šance

To, jak se podaří Mariánským Lázním vyhubit toxický plevel, bude mít vliv v celém Karlovarském kraji, který má z České republiky s bolševníkem jednoznačně největší problémy. Jde totiž o pilotní projekt, který by krajský úřad rád využil v celém regionu.

"Letos už to nestihneme, ale příští rok bych rád, kdybychom stihli udělat žádost. Když to vezmeme dohromady s bojem s křídlatkou, dalším invazním druhem, potřebovali bychom na to 150 až 200 milionů korun," říká hejtman Josef Novotný (ČSSD).

Fotogalerie na www.ihned.cz

Bolševník velkolepý

Ruský původ

Poprvé se v Česku objevil v roce 1862 jako okrasná květina na zámku Kynžvart. Postupně zplaněl, nejvíc se rozmáhá od 90. let minulého století. Pochází z Kavkazu.

Stín zabiják

Protože je z Ruska uzpůsoben na nižší teploty, začíná růst dříve než tuzemské rostliny, které postupně svými velkými listy zastíní a zahubí. Může dorůst až do výšky tří metrů. Šíří se hlavně podél cest a vodních toků.

Nebezpečná šťáva

Listy a stonky bolševníku vylučují fytotoxické furanokumariny - látky, které po osvícení UV paprsky, tedy i slunečním svitem, způsobují na kůži popáleniny, vyrážky a alergie.

Bruselská pomoc

Na projekt Omezení výskytu invazních druhů v povodí Kosího potoka v Karlovarském kraji přislíbil Brusel sedm milionů. Jde o první část zaměřenou na bolševník, likvidace dalších plevelů by měla následovat.

AUTOR: Luboš Kreč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz