zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kořenové čistírny odpadních vod při povodňových stavech

17.09.2012
Čištění odpadních vod
Povodně
Kořenové čistírny odpadních vod při povodňových stavech

Kořenové (vegetační) čistírny odpadních vod (angl. Constructed Wetlands) - umělé mokřady, fungují na přírodním principu. Při modelování jejich chování při záplavových stavech a při navrhování jejich designu lze proto vycházet ze zkušeností získaných studiem přírodních mokřadů.

Označení mokřad často evokuje představu místa v blízkosti vodních toků s množstvím komárů, hustou neprostupnou vegetací a bahnem. V kořenových čistírnách odpadních vod je však voda vedena podpovrchovým tokem a k nadměrnému výskytu komárů nedochází.

MOKŘADY REGULUJÍ PRŮTOK VODY

Mokřadní systémy mají v krajině nezastupitelnou roli a význam i pro regulaci povodní. Přirozené nivy zcela nezabrání záplavám při dlouhých a vydatných deštích, omezují ale sílu povodně zachycením povrchové vody, čímž snižují rychlost povodňové vlny. Mokřadní pásmo bývá přirozenou součástí břehů řek, zejména v rozlivových korytech, a vytváří přirozené cesty regulace toku vody při povodňových stavech.

Důsledkem úpravy či eliminace přirozených retenčních prvků (mezí, remízků, niv aj.) v minulosti, s cílem získání větší plochy agrárních pozemků, se celková délka našich řek a potoků zkrátila o třetinu a významně se snížila retence vody v krajině. Urbanistická zástavba a zemědělská činnost v říčních nivách zvyšují účinek povodní. Územní plány obcí by měly s tímto nebezpečím počítat - břehy řek ponechávat volné a výstavbu i hospodaření směřovat na výše postavená místa.

STABILIZACE VODNÍHO OBĚHU

Zamokřené deprese a průlevy zpomalující proudění vody jsou často hloubeny v zájmu posilování retenční schopnosti nebo povodňové průtočnosti území a v době mimo povodně slouží jako mokřadní biotopy. Jejich velkým přínosem ve vztahu k zádrži vody v krajině je výpar ze zaplavených niv.

Intenzivní výpar z vodní hladiny a rostlin zvlhčuje místní klima a stabilizuje malý vodní oběh. Není rozumné zrychlovat odtok vody z krajiny zahlubováním koryt řek a potoků. Tím je povodeň směřována dolů po toku a je zabraňováno výparu. Vodní tok navíc odnáší cenné látky do moří, čímž se urychluje mineralizace půdy. Přírodní nivy rovněž zachycují velký objem bahna, které řeka při povodni unáší. Intenzivní zanášení mokřadů větších niv povodňovými splaveninami patří k jejich přirozené dynamice.

Retenční funkce mokřadu je výraznější, pokud je ohrazován, čímž vzniká retenční prostor (zejména mokřady na místě zaniklých rybníků a v polosuchých poldrech). Je vhodné stavět místní hráze, které chrání jednotlivé obce. V případě potřeby je mají doplnit řady tzv. suchých poldrů nebo systémy malých retenčních nádrží. Zátopovou plochu poldru představují vedle stálého zadržení vody další prvky, jež snášejí zatopení a jsou cenné z hlediska přírody a krajiny. Jde o tůně a mokřady, zatravněné, resp. luční plochy, háje dřevin, jež dobře snášejí zatopení (např. vrby).

PŘÍRODNÍ FILTROVÁNÍ BĚHEM POVODNÍ

Zachování a výstavba nových mokřadů spolu s dalšími opatřeními nabízí určitý stupeň ochrany před povodněmi, často účinnější a levnější než systém tradičních zátopových hrází. Ve střední Evropě, v Americe a Austrálii mají mokřady význam i svou schopností pohlcovat a využívat znečištění - působí tím jako přírodní filtry. Právě tato vlastnost se využívá k projektování kořenových (vegetačních) čistíren odpadních vod.

I tyto systémy disponují díky poréznímu filtračnímu prostoru v případě, že není zcela saturován, významnou retenční kapacitou (asi 30 % objemu). Jedná se však o doprovodný efekt a kořenové čistírny odpadních vod nelze považovat za nástroj prevence či eliminace povodňových stavů, byť ke zlepšení vodních poměrů v krajině přispívají a pro mnohé lokality jsou vhodné z hlediska vodohospodářského, i jako prvek ekonomicky výhodného a ekologicky příznivého čištění odpadních vod.

Je ale třeba mít na zřeteli, že v podmínkách povodní dochází ke snížení účinnosti čisticích procesů vlivem snížení propustnosti filtračního lože, která spočívá v postupném zakolmatování (snižování propustnosti) suspendovanými látkami obsaženými v přitékající vodě.


TEREZA HUDCOVÁ
Divize sanační a ekologické projekty DEKONTA, a. s.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ASIO, spol.s r.o.
22
9. 2017
22.9.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí