zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Štěpán Auředník: Kormoráni pstruhy v Česku téměř vyhubili

02.12.2012
Příroda
Štěpán Auředník: Kormoráni pstruhy v Česku téměř vyhubili

S Jakubem Vágnerem se zná od šesti let, i proto se stal jeho pravou rukou a je šéfem projektu Cesta pstruha, v němž se občanské sdružení Sladkovodní giganti snaží ve spolupráci s firmou Veolia Voda vrátit pstruhy do evropských vod. "Pro pstruhy a další lososovité ryby je totiž nejen v Česku největší škodnou pták - kormorán velký, který je pod legislativní ochranou ve většině evropských zemí a který spořádá až 650 gramů ryb denně. A nejhorší je, že kormorán kolikrát ani rybu nesní, prostě ji jen zabije," tvrdí manažer sdružení Štěpán Auředník.

OTÁZKA: HN: Pstruzi tedy neubyli kvůli znečištěné vodě?

Už delší dobu ne. Čističky odpadních vod již delší dobu plní svou funkci a voda je opravdu čistější. Jenže malé rybky ze sádek nemají šanci kvůli kormoránům přežít. Proto vypouštíme pstruhy a další lososovité ryby do českých řek a rádi bychom je rozšířili i v dalších zemích Evropy.

OTÁZKA: HN: Kdy projekt vznikl?

Jakub Vágner již před pár lety začal s Veolií spolupracovat formou besed, přednášek, což konečně pokračuje i dnes. A pak jsme předloni představili firmě právě Cestu pstruha, což je ideální spojení čisté vody a pstruha v řece, a to se Veolii líbilo. Proto se k projektu připojila.

OTÁZKA: HN: Takže jste sháněli investora?

Ano. Ale také firmu, která pochopí, že nejde o to, jen nakoupit nějaké ryby a někam je vypustit. Chtěli jsme spolupracovat s firmou, která je s vodou intenzivně spojena a která záměr pochopí. Kormoráni jsou prostě téměř všude v republice. Díky spolupráci s Českým svazem rybářů a místním sdružením v Plasích jsme objevili Střelu, což je lokalita, kde se tito rybí predátoři téměř nevyskytují. A dřív tam pstruzi byli opravdu doma - nejen pstruzi potoční, ale i duhoví, které jsme vypouštěli teď na konci září.

OTÁZKA: HN: Tvrdíte, že během dvou let se v řece uchytilo na 80 procent vysazených ryb...

Monitorujeme ryby na řece Střela na Plzeňsku, kam je dva roky vypouštíme, náhodným odlovem - rybáři pstruha chytí, nafotí, zváží ho, změří a pustí zpět. Rybáři jsou takoví profesionálové, že rybu bezpečně poznají. Kontroluje se roční přírůstek a ten byl u některých kousků až půl kilogramu, což je velmi dobrý výsledek a znamená to, že se těm rybám daří. Opravdu máme 80procentní úspěšnost. Ale my jsme to trochu čekali, protože jsme se rozhodli pro vypouštění poměrně velkých ryb - v průměru kolem 50 centimetrů.

OTÁZKA: HN: Proč jste vlastně vybrali právě Střelu?

Rybáři z městečka Plasy, kteří nám tam pomáhají, respektují přírodu a také Jakubovu filozofii o sportovním rybaření. Padli jsme si do oka. Oni prostě rybu, kterou chytí, zase pustí zpět. Když přivezeme ryby, tak zařídí kádě, rozvoz na jednotlivé úseky. Doprava pstruhů totiž není vůbec jednoduchá.

OTÁZKA: HN: Proč?

Když převážíte kapry, tak je to v pohodě, těm se nic nestane, pstruzi jsou ale mnohem náchylnější transport nepřežít, potřebují více prostoru, opatrné zacházení. Abychom na místo dopravili tunu ryb ze Slovenska, musíme jet třeba nadvakrát. Navíc to není o tom, že přijedeme na Slovensko a naložíme ryby. Také se může stát, že ryby z nějakého důvodu dodavatel nemá, takže komunikujeme i se záložními dodavateli.

OTÁZKA: HN: Na Střele kdysi pstruzi byli, kolik jich tam bylo předtím, než jste tam loni vypustili první pstruhy?

Bylo jich tam minimum, i rybáři říkali, že tam téměř nebyli. Teď jsou tam čtyři tuny pstruhů. A jsem přesvědčen, že jich bude více.

AUTOR: Petra Horáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí