zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko je rájem ekofarem. A bude jich víc

16.02.2013
Zemědělství
Česko je rájem ekofarem. A bude jich víc

Stát dává na ekostatky přes miliardu korun. A bude ještě štědřejší. V unii je Česko čtvrté podle podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Na ekofarmě v Javorné na Šumavě se právě rodí sněhobílé jehně. Únorový mráz a vichřice mu vůbec nevadí. Jakmile ho matka olíže, hned se zkouší postavit na třesoucí se nohy a odvážně dělá prvních pár kroků. Takových jehňat jsou tu další desítky, různých barev i věku. Všechna mají jedno společné: jistotu, že zůstanou u mámy a budou pít její mléko, dokud bude potřeba. Přitom na rozdíl od běžného chovu, kde se mláďata odstavují co nejdříve, aby samice daly více mléka, se totiž na ekostatku nechává vše jít přirozenou cestou.

Farem jako tahle začaly v posledních letech vznikat stovky a rozloha polí a luk využívaných pro ekozemědělství rychle roste. V evropském měřítku se Česko dokonce stalo ekofarmářskou velmocí. Nejnovější data z ministerstva zemědělství dokonce ukazují, že Česko je podle podílu ekologicky obhospodařované půdy čtvrté mezi zeměmi v EU, hned za Rakouskem, Švédskem a Estonskem.

Vše vlastní, od masa po bylinky

Ekofarmaření má zákonem daná pravidla. "Například nechávat mláďata u matky je jedna z mnoha podmínek, které musíme jako ekologičtí farmáři plnit," říká Miloslav Puchta, který hospodaří v Javorné na Šumavě. Prochází kolem ohrady se 120hlavým stádem ovcí, které nikdy neochutnalo umělé dokrmovací směsi nebo seno z chemicky ošetřené trávy. A po chvíli znalecky pokyvuje hlavou. "A je to tak dobře. Na mase to poznáte na první pohled. Když jehňata dokrmujete mléčnou směsí, je maso takové šedobílé a smrdí. Když necháte jehně na přirozeném mléce a pastvě, má krásně růžové maso s plnou chutí," popisuje Puchta.

Hana a Miloslav Puchtovi - bývalá bankéřka a právník - farmu v Javorné koupili před pěti lety a dokončili ji teprve loni. Díky tomu působí vše na statku, který je zároveň restaurací a penzionem, moderně a nově. "Zkušební sezonu jsme zažili už na Vánoce, kdy bylo úplně plno. Skutečná zkouška nás ale čeká až začátkem letošního léta," říká Hana Puchtová, která se z bankéřky stala kuchařkou a vedoucí hotelu zároveň. Ve zdejší restauraci vaří výhradně z vlastních potravin, které jsou všechny v biokvalitě - ze zvířat žijících volně a rostlin neošetřovaných chemií.

"Vaříme sezonní jídla. Co jde, máme vlastní. Hovězí i skopové maso, zeleninu, ovoce i bylinky si jako koření pěstujeme sami," dodává Puchta.

Přestože manželé očekávají velký zájem ze strany turistů, přiznávají, že ekofarma by si bez státních dotací zatím sama na sebe nevydělala.

"Dotace jsou pro nás prozatím hlavním příjmem. Musím uznat, že co se týče financí, český stát se o ekozemědělce stará dobře," pokyvuje hlavou Puchta. "Jediné, co mi chybí, jsou nějaká školení a semináře, jak se to vlastně má dělat. Takhle na všechno musím přijít sám metodou pokus a omyl," směje se farmář.

Dotací se vyplácí stále víc

Ekologičtí statkáři dostávají v Česku i čtrnáct tisíc korun na hektar ročně. Každý rok stát vyplácí ekofarmám víc peněz. V roce 2011 šla ze státní poklady miliarda a 160 milionů korun, letos už mají zemědělci zažádáno ještě o 63 milionů víc.

Každý rok přibývá i ekofarem, aktuálně jich jsou na území Česka skoro čtyři tisícovky. A v příštích letech bude ekologicky hospodařících statků přibývat. Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v Česku se má do roku 2015 podíl těchto polí a pastvin zvýšit ze současných téměř dvanácti procent z celkové zemědělské půdy na patnáct procent. "Podpora ekologických farem je důležitou součástí naší dlouhodobé strategie. Chceme podporovat vznik malých výroben nebo prodej ze dvora, což jsou přesně ta opatření, která ekologičtí zemědělci potřebují," říká ministr zemědělství Petr Bendl.

A to už se částečně děje. Podle Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio se Česko v ekozemědělství začíná za poslední roky velmi dobře vyrovnávat s náskokem západních zemí. "V posledních letech se navíc začaly slibně rozvíjet také navazující zpracovatelské obory. Postupně vzniká řada nových zpracoven, a to i přímo na farmách - sýrárny, jatka, sušárny ovoce a podobně," potvrzuje manažerka svazu Kateřina Nesrstová.


Rozloha

488 658 HEKTARŮ
tvořila v roce 2012 rozloha ekologicky obdělávané půdy. Toto číslo každoročně stoupá o tisíce hektarů

Podíl

11,46 PROCENTA
tvoří ekologicky obdělávaná půda z celkové plochy obhospodařovaných pozemků v Česku.

Počet

3934 EKOFAREM
nebo jiných ekologicky hospodařících zemědělských podniků je nyní v Česku. Každý rok toto číslo stoupá o desítky.

Dotace

1,22 MILIARDY
je částka, o kterou loni ekozemědělci zažádali stát. Konečná vyplacená částka bude velmi podobná. Je to o 63 milionů více, než bylo vyplaceno v roce 2011.

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR: Petr Weikert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí