zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ÚSES - územní systém ekologické stability

27.02.2013
Příroda
ÚSES - územní systém ekologické stability

Vymezování a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability (ÚSES).

Proces vymezování ÚSES

Vymezení systému ekologické stability provádějí podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. S tím koresponduje ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., podle kterého plán systému ekologické stability a projekt systému ekologické stability schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. Za platně vymezený lze tedy považovat pouze územní systém ekologické stability, který je součástí schválené územně plánovací dokumentace, popřípadě pravomocného územního rozhodnutí.

Vyjádření k nadregionálnímu systému ekologické stability vydává MŽP/krajský úřad na základě platné územně plánovací dokumentace, územně analytických podkladů i rozhodnutí o pozemkových úpravách. Pouze podpůrně lze použít plán systému ekologické stability (§ 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb.).

Jak je výše uvedeno, lze za platně vymezený považovat pouze územní systém ekologické stability, který je součástí schválené územně plánovací dokumentace. Je-li v souvislosti se záměrem konkrétního subjektu požadována změna vymezeného nadregionálního ÚSES (tedy aktualizace resp. změna platných ZÚR, územního plánu či regulačního plánu), lze tak učinit pouze postupem podle příslušných ustanovení stavebního zákona (§ 42, § 55 a § 71).

Proces schvalování ÚSES

Plán systému ekologické stability schvalují podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb. příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. Schválený plán je závazný jak pro orgány územního plánování, tak pro orgány ochrany přírody.

Návrh plánu před schválením předkládá příslušný orgán ochrany přírody k posouzení a projednání dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení. Přestože ZOPK ani vyhláška č. 395/1992 Sb. nehovoří o "závaznosti návrhu plánu", lze z ustanovení § 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky dovodit, že návrh plánu projednaný s dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení, je pro činnost orgánů ochrany přírody "oborově" závazný, a to až do doby jeho aktualizace provedené na základě hodnocení.

Obsah a náležitosti územního plánu a způsob jeho projednání stanoví stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. Textová část územního plánu obsahuje mj. územní systém ekologické stability (příloha č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Založení systému ekologické stability je jedním z veřejně prospěšných opatření - grafická část územního plánu obsahuje mj. vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšná opatření. Požadavky na zahrnutí plánu ÚSES do územního plánu uplatňují orgány ochrany přírody (jakožto dotčené orgány státní správy) v rámci stanovisek k jednotlivým fázím přípravy územního plánu.

Plán ÚSES je součástí územně analytických podkladů ve smyslu § 26 stavebního zákona a § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jde o podklady obsahující omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů. Ochrana systému ekologické stability je podle § 4 odst. 1 ZOPK povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Jsou-li územně analytické podklady nebo Plán ÚSES nedostatečné, je třeba zajistit jejich aktualizaci postupem stanoveným příslušnými právními předpisy, tj. stavebním zákonem a vyhláškou č. 395/1992 Sb.


Přehled kompetencí orgánů ochrany přírody ve vztahu k nadregionálnímu ÚSES

  • Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje k nadregionálnímu systému ekologické stability v rámci stanoviska uplatňovaného k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje [§ 79 odst. 3 písm. a) a q) ZOPK]
  • stanoviska k územním plánům obcí s rozšířenou působností (zahrnující vyjádření ke všem úrovním územnímu systému ekologické stability - tj. včetně nadregionálního ÚSES) uplatňují podle § 77a odst. 4 písm. x) ZOPK krajské úřady. Krajské úřady podle tohoto ustanovení uplatňují stanoviska k ostatním územním plánům a regulačním plánům z hlediska zájmů chráněných ZOPK, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody [tj. není-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 77 odst. 1 písm. q)]. Krajské řady se tedy v rámci stanoviska k územním plánům obcí 1. a 2. stupně vyjadřují k nadregionálnímu a regionálnímu systému ekologické stability
  • obecní úřady obcí s rozšířenou působností se vyjadřují k souladu s místním systémem ekologické stability v rámci stanoviska k územním plánům obcí [§77 odst. 1 písm. q) ZOPK]
  • stanovisko k územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů vydává Ministerstvo obrany jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti [§78a odst. 2 písm. i) ZOPK)]. Ministerstvo obrany by tedy mělo zahrnout do stanoviska i vyjádření z hlediska souladu s nadregionálním ÚSES
  • na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, vykonává působnost orgánů ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí [§ 79 odst. 3 písm. t) ZOPK)].

Mgr. Eva Mazancová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí