zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mexické zemědělství

14.07.2013
Zemědělství
Mexické zemědělství

Mexické zemědělství (zvláště jeho potravinářský komplex, který však z hlediska tvorby HDP je vykazován v oblasti průmyslové produkce) tvoří významný článek národního hospodářství, a i když v nejbližších letech nemá šanci být soběstačné resp. plně pokrýt potřeby domácí populace v klíčových plodinách, postupná liberalizace mezinárodního obchodu agrárními produkty mu nabízí slibné perspektivy. O tom svědčí i výše přímých zahraničních investic do tohoto sektoru směřujících. Jedná se však hlavně o investice nikoli do primární sféry sektoru, ale do sféry sekundární, kterou představuje zpracování potravinářských produktů.

Vývoj mexického zemědělství nelze hodnotit z roku na rok, neboť výsledky tohoto odvětví jsou, stejně jako v jiných zemích, ovlivňovány klimatickými vlivy a výkyvy, které mají bezprostřední dopad na úrodu a tím i dosažené výsledky celého sektoru. Z toho vyplývá, že při posuzování tohoto odvětví je především nezbytné hodnotit trendy, které se v něm dlouhodobě prosazují. Hovoříme-li o mexickém zemědělství a hodnotíme-li jeho výsledky, musíme hodnotit nejen primární zemědělský sektor, ale celý zemědělsko-potravinářský komplex, včetně navazujícího potravinářského průmyslu.

Podíl zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu na tvorbě HDP činil v roce 2011 cca 3,75 %. V I. čtvrtletí 2012 došlo k nárůstu o 6,8 % a celkový podíl na tvorbě HDP byl 3,59 %.

Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno cca 22 % půdy (přes 19 mil. ha, z toho je 6 mil. ha zavlažováno), 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Zbývající část půdy je neúrodná a zůstává ladem - jedná se především o pouštní a polopouštní oblasti země. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně. Jinou zvláštností je tzv. agricultura por contrato (známá u nás z oblasti textilního průmyslu apod. jako práce ve mzdě), kdy určitá velká společnost, např. Nestlé, zaplatí produkci určité plodiny a poskytne na její pěstování prostředky předem.

Mexiko v současné době agrární sektor přímo subvencuje pouze v omezené míře. Po zrušení BANRURAL (Banco Nacional Rural) v roce 1994 - byla prostoupena korupcí - dostávají zemědělci od vlády v rámci programu PROCAMPO dotaci 1000 pesos na hektar obdělávané půdy. Dotace přiděluje Ministerstvo zemědělství a jeho decentralizované orgány. Zemědělci mohou dále získat úvěr od Finaciera Nacional Rural (nástupnická organizace BANRURAL) za preferenčních podmínek (cca o 30 % nižší úvěrové sazby, než jsou sazby na bankovním trhu). Systém výkupu určité části produkce za pevné ceny byl opuštěn už před lety. Jeho místo zaujala vládní organizace ASERCA, která se snaží zprostředkovat zemědělcům odbyt jejich přebytků (především v zahraničí). Proti neúrodě se zemědělci sice mohou pojistit, ale jen na bázi komerčního pojištění.

V roce 2011 Mexiko postihlo největší sucho za posledních sedmdesát let. Suchem bylo postiženo 40 % území a 2,7 mil. hektarů zemědělské půdy. Na mezinárodních trzích došlo k růstu cen kukuřice o 50 % (květen - červen 2012 220 USD/t na 325 USD/t).

Obchodní vztahy se zeměmi EU určuje Dohoda o přidružení k EU, na jejímž základě dochází k postupné liberalizaci vzájemného obchodu, která se v 7 celních kategoriích dotýká i agrárních produktů. V první kategorii od roku 2000 bylo na nulu sníženo clo u nepražené a bezkofeinové kávy a kakaa, čehož využívaly zejména některé nadnárodní koncerny jako např. Nestlé či Suchard, které vyvážejí a dovážejí tyto produkty. Tato sazba se týkala i jiných produktů. V druhé kategorii to bylo především víno, zelenina, olivy, jejichž celní sazby klesly na nulu v roce 2003. Ve třetí kategorii clo klesalo o 11 % každý rok až k nule v roce 2008 (vermuty, brandy, vepřové maso, pitná voda, mouka). Ve čtvrté kategorii byly od roku 2003 odbourávány celní bariéry diferencovaně s konečnou nulovou sazbou v roce 2010 (sójový a slunečnicový olej, čerstvé ovoce, osvěžující nápoje). Pátá kategorie je zde považována za mlhavou a nepřesnou (formulace: "každá strana je připravena snížit celní sazby co nejrychleji, jestliže to její všeobecná hospodářská situace a ekonomická situace příslušného odvětví dovolí"). Právě u této kategorie se objevují tzv. citlivé položky: obiloviny jako např. pšenice, žito, kukuřice, rýže, krupice a mouka z nich, olivový olej, hovězí maso a především cukr. Šestá kategorie zahrnuje další spornou položku, kterou je tuňák. V sedmé kategorii je to chicle (pryskyřice stromu zapote), kde by Mexiko chtělo uplatnit a prosadit geograficko-botanický původ a vyvinout tlak na získání výhod pro dovozy zpracovaného produktu do zemí EU. Hlavními vývozními položkami Mexika v obchodu s EU jsou boby, citrony, hroznové víno, ananas, cibule a avokádo.

ZDROJ: www.businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí