Úterý, 19. března 2024

Kvalita zemědělské půdy u nás klesá, její tržní cena ale stále roste

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby stojí hektar zemědělské půdy v tuzemsku zhruba 60 až 150 tisíc korun. Na další zvýšení cen by měl mít vliv mimo jiné očekávaný růst poptávky po zemědělských produktech, především z rozvíjejících se zemí.

Kvalita zemědělské půdy u nás klesá, její tržní cena ale stále roste

Zemědělská půda v tuzemsku je ve srovnání s Německem a Rakouskem několikanásobně levnější, a tento rozdíl by se měl vyrovnávat. Podle ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka vzrostla od roku 2000 tržní cena půdy v České republice v průměru o 25 až 30 procent.

"Loni se u nás průměrná cena půdy zvýšila asi o deset procent," dodává Jaroslav Urban, majitel serveru Farmy.cz, který se specializuje právě na nákup a prodej zemědělské půdy. Mírně růst může i letos, o kolik procent, si zatím netroufá odhadnout.

Kvalita není vše

V Česku existuje úřední a tržní cena půdy. Obě vycházejí z přibližně 3000 takzvaných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), tedy hodnocení kvality půdy, k nimž je uvedena cena. Tržní cena je obvykle vyšší, zahrnuje totiž i faktory jako vzdálenost pozemku od centra obce, atraktivitu lokality, přístupnost pozemku a zájem o půdu v dané oblasti. To vše je třeba znát nebo mít k dispozici odborníka. Jinak lze i na investici do kvalitní půdy tratit.

Děkan fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole Petr Sklenička upozorňuje, že více než tři miliony majitelů drží celkem čtyři miliony hektarů půdy. Právě nízká průměrná výměra je jednou z hlavních příčin, proč je u nás zemědělská půda tak levná. Výzkumný projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum, na němž se Sklenička podílel, uvádí, že metr čtvereční pozemku o velikosti 0,4 hektaru stál v letech 2008-2010 v průměru 9 korun, na pozemku o velikosti osm až deset hektarů již ale metr čtvereční stál 25 korun.

Malé pozemky také často leží uprostřed velkých ploch jiných majitelů. Když jsou přístupné z pozemní komunikace, jsou v průměru 2,4krát dražší. Důležité jsou i pozemkové úpravy. Tržní cena pozemků průměrného vlastníka, který má 2,5 hektaru na jeden výpis z katastru nemovitostí, činí před pozemkovou úpravou asi 225 tisíc korun, po jejich scelení a zpřístupnění už kolem 320 tisíc korun. Projekční a geodetické práce stojí podle Skleničky asi čtvrtinu tohoto zisku.

Zhruba 75 procent půdy je u nás pronajato. Mnozí restituenti k ní nemají vztah. Podle Hladíka jim stačí, když jim uživatel, často družstvo, které na půdě hospodařilo i dříve, zaplatí nájem a vyřídí daň z nemovitosti. Družstva a jiné zemědělské podniky o půdu dlouho příliš zájem neměly. Její cena se tak příliš neměnila. To již ale přestává platit. Za dlouhodobý způsob uložení peněz považuje půdu také více finančních investorů. Často kupují i pronajatou půdu.

Podle majitele serveru Farmy.cz Urbana nyní zřejmě porostou ceny zemědělské půdy pomaleji než v loňském roce. "Na trh se dostávají pozemky koupené od Pozemkového fondu (nyní Státní pozemkový úřad), u nichž bylo zčásti zrušeno předkupní právo státu," dodává Urban. Jak přitom uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, stojí hektar zemědělské půdy zhruba 60 až 150 tisíc korun, záleží ale na konkrétní situaci. Hladík hovoří v průměru o 70-170 tisících korun za hektar půdy. Roční nájemné činí v průměru jedno až dvě procenta ceny půdy, na niž je vázáno.

Momentálně probíhají výrazné změny vlastnictví půdy, včetně jejího prodeje cizincům. Na Slovensku je to podle Veleby podobné, Polsko a Maďarsko brání její prodej ochranářskými opatřeními. V západní části Evropské unie je nabídka půdy minimální a cena běžně činí v přepočtu mnoho set tisíc korun na hektar.

K růstu ceny půdy může přispět stoupající počet obyvatel ve světě a vzestup poptávky po potravinách. Zemědělské půdy navíc ubývá. Tuzemská orná půda na druhé straně ztrácí kvalitu, například po převedení do víceletých kultur, na trvalé travní porosty, výsadbu rychle rostoucích dřevin, zalesnění aj. Ale i pod fotovoltaickými elektrárnami, stojícími často na pozemcích s vysokou bonitou, i kvůli chátrajícím melioracím. Průměrná tržní cena půdy by přesto měla dál stoupat.

Stát nabízí méně pozemků

Půdu lze koupit přímo od prodávajícího, přes specializované firmy a realitní kanceláře nebo od Státního pozemkového úřadu (dříve Pozemkového fondu). V posledních třech letech nabídl stát ve veřejných nabídkách zájemcům 68 307 různě velkých pozemků, o něž neměli zájem restituenti. I ti se mohou podle tiskové mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Veroniky Reškové zapojit.

Počet nabídek ale klesá. V roce 2010 bylo možné koupit v celkem šesti nabídkách 29 068 pozemků, o rok později bylo v pěti nabízeno 10 466 pozemků, loni ve třech 18 773 pozemků. Veřejné nabídky, včetně budoucích, jsou na úřední desce a webu SPÚ. Vycházejí z ceny obvyklé, určené znalcem. Vítězí ten, kdo za půdu nabídne nejvíce. Když se objeví jeden zájemce nebo ten, kdo má přednost (restituent nebo aktivní zemědělec), trvá zpravidla vyřízení záležitosti měsíc či dva. SPÚ podá za nabyvatele pozemku návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pozemek lze koupit na desetileté splátky. Nově může sloužit jako zástava i k zajištění úvěru na zaplacení kupní ceny.

Stát má na tyto pozemky předkupní právo. To zaniká úhradou kupní ceny, nejdříve pět let po zápisu majitele v katastru nemovitostí. Netýká se restituentů nebo například převodů zemědělských pozemků obcím.

Podle Veleby se už dnes ale prodávají méně zajímavé pozemky. Další tvoří státní rezervu na náhradu pozemků u velkých staveb, vyrovnání s církvemi aj. Velebovi vadí, že v Česku nebyla prodloužena výjimka bránící prodeji státní půdy cizincům z Evropské unie. "Trh s půdou tak není chráněn. Čeští zemědělci nemají na nákup půdy kapitál a nemohou ji účetně odepsat," tvrdí Veleba.

Cenu půdy by mohly ovlivnit církevní restituce a následné prodeje restituovaného majetku. Šéf výzkumného ústavu Hladík se ale domnívá, že se církve nebudou chtít zemědělské půdy příliš zbavovat. Podle mluvčí SPÚ Reškové není jasné, o kolik půdy požádají a kolik půdy jim stát po splnění stanovených podmínek vrátí. "Blokováno" je asi 37 tisíc hektarů půdy. Stát o tuto půdu zatím za církve požádalo 156 oprávněných osob, z toho se na SPÚ obrátilo 88 žadatelů. Chtějí vydat 8676 pozemků a 23 staveb. SPÚ má na vyjádření šest měsíců. V nejbližších týdnech nejspíš ještě žádné nevydá.

Jak koupit zemědělskou půdu

Kdo chce tedy koupit zemědělskou půdu, měl by si najít v katastru nemovitostí pozemek, který ho zajímá, a oslovit jeho vlastníka. Někdy je lepší využít prostředníka: specializovanou firmu či realitní kancelář. A je tu i nabídku Státního pozemkového úřadu. Laik by měl mít poradce. Důležité je také zjistit, zda někdo na půdě hospodaří a jakou má nájemní smlouvu. A ověřit si, zda mají smysl pozemkové úpravy. I když zájemce kupuje zemědělskou půdu, měl by ho zajímat rozvojový plán obce. Kdyby byl pozemek v budoucnu vyňat ze zemědělského půdního fondu, může jeho cena výrazně vzrůst. Doporučená délka investice do zemědělské půdy činí alespoň pět let. Nikdo ale neodhadne, zda a o kolik se za tuto dobu přiblíží k cenám v Německu či v Rakousku. Investice do půdy je považována také za pojistku vůči inflaci. Ve srovnání třeba s akciemi je ale potřeba počítat s tím, že prodej půdy může být zdlouhavý.


Metr většího pozemku je dražší

Velikost pozemku Cena (Kč za m2)
0,4 hektaru 9
1 hektar 13
2 hektary 20
8 až 10 hektarů 25

75 procent

Podíl pronajaté půdy na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy klesl z 99 procent v roce 1990 na letošních 75 procent. Vyplývá to z odhadu založeného na údajích Českého statistického úřadu a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který cituje ministerstvo zemědělství. V Česku tak v průměru každý rok klesá podíl pronajaté půdy o procento. Její poměr je však ve srovnání s objemem půdy, na níž hospodaří její vlastníci, nadále vysoký.

AUTOR: František Mašek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů