Řecké zemědělství

Agrární sektor tradičně patřil k pilířům řecké ekonomiky. V posledních 20 letech se však jeho podíl na tvorbě HDP rapidně snižoval (z 10,1 % v roce 1994 na necelá 3,5 % v roce 2011) jak v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst tak jejich zaměřením na nové profese zejména ve službách a ve státním sektoru. Hluboká hospodářská krize, která v letech 2010-11 způsobila prudký nárůst nezaměstnanosti a pokles disponibilních příjmů pracujících, měla pozitivní dopad na vývoj zemědělské výroby. Návrat pracovních sil do zemědělství motivovaný mimo jiné i výhodným pronájmem státní zemědělské půdy a zvýšením poptávky po domácích zemědělských produktech vyústil v meziroční nárůst přidané hodnoty vytvořené v zemědělství.

Vývoj zemědělství (meziroční změna v %)

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
Pozn.: Údaj vychází z meziročního srovnání podílu rezortu na tvorbě HDP ve stálých cenách. Údaj je zveřejňován pouze celoročně.

Základní makroekonomické charakteristiky zemědělství

Zdroje: "Zemědělství v EU-zpráva za rok 2010" (EK, březen 2011), "Stav zemědělství - vývoj, prognózy, priority" (Panhelénský svaz zemědělských družstev-PASEGES, září 2011)

Zemědělci jsou silnou profesní skupinou (cca 12 % pracovního potenciálu země), která razantně hájí své zájmy (například formou blokád hlavních silničních tepen). Produktivita práce v zemědělství je stále relativně nízká, což je dáno především rozdrobeností půdy a velkým počtem malých rodinných hospodářství. Zemědělský sektor trpí některými strukturálními neduhy, které umožňují např. nekalou konkurenci, monopolní postavení na trhu či "pořečťování" levných zemědělských produktů z dovozu (zejména ze sousedního Bulharska a z Albánie).

Struktura:

Řecko je převážně hornatá země s omezenou rozlohou nížin a rovin. Dle údajů Řecké statistické služby EL.STAT činí rozloha půdy vhodné ke kultivaci zhruba 3,8 mil. ha, z nichž zhruba 2,1 mil. ha je v nížinách,1 mil. ha ve vrchovinách a 0,6 mil. ha v horských oblastech. Zhruba 62 % zemědělské půdy tvoří orná půda, 35 % je oseto dřevitými kulturami a vinnou révou a na zbývajících 3 % se pěstuje zelenina.

Rostlinná výroba:

Hlavní zemědělské oblasti jsou v Boiotii, Thesálii, střední a východní Makedonii a Thrákii. To jsou také stěžejní oblasti produkce obilovin (pšenice), bavlny a cukrové třtiny. Významná je rovněž produkce rýže, k jejímuž pěstování se užívá některých nedávno zúrodněných alkalických půdních ploch u moře. Orná půda na úpatí kopců se hodí pro pěstování tabáku, vinné révy, oliv a ovoce. Z dřevin se v Řecku kromě oliv daří citrusům, jablkům, broskvím, nektarinkám a meruňkám.

Živočišná výroba:

• Mezi chovným dobytkem tradičně převažují ovce (8,7 mil. ks) a kozy (5,5 mil. ks). Stáda hovězího dobytka čítají zhruba 600 tis. ks.
• Nejdůležitějšími objemovými položkami jsou vejce (cca 2 bil. ks ročně), mléko (2 mil. l), maso (480 tis. t) a sýry (cca 160 tis. t).
• Rybolov představuje ročně objem cca 160 tis. tun.
• V obvyklých objemových jednotkách převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.

Vývoj produkce hlavních zemědělských produktů (tis. tun)

Zdroje: "Stav zemědělství - vývoj, prognózy, priority" (Panhelénský svaz zemědělských družstev-PASEGES, září 2011), "Soběstačnost Řecka v zemědělské produkci a potravinách" (PASEGES, srpen 2012)

ZDROJ: Businessinfo.cz, kráceno