Irácké zemědělství - smutné dědictví válek

Zemědělství patří mezi odvětví nejhůře postižená nedávnými válkami. Ještě deset let po svržení minulého politického systému je jeho produktivita na úrovni pouze asi jedné desetiny předválečné doby, kdy dokázalo zajišťovat např. asi polovinu spotřeby základní plodiny, pšenice. Podíl zemědělství (včetně lovu a rybolovu) na tvorbě HDP činí přibližně 8,7 % (odhad 2012). Na zaměstnanosti se přitom zemědělství podílí zhruba 21,6 % (2008). Tento podíl v posledních letech poklesl jednak vlivem malého zájmu o práci v tomto sektoru, jednak v důsledku nedostatku finančních prostředků na vládní dotace. S růstem příjmu státu z produkce ropy se předpokládá rehabilitace tohoto odvětví, jež patří mezi vládní priority jednak z důvodu obnovy potravinové soběstačnosti, jednak kvůli jeho potenciálu pro tvorbu pracovních míst pro iráckou venkovskou populaci. Bude to obtížný úkol, protože v semiaridní zemi je zemědělství životně závislé na srážkách, které byly v předchozím desetiletí rekordně nízké, což spolu se zanedbanou údržbou zastaralých zavlažovacích zařízení a snižováním přítoku řek ze sousedních zemí přispělo k devastaci odvětví a urychlení procesu desertifikace irácké krajiny.

Irák v posledních letech potřebuje čtvrtletně dovézt téměř dva miliony tun potravin (1,7 mld. USD). Na dovozu potravin jsou podle ministerstva plánování závislé dvě třetiny populace. Přitom v Iráku je podle dostupných údajů 44 mil. hektarů zemědělsky využitelné půdy; obdělává se však pouhých 11 mil. hektarů. Úpadek zemědělské produkce je zřejmý z objemových ukazatelů - zatímco v roce 2006 vyrobil Irák 109 % poživatelných zemědělských výrobků oproti rokům 1999-2001, v roce 2009 to bylo pouhých 92 %. Lepší situace je u živočišné výroby, i když i ta v posledních letech klesla (148 % v r. 2006, 128 % v r. 2009)

Irák podle údajů ministerstva zemědělství vypěstoval v r. 2009 1,7 mil. tun pšenice (1,3 mil. tun v r. 2008) a 0,5 mil. tun ječmene (0,4 mil. tun v r. 2008). Výnosy jsou nižší než v předchozím období z důvodu klesající úrodnosti (meziroční pokles o 20 až 25 %), i kvalita zrna je nižší. Také další důležité plodiny, rýže, dokáží iráčtí zemědělci produkovat pouze zlomek potřebného množství - v roce 2012 sice dodali 149 tis. tun oproti 112 tis. tun v r. 2011, nicméně další 2 mil. tun dovezla vláda jen pro pokrytí potřeby přídělového systému.

Také další byť kusá data ukazují na nízkou míru pokrytí potřeb obyvatelstva domácí zemědělskou produkcí - v r. 2012 dovezla vláda v rámci přídělového systému distribuce potravin 4,5 mil. tun pšenice, 0,8 mil. tun cukru, 0,5 mil. tun sušeného mléka a 0,6 mil. tun potravinářského oleje. Další informace o rozsahu tržních dovozů potravin soukromými obchodníky zatím zveřejněny nebyly.

Míra potravinové soběstačnosti je ovlivněna kromě subjektivních faktorů (politických, ekonomických) především objektivním nedostatkem vody způsobeným zčásti neobvykle suchými roky, zčásti výstavbou přehrad a zavlažovacích systémů na horních tocích řek Eufrat a Tigris na území Turecka. Je možné další zhoršení situace v důsledku toho, že i Írán omezuje přítok vody do Iráku budováním vodních děl na tocích pramenících v Íránu, které zavlažují úrodné oblasti na východě země. Dohodu o rozdělení vodních zdrojů se Iráku dosud podařilo uzavřít pouze se Sýrií (Eufrat).

Irák byl před nedávnými válkami známý pěstováním datlí (byl na prvním místě ve světě se 450 druhy datlovníků), ovoce, zeleniny a obilí (pšenice, ječmen, rýže), dařilo se produkci bavlny. Ministerstvo zemědělství za finanční pomoci mezinárodních organizací usiluje o rehabilitaci tohoto odvětví. Odhady potřeby finanční pomoci se pohybují v řádu miliard USD; především je nutné zcela obnovit park strojů a zemědělské techniky, skladovací zařízení (včetně chladírenských), zavlažovací systémy apod.

Živočišná výroba v Iráku je na velmi nízké úrovni a obnova vyžaduje investice v řádu desítek milionů USD. Irák vyprodukoval v roce 2008 150 tis. tun hovězího a skopového masa (139 tis. tun v r. 2007), 84,8 tis. tun drůbeže a ryb (94,7 tis. tun v r. 2007) a 915,6 mil. vajec (807,7 mil. v r. 2007). Zatímco produkce hovězího masa je na asi dvojnásobné výši oproti úrovni do roku 2001, produkce drůbeže, vajec a ryb zůstává na zhruba stejné výši a výroba mléka je asi čtvrtinová. Čerstvější statistiky nejsou zatím dostupné.

Pokud jde o zmíněný "lístkový" systém distribuce výrazně dotovaných potravin, přetrvává ve formě zredukované na základní komodity (olej, mléko, rýže, mouka, cukr) z doby sankčního režimu uvaleného OSN na Irák v roce 1991. Jeho role se ovšem změnila: nezajišťuje již prostou dostupnost potravin, ale slouží jako významný nástroj sociální podpory, když asi 23 % obyvatelstva živoří pod hranicí chudoby. Na dotace cen takto distribuovaných potravin totiž stát vynakládá 7 % rozpočtu, tj. více než na sociální a vzdělávací systém celkem. V roce 2012 sice vláda připravovala zrušení přídělového systému, ale kvůli odporu veřejnosti i náboženských autorit od tohoto záměru upustila.

ZDROJ: businessinfo.cz, upraveno