ZÁKON O STÁTNÍ KONTROLE V PRAXI ORGÁNŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pojem kontroly. Kontrola, (správní, státní) dozor, inspekce, místní (terénní) šetření (ohledání), monitorování, zjišťování stavu věci na místě - ujasnění pojmů a jejich právního režimu pro potřeby praxe orgánů ochrany životního prostředí. 

Prameny právní úpravy výkonu kontroly. Hierarchie: 1) zvláštní (tzv. složkový) zákon, 2) zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, 3) správní řád. 

Nejdůležitější práva a povinnosti kontrolních orgánů a kontrolovaných osob. Právo vstupu na pozemky, do staveb a jiných prostor, právo požadovat poskytnutí potřebných informací, dokladů, dokumentů, právo odebírat vzorky, povinnost prokázat oprávnění k provedení kontroly, povinnost oznámit zahájení kontroly, povinnost pořizovat protokol o kontrolním zjištění, právo kontrolované osoby podat námitky proti protokolu, způsoby vyřizování námitek a další. 

Nejčastější právní spory při výkonu kontroly. Prokazování kontrolního oprávnění (písemné pověření k provedení kontroly x průkaz), oznámení zahájení kontroly (problematika předem neohlášených kontrol), kontrolovaná osoba a tzv. jiná oprávněná osoba - bohatý výběr judikatury, zkušenosti z praxe. 

Způsoby vynucování plnění povinností kontrolovaných osob. Pořádkové pokuty (§ 19 zákona o státní kontrole), pořádkové delikty ve zvláštních zákonech (např. § 66 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech). 

Připravovaný nový zákon o kontrole. Změny oproti stávajícímu zákonu o státní kontrole zajišťující větší efektivitu kontrol (např. možnost uplatňovat kontrolní oprávnění i vůči jiným osobám, jejichž součinnost je k naplnění účelu kontroly potřebná, možnost přizvat ke kontrole další osoby - např. znalce, možnost kontroly na dálku, právní úprava tzv. kontrolního průzkumu - zahrnuje např. dosavadní monitoring, měření, průzkumy, šetření).