Kvalita certifikace vychází především z odborné způsobilosti auditorů
Certifikace systému managementu (kvality, životního prostředí, bezpečnosti
práce, bezpečnosti informací) se v posledních letech stala nedílnou součástí
života mnoha organizací. Smyslem těchto certifikací je nezávisle ověřit, zda
organizace plní požadavky příslušné normy. Častým tématem odborných či
společenských diskusí je rozdílná úroveň jednotlivých certifikací daná především
odborností auditorů, jejich nestranností a etickým přístupem.
Certifikace systému managementu (kvality, životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti informací) se v posledních letech stala nedílnou součástí života mnoha organizací. Smyslem těchto certifikací je nezávisle ověřit, zda organizace plní požadavky příslušné normy. Častým tématem odborných či společenských diskusí je rozdílná úroveň jednotlivých certifikací daná především odborností auditorů, jejich nestranností a etickým přístupem.
Užitečná certifikace
Motivace k podstoupení certifikace může být velice různá: může vyplývat z vlastního dobrovolného rozhodnutí organizace zlepšovat se, snahy zajistit si konkurenceschopnost - až po sháňku "papíru na zeď" za účelem splnění podmínek výběrového řízení.
Certifikace systému managementu však vždy vyžaduje ze strany organizace uvolnění zdrojů na provedení auditu - tj. zaplacení poplatku certifikačnímu orgánu a uvolnění pracovníků, kteří jsou přítomni při auditu (samozřejmě vlastní certifikaci musí přecházet zavedení a zdokumentování příslušného systému, což si rovněž žádá svoje náklady). Racionálně uvažující manažer firmy by měl usilovat o to, aby certifikace byla pro firmu užitečná. To znamená, že výstupem z certifikace by nemělo být pouze objektivní konstatování o shodě s požadavky příslušné normy a následně vydaný certifikát, ale i identifikace silných a slabých stránek organizace a možných rizik. Tyto informace by měly být dobrým podnětem pro další zlepšování výkonnosti organizace. Faktem však je, že takto kvalitní výstupy z auditu jsou podmíněny vysokou odbornou způsobilostí auditorů.
Kdo je odborně způsobilý auditor?
Je to pracovník certifikačního orgánu, který splňuje následující požadavky:
1) má vhodné osobní vlastnosti (jak je uvedeno v normě ISO 19011);
2) zná normu pro provádění auditů ISO 19011 a podstoupil výcvik pro auditory (ví, jak audit provádět);
3) zná normu, podle které audit probíhá (a sám má s jejím uplatňováním praktické zkušenosti - nezná normu pouze teoreticky);
4) zná obor, který je předmětem auditu (zná příslušné právní požadavky, technické zvyklosti, terminologii, moderní praktiky);
5) dbá na svůj neustálý profesní růst:
* v auditních praktikách;
* v oborech, ve kterých provádí audity;
* tím, že se účastní kalibračních meetingů.
Personální certifikace auditorů
Splnění výše uvedených požadavků mohou auditoři prokazatelně doložit např. personálním certifikátem Auditor QMS, Auditor EMS atd. V České republice probíhá certifikace auditorů například v rámci systému EOQ (Evropské organizace pro kvalitu), pravidel IRCA či dalších.
Česká společnost pro jakost, která již řadu let uděluje personální certifikáty v souladu s pravidly EOQ, si uvědomuje důležitost zajištění odbornosti a rozvoje auditorů, a proto se v letošním roce stala navíc členskou organizací Mezinárodní asociace pro certifikaci osob (IPC). Toto členství umožňuje ČSJ vydávat mezinárodně uznávané certifikáty Auditor a Lead Auditor. Pravidla IPC kladou velmi konkrétní požadavky na auditory a kladou důraz na praktický výcvik auditorů a jejich prokazatelný neustálý profesní růst.
V rámci Evropského týdne kvality budou účastníkům konference, kterou ČSJ jako každoročně pořádá, prezentovány inovované přístupy v zajištění odborné způsobilosti a profesního růstu auditorů.
To nejdůležitější: přístup organizací k certifikaci
Na to, zda zavedení a certifikace systému managementu budou užitečné a přinesou zlepšení v organizaci, nebo budou pouze nutným zlem (formálně zavedeným), má především vliv vrcholové vedení organizace, které vybírá kvalitního poradce, uvolňuje zdroje na zavedení a zlepšování systému, aktivně podporuje uplatňování systému managementu a rovněž vybírá certifikační orgán (s příslušnou akreditací). Manažerům a vlastníkům organizací usilujících o certifikaci lze jen doporučit, aby k certifikaci přistupovali odpovědně, neboť prostředky investované do poctivého zavedení a certifikace se organizaci vrátí (např. zvýšením efektivnosti fungování organizace, získáním zakázek, snížením počtu reklamací, minimalizací rizik bezpečnosti práce, zamezením pokut atd.).
Autor je ředitelem úseku certifikací České společnosti pro jakost, o. s.
Užitečná certifikace
Motivace k podstoupení certifikace může být velice různá: může vyplývat z vlastního dobrovolného rozhodnutí organizace zlepšovat se, snahy zajistit si konkurenceschopnost - až po sháňku "papíru na zeď" za účelem splnění podmínek výběrového řízení.
Certifikace systému managementu však vždy vyžaduje ze strany organizace uvolnění zdrojů na provedení auditu - tj. zaplacení poplatku certifikačnímu orgánu a uvolnění pracovníků, kteří jsou přítomni při auditu (samozřejmě vlastní certifikaci musí přecházet zavedení a zdokumentování příslušného systému, což si rovněž žádá svoje náklady). Racionálně uvažující manažer firmy by měl usilovat o to, aby certifikace byla pro firmu užitečná. To znamená, že výstupem z certifikace by nemělo být pouze objektivní konstatování o shodě s požadavky příslušné normy a následně vydaný certifikát, ale i identifikace silných a slabých stránek organizace a možných rizik. Tyto informace by měly být dobrým podnětem pro další zlepšování výkonnosti organizace. Faktem však je, že takto kvalitní výstupy z auditu jsou podmíněny vysokou odbornou způsobilostí auditorů.
Kdo je odborně způsobilý auditor?
Je to pracovník certifikačního orgánu, který splňuje následující požadavky:
1) má vhodné osobní vlastnosti (jak je uvedeno v normě ISO 19011);
2) zná normu pro provádění auditů ISO 19011 a podstoupil výcvik pro auditory (ví, jak audit provádět);
3) zná normu, podle které audit probíhá (a sám má s jejím uplatňováním praktické zkušenosti - nezná normu pouze teoreticky);
4) zná obor, který je předmětem auditu (zná příslušné právní požadavky, technické zvyklosti, terminologii, moderní praktiky);
5) dbá na svůj neustálý profesní růst:
* v auditních praktikách;
* v oborech, ve kterých provádí audity;
* tím, že se účastní kalibračních meetingů.
Personální certifikace auditorů
Splnění výše uvedených požadavků mohou auditoři prokazatelně doložit např. personálním certifikátem Auditor QMS, Auditor EMS atd. V České republice probíhá certifikace auditorů například v rámci systému EOQ (Evropské organizace pro kvalitu), pravidel IRCA či dalších.
Česká společnost pro jakost, která již řadu let uděluje personální certifikáty v souladu s pravidly EOQ, si uvědomuje důležitost zajištění odbornosti a rozvoje auditorů, a proto se v letošním roce stala navíc členskou organizací Mezinárodní asociace pro certifikaci osob (IPC). Toto členství umožňuje ČSJ vydávat mezinárodně uznávané certifikáty Auditor a Lead Auditor. Pravidla IPC kladou velmi konkrétní požadavky na auditory a kladou důraz na praktický výcvik auditorů a jejich prokazatelný neustálý profesní růst.
V rámci Evropského týdne kvality budou účastníkům konference, kterou ČSJ jako každoročně pořádá, prezentovány inovované přístupy v zajištění odborné způsobilosti a profesního růstu auditorů.
To nejdůležitější: přístup organizací k certifikaci
Na to, zda zavedení a certifikace systému managementu budou užitečné a přinesou zlepšení v organizaci, nebo budou pouze nutným zlem (formálně zavedeným), má především vliv vrcholové vedení organizace, které vybírá kvalitního poradce, uvolňuje zdroje na zavedení a zlepšování systému, aktivně podporuje uplatňování systému managementu a rovněž vybírá certifikační orgán (s příslušnou akreditací). Manažerům a vlastníkům organizací usilujících o certifikaci lze jen doporučit, aby k certifikaci přistupovali odpovědně, neboť prostředky investované do poctivého zavedení a certifikace se organizaci vrátí (např. zvýšením efektivnosti fungování organizace, získáním zakázek, snížením počtu reklamací, minimalizací rizik bezpečnosti práce, zamezením pokut atd.).
Autor je ředitelem úseku certifikací České společnosti pro jakost, o. s.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích