Když se tři hádají, voda je kalná
Jako horký brambor
„Vodárenská nádrž Vír patří do kraje Vysočina. Tam se ptejte, jaká opatření pro lepší kvalitu její vody připravují," myje si ruce Andrea Dáňová z odboru životního prostředí Jihomoravského krajského úřadu v Brně. Co na to vedoucí odboru vodního hospodářství na Krajském úřadě Vysočina v Jihlavě Jaroslav Mikyna? Také si myje ruce:„My s tím nemáme nic společného. Takové opatření by muselo navrhnout Povodí Moravy, které má vodu v nádržích ve správě. Ale nevím o tom, že by takový projekt chystali." Mikyna nepopírá Podíl na znečištění Víru, ale kraj má i jiné starosti. Třeba jak vyčistit přítoky nádrže Švihov, která slouží k přípravě pitné vody pro Prahu. Dát všechny vody do pořádku je běh na dlouhou trať. „V kraji Vysočina máme celkem 704 obcí, na kanalizaci a čističku jich je zatím napojeno 170," poznamenává smutně. Povodí Moravy rozhodně popírá, že by snad v koordinaci krajské spolupráce něco zanedbalo. Ředitel pro správu povodí Antonín Tůma tvrdí, že návrhy rozvojových plánů jsou hotové a - máte štěstí - právě v těchto dnech putují na stůl hejtmanům. Na vyjádření mají čas do konce roku. Plány obsahují harmonogram výstavby čističek i revize ochranných pásem vod.
Každá škodí jinak
Sinicím na přehradě Vír jsou plány jedno, bezstarostně kvetou. Blahoslav Maršálek z Centra pro výzkum sinic a jejich toxicity je z nečinnosti úředníků zoufalý: „Znečištění Víru je veřejným tajemstvím. Už čtyři roky pořádáme odborné konference, abychom upozornili na alarmující stav, ale nic se nezměnilo. Naší chybou je, že odborné věci nedokážeme srozumitelně vysvětlit." Maršálek postrádá zejména častější monitoring chlorofylu. Povodí Moravy odebírá vzorky jednou měsíčně, to je málo. Za tu dobu se ve vodě vystřídají dvě generace sinic, a každá škodí jinak. Sinice vylučují toxické látky, které vyvolávají ekzémy nebo dokonce astmatické stavy. „Děti a senioři jsou zvláště citliví," vysvětluje Maršálek. Zle je i těm, kdo ve vodě bydlí. Třeba býložravým rybám, které při pastvě nedokážou toxiny ze sinic vyplivnou. Nedivte se, že jsou otrávené. A hynou.
Projde nebo neprojde?
Ředitel sekce pro vodárenství Brněnských vodovodů a kanalizací Ladislav Haška statečně přiznal, že bere vodu z Víru pro Brno, i když vypadá kvůli koncentraci chlorofylu jako silně znečištěná. Jenže chlorofyl se měří na hladině, zatímco vodárna čerpá až z větší hloubky, a pak to pro jistotu ještě naředí. „Surovou vodu filtrujeme, chlorujeme a ozónujeme. Vodu z Víru navíc mícháme s podstatně kvalitnějším podzemním zdrojem Březová. Do kohoutku s pitnou vodou se chlorofyl nedostane," ujišťuje Haška. Aspoň, že tak. Přední odborník na sinice Blahoslav Maršálek si však není jistý, je tahle odzeleněná voda opravdu k pití. Norma vodárnám ukládá sledovat pouze jediný toxin, konkrétně mikrocystin, a ten je shodou okolností zrovna od toho druhu sinic, které se ve Víru nevyskytují. Jiné druhy sinic, které v nádrži žijí, produkují jiné toxiny, ale ty se nesledují. Petr Hlavínek z Ústavu vodního hospodářství obcí v Brně navíc varuje, že nejmenší sinice mají tak zanedbatelný rozměr, že projdou všemi filtry. A když se na jejich zbytky naváže chlór, který se používá při vodárenských úpravách, vznikají organické látky s karcinogenními účinky.
Celý článek od Alice Olbrichová si můžete přečíst na serveru Literárky v síti - http://www.literarky.cz zde: