Voda z kohoutku? Přírodní úkaz českých restaurací

V jiných evropských státech samozřejmost, u nás ojedinělá výjimka. Kohoutková voda je stále ještě luxus, který si Češi mohou dopřát v málokteré restauraci.

Brno - "Číšník se zdráhal vodu donést, neboť prý není pitná. Po mém namítnutí, že to asi nebude tak úplně pravda, vodu přinesl s tím, že je to na mé nebezpečí," napsal Marian Heger v internetové diskuzi o zkušenostech s vodou z kohoutku v restauracích. A nebyl sám. S podobným přístupem se lidé setkávají ve většině českých podniků.

Na džbán s vodou na stole, který je například ve Francii v každé lepší restauraci naprostou samozřejmostí, u nás člověk prakticky nenarazí. A přestože těch odvážných, kteří se nebojí o něj požádat, stále přibývá, zřídka bývají vyslyšeni. "Nápoje nabízíme pouze v láhvi, nikoli rozlévané," vysvětluje Tomáš Vybíhal, který pracuje v pizzerii v centru Brna. Někde dokonce na hosty čekají i mnohem záludnější odpovědi. Voda může být také nepitná, závadná, příliš chlorovaná, nebo nejsou k dispozici potřebné nádoby, či je to zkrátka nehygienické.

Přesto mohou Češi v poslední době pozorovat v této oblasti určitou změnu k lepšímu. Především díky novým možnostem a inovativním nápadům, jak restaurace v tomto směru podporovat. Jedním z nich je třeba projekt s názvem  "Čerstvá kohoutková? Stačí říct". Do něj zapojené gastronomické podniky, které hostům servírují vodu z kohoutku, k tomu účelu zdarma získají speciálně designované skleněné karafy. "Cílem projektu je zlepšit image vody z kohoutku a vrátit ji tam, kde už kdysi byla - do kaváren, restaurací a dalších gastronomických podniků," vysvětlila tisková mluvčí společnosti Veolia Voda Marcela Dvořáková.

Podobné kampaně zažily i další evropské země. Pařížská radnice například uspořádala akci, díky níž mohli lidé v restauracích pít kohoutkovou vodu z designových lahví od Pierra Charpina. V Anglii se boj o kohoutkovou vodu v restauracích soustředil také do hlavního města, kde kampaň za pití "vody z Temže" podporoval nejen místní tisk, ale i členové britského parlamentu a šéfkuchaři ověnčení michelinskou hvězdou. V zámoří pak byla podobná událost vedená i v ekologických souvislostech. Rozsáhlé kampaně upozorňovaly na velké náklady spojené s transportem balené vody a na zbytečný odpad z plastových lahví.

U nás vzali celou věc do rukou hosté samotní. V on-line diskuzích a na speciálně vytvořených internetových stránkách se svěřují se svými zkušenostmi s jednotlivými podniky. To je také v současné době nejpohodlnější cesta jak zjistit, která restaurace nabízí vodu z kohoutku a kde je lepší si o ni ani neříkat.