Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Let do nejhlubšího místa na Zemi

21.08.2011  |  zdroj: Podniky a trhy  |  729× přečteno      vytisknout článek

ponorkaDo nejhlubšího místa pod mořskou hladinou se zatím podívali jen dva lidé, A to před více než 50 lety. zámožní dobrodruzi, Richard Branson nebo james cameron, staví stroje, se kterými se chtějí vydat po jejich stopách.

Skupinku průkopníků, která hodlá podniknout nejsmělejší podmořské dobrodružství za posledních mnoho a mnoho let, zdržely sice tajfuny, ale tento víkend se již tucet vědců a techniků začal zabydlovat na pobřeží tichomořského ostrova Guam. Budují zde základnu pro zcela nový, doslova revoluční typ ponorky, která by sem měla dorazit ještě letos. Původně byla označována jako Virgin Oceanic (ve smyslu Panenský oceánský ponor), lépe se však ujal název Deep Flight Challenger (Vyzyvatel hlubokého letu). Ze všeho nejvíce toto plavidlo připomíná křížence mezi malým letadlem a miniponorkou. Na svých malých křídlech by mělo "doletět" až do hloubky přibližně 11 260 metrů, na nejhlubší místo na dně Pacifiku, kam se zatím dostali jen dva lidé na světě, a to ještě přibližně již před půl stoletím.

Branson a Cameron chtějí překonat vojenské ponorky

ponorkaStavbu ponorky financuje sir Richard Branson, jednašedesátiletý magnát a dobrodruh, který doufá, že by ji při některých ponorech mohl i sám řídit. Jeho zkušební pilot, Chris Welsh (48), minulý týden na Guamu prohlásil: "Je to nejhlubší srdce moře, místo, o němž toho víme ze všech nejméně. Hrozí zde vážná nebezpečí - tajfuny na hladině a neznámá nebezpečí pod ní. Právě proto to stojí za to. Z toho, co se tady dozvíme, budou čerpat ještě příští generace."

Bransonovi šlape těsně na paty James Cameron (56), režisér filmů Titanic a Avatar, který staví kulovitou batysféru schopnou dosáhnout extrémních hloubek, konkrétně dna Mariánského příkopu, podmořské propadliny nedaleko Guamu dlouhé asi dva a půl tisíce kilometrů, ale v průměru široké jen kolem sedmdesáti kilometrů. Takové mořské hlubiny představují tu poslední hranici výzkumu Země. Vojenské ponorky do nich sotva škrábnou a dokonce ani ta technicky nejvyspělejší podmořská plavidla se nedostanou hlouběji než pod devět a půl kilometru. Za situace, kdy se hlubokomořským výzkumem nezabývá vládní projekt žádného státu, přicházejí superbohatí soukromníci a odvážně doufají, že se dostanou tam, kam před nimi ještě (téměř) nikdo nevkročil. Žebrovitou ponorku pro výzkum mořských hlubin, nazvanou příhodně Deepsearch (Hlubinný hledač) staví také Eric Schmidt, někdejší generální ředitel společnosti Google. A jistá floridská společnost dokonce přišla s plánem postavit ponorku, která by do n a dno Mariánského příkopu tedy do hloubky asi jedenácti kilometrů, vozila turisty. Ty by taková cesta vyšla na čtvrt milionů dolarů za osobu.

příkopCílem Bransonova a Cameronova snažení je místo nazývané Challenger Deep (Vyzyvatelova hloubka), které se nachází na jižním konci Mariánského příkopu. Panuje tam tisíckrát větší tlak než na povrchu, přes 1240 kg/cm2, Kupodivu i v takových podmínkách mohou žít organismy jako mikrobi, červi a krevety.

Cameron, ochránce životního prostředí, doufá, že jeho mise pomůže prosadit skotský návrh na uskladňování nukleárního odpadu v Mariánském příkopu. Říká: " Pokud se dokážete ponořit na Challenger Deep - a, doufejme, vrátit se také zpět, protože tam vám nepomůže žádná AAA (Americká automobilová asociace), když se objeví problémy - potom jste pomohli zpřístupnit světové oceány. A protože vodstva pokrývají dvě třetiny zemského povrchu a zmapována jsou z nich jen tři procenta, otevíráte dveře k dalšímu velkému kroku pro lidstvo."

Železné broky jako zátěž batyskafu

Inspirací pro Camerona a Brensona se stali švýcarský oceánograf Jacques Piccard - na jehož počest byl později stejně pojmenován kapitán ze seriálu Star Trek - a poručík amerického námořnictva Dan Walsh, kteří na dno Mariánského příkopu zamířili v batyskafu Trieste v lednu 1960. Podle dnešních měřítek byly v tomto jednoduchém plavidle použity jako zátěž olověné broky, po jejichž vysypání mohl odlehčený batyskaf vyplout zpět na hladinu. Sestup do hloubky jedenácti kilometrů batyskafu trval téměř pět hodin. Během něj praskla od jednoho kraje k druhému vnější vrstva okénka z tenkého plexiskla, což otřáslo celou lodí. Piccard a Walsh mohli pobýt na dně jen dvacet minut, obklopeni bahnem, které zvířili. Přesto ke svému úžasu měli co pozorovat. Třeba platýze, který sotva půl metru nad mořským dnem pronásledoval jakousi ostnatou krevetu.

Nedávno Walsh, kterému je dnes 79 let a žije v Oregonu, Sunday Times řekl, že si nebyl jistý tím, proč lidé tak dychtí vrátit se na Challenger Deep, ale že si později uvědomil, že mořské hlubiny lze dnes považovat za konečnou hranici.

"Číňané vypustili ponorku Jiaolong, která vykonala šestý nejhlubší ponor na světě a v červnu vztyčila čínskou vlajku v hloubce 3200 metrů - to je jasný signál, že Číňané chtějí zkoumat mořské hlubiny i nadále," soudí Walsh. "A pokud si vlády západních států nemohou nyní takové výzkumy dovolit, potom doufám, že se této výzvy chopí někteří jednotlivci."

cameronCameron, který režíroval podvodní dobrodružný film Propast a pod vodou natáčel také některé záběry do svého trháku Avatar, je připraven hozenou rukavici zvednout.

"Sytí to moji duši způsobem, jaký mi nemůže dát žádná látka z Hollywoodu," prohlásil nedávno, když byl jmenován "stálým výzkumníkem" společnosti National Geographic. "Jako teenager jsem si nedokázal představit nic lepšího, než se stát podmořským badatelem. Když mi bylo šestnáct, žil jsem v malém městečku v Kanadě, osm set kilometrů od oceánu. Kurs přístrojového potápění jsem absolvoval v místní řece a moře neviděl ještě další dva roky."

Od té doby se mu již podařilo potopit se k vraku Titaniku a na dno Bajkalského jezera, nejhlubšího sladkovodního jezera na světě. Sestrojil ponorky na dálkové ovládání, které se ponořily k Titaniku a natočily tam pokračování stejnojmenného filmového trháku. To bude v 3D podobě uveden v kinech v dubnu příštího roku u příležitosti stého výročí potopení této lodi.

Nyní Cameron spolupracuje s australským potápěčem Ronniem Allumem, s nímž stavěl své podvodní kamery, na vývoji své vlastní, soukromé ponorky. Zatím bezejmenné jednomístné plavidlo bude mít podobu ocelové koule vybavené 3D kamerami připravenými zachytit každý okamžik ponoru. Cameron předpokládá, že na dno Mariánského příkopu dokáže sestoupit za dvě hodiny a celý den tam shromažďovat informace. Potýká se však s technickými problémy. Pěna, která měla vynést ponorku zpět na hladinu, se působením vysokého tlaku rozpadá. Kdyby se tak stalo na mořské dně, Cameron by tam zůstal uvězněný. Režisér ovšem připouští, že práce na tomto projektu za šest milionů liber zpomaluje jeho souhlas s účastí na natáčení dalších dvou pokračování Avataru. V každém případě však doufá, že loď bude schopna příští léto vykonat patnáct již naplánovaných ponorů v Pacifiku, nejenom na Challenger Deep, ale také do podmořských příkopů Kermadec a Tonga u Nového Zélandu, kde se v horkých zřídlech vyskytují zajím avé kompletní ekosystémy.

Splnění dětského snu Grahama Hawkese

batyskafPonorka ve tvaru koule vychází z tradičních a osvědčených technologických postupů, zatímco šestimetrová Virgin Oceanic může ukázat cestu k budoucnosti. Navrhl ji Steve Fosset, výzkumník, který zahynul před čtyřmi lety při havárii letadla. Vloni se k jeho plánům vrátil jeho přítel Branson. V San Francisku je oprášil Graham Hawkes, technik pocházející z Londýna, který trval na tom, že ponorka musí mít ony futuristicky vyhlížející ploutve.

"Platí tu stejná matematika jako pro proudová letadla, tytéž principy vztlaku a tahu. Vždy jsem snil o tom, že budu létat pod vodou a nyní se tento můj sen začíná naplňovat," řekl minulý týden. Okřídlená ponorka by měla být schopna dosáhnout mořského dna rychleji, než Trieste, a vydržet na něm delší dobu. Hawkes, autor miniponorky Mantis (Kudlanka) z filmové bondovky "Přísně tajné!", přesto připouští, že problémy by mohly vzniknout v souvislosti s novými materiály, které se mají ke stavbě Virgin Oceanic použít. Při prvních pokuse praskala například průhledná "bublina" kokpitu vyrobená z borosilikátu. Hawkes je přesvědčen, že to nebyla chyba materiálu samotného, ale jen spojů vystavených tlakům o různé síle. "Stojíme těsně před dokončením ponorky, hotová bude do konce roku." prohlásil.

Někteří jeho soupeři však mají z návratu na dno Mariánského příkopu jiné starosti. Konstruktéři Schmidtova třímístného plavidla Deepsearch prohlásili, že jejich loď sestoupí do hloubky jedenácti kilometrů v čase něco málo přes hodinu, ale vzápětí dodávají, že taková akce "nemá být jen ojedinělým husarským kouskem, ale jejím cílem je umožnit vědcům neomezený přístup do hlubin oceánu".

250 tisíc dolarů za potopení turisty na dno

Společnost Triton Submarines ve Vero Beach na Floridě vyvíjí hlubokomořské žluté ponorky a doufá, že turisty v nich bude vozit na dno Mariánského příkopu za 250 000 dolarů za osobu. I když v Triton Submarines takovou ponorku zatím ještě nepostavili, profesor ekonomie z Kalifornské univerzity Robert Reich předpokládá, že po takovýchto hlubokomořských miniponorkách určitě vznikne poptávka určitě vznikne: "Jsou šikovné a hodí se pro zámožné osoby, které to s vědou myslí vážně. Kromě toho je tu také skupinka superbohatých lidí, kteří hledají, jakou novinkou by se mohli blýsknout před ostatními."

Plutokrati jako Paul Allen, spoluzakladatel společnosti Microsoft, a Roman Abramovič, ruský oligarcha, se již pyšní ponorkami, které tvoří součást vybavení jejich obřích jachet. Ty se ale mohou potápět jen do hloubky několika set metrů. Opravdoví muži, oceánští výzkumníci, touží jít hlouběji. V extrémních hloubkách je vždycky šance setkat se s něčím neočekávaným a neznámým.

Challenger Deep byl označen jako nejhlubší místo na Zemi na základě Scotova měření v roce 1873 a toto prvenství si zatím udržel, přestože byla jeho hloubka od té doby několikrát revidována. Havajští vědci v roce 2003 na základě mapování mořského dna sonarem ovšem předpokládají, že asi o dvě stě kilometrů dále objevili místo ještě o něco hlubší. Nejedná se přitom o pouhou proláklinu, ani tam není skalnaté dno, říkají. Může to být otvor, které vede dál do nitra Země - zbrusu nová záhada pro inspiraci dalších generací Jules Vernů a James Cameronů.

AUTOR: Ian White

Překlad :Jitka Lenková


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist