Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zemědělství Běloruska

20.03.2014  |  319× přečteno      vytisknout článek

Zemědělství Běloruska

Podnebí

Podnebí v Bělorusku je výrazně kontinentální. Vlhké s krátkým jarem a podzimem, studenou zimou a horkým létem. Průměrná teplota v lednu činí -4,2°C, v červnu +16°C. Největší množství srážek 600-700 mmročně spadne ve střední a severozápadní části republiky, nejméně 500-550 mmv Polesje. Podnebí je příznivé pro zemědělskou výrobu a dá se srovnat s podnebím severních částí České republiky. Půdy jsou však písčité, vlhké a chudé.

Zemědělská politika

Národní politika začala doslova řešením otázky potravinové bezpečnosti v situaci, kdy bylo Bělorusko postiženo Černobylskou jadernou katastrofou a po rozpadu SSSR bylo jejím primárním cílem zajištění potravinové soběstačnosti. V současné době je prioritou agrárního sektoru generovat finance pro státní rozpočet, a to prostřednictvím exportu potravin a vybraných zemědělských komodit. Potraviny jsou totiž zdrojem, které Bělorusko na rozdíl od nerostných surovin má a přitom je plně kontroluje. I z tohoto důvodu je zemědělství vedením země silně preferováno a finančně subvencováno (ze státního rozpočtu ve formě různých dotací a daňových úlev). Přesto zůstává stále nejslabším článkem národního hospodářství, nehledě na fakt, že do něho každoročně směřují značné finanční prostředky. V drtivé většině zemědělských hospodářství je značně technicky i morálně opotřebovaná technika. Svou roli zde sehrává také proces stěhování obyvatel z vesnic do měst, který započal v roce1980 aneustále pokračuje. Zadluženost zemědělského sektoru dosáhla k 1. červenci 2012 5,7 mld. USD. Lze předpokládat, že si stát v agrárním sektoru ponechá i do budoucna rozhodující roli a privatizace se podniků dotkne jen okrajově.

V případě zemědělských komodit a potravin platí, že země musí být potravinově plně soběstačná, přičemž má aktivně navyšovat výrobní potenciál na export do SNS (do RF již nyní směřuje 90% agrárního exportu BY) i třetích zemí. Bělorusko neskrývá své ambice proniknout se svými potravinami také na trh EU, k čemuž se intenzivně připravuje. V roce 2015 plánuje exportovat produkci za 7,2 mld. USD s přebytkem zahraničního obchodu 4 mld. USD. Bělorusko patří rovněž k významným výrobcům zemědělské techniky (traktory, kombajny, různé osevné agregáty), přičemž rozšiřuje svou přítomnost na třetích trzích (Afrika, Jižní Amerika, Asie) budováním tam montážních závodů. Cenově je velmi složité konkurovat domácím výrobkům (pro vnitřní trh jsou ceny některých potravin státem dotované), které jsou v řadě případů velmi kvalitní (zejména mlékárenská a masná produkce).

V Bělorusku stále existuje systém státního nákupu, nicméně s ohledem na růst objemu výroby postupně slábne, přičemž některé mechanismy jsou rušeny. Poslední rok lze pozorovat nový trend, kterým je sdružování podniků do velkých státních holdingů. Důvodem je příprava agrárního sektoru na rostoucí konkurenci jak v rámci JHP, tak i v podmínkách vyplívajících z členství RF ve WTO. Nejvíce je to patrné zejména u mlékárenského a masného průmyslu. V zemi existují ukázkové podniky, které výrobně vyhovují nejpřísnějším normám a z hlediska technického vybavení se plně vyrovnávají západoevropským provozům. V této souvislosti lze uvést, že počínaje 1. červencem 2012 čtyři běloruské mlékárenské závody obdržely povolení na vývoz své produkce do EU. Otázkou však zůstává praktická realizace - tedy postoj EU, stejně jako cenový faktor, kdy např. RF nakupuje mlékárenskou produkci za vyšší ceny, než jsou ochotni platit evropští spotřebitelé, vzhledem k neznalosti běloruské produkce a silné konkurenci na trzích EU. Obdobná situace platí také pro další komodity, kdy je hlavním dovozcem právě Rusko, což se však čas od času setkává s negativním ohlasem ruských producentů (příkladem jsou právě mlékárenské výrobky jejichž dovoz je sice administrativně regulován, prakticky však nekontrolován). Realizace na domácím trhu je rozvíjena několika způsoby: 1) zemědělská produkce je vykupována u obyvatelstva prostřednictvím organizace BELKOOPSOJUZ (http://www.bks.by), která ji následně zpracovává a přes svou síť prodává spotřebitelům, 2) přes Běloruskou univerzální komoditní burzu (http://www.butb.by/?page=28), 3) prostřednictvím vlastní obchodní sítě, kterou si jednotliví producenti v Minsku a regionech budují, 4) přímými dodávkami do supermarketů a hypermarketů.

Zemědělské půda

Z celkové rozlohy země představovala k 1. lednu 2012 zemědělská půda8,9 mil. ha (42,7%), z toho orná půda5,5 mil. ha a3,2 mil. ha pastviny. Lesy zaujímají8,1 mil. ha (39,1%). Na obyvatele připadá0,9 hazemědělských ploch a0,6 hapastvin. Zemědělské organizace obhospodařovaly7,6 mil. ha (86,3% celkových ploch), zemědělská družstva 127,5 tis. ha a individuální farmáři (obyvatelstvo) 902,4 tis. ha.

Pět oblastí Běloruska, o rozloze 23% z celkové plochy země, je zasaženo radioaktivním spadem po výbuchu v Černobylu a nehodí se zcela pro pěstování zdravotně nezávadných plodin, určených k výrobě potravin ani pro chov zdravých zemědělských zvířat.

Půdní reforma v Bělorusku neproběhla. V roce 1999 byl přijat nový Půdní kodex, který říká, že všechna půda zemědělské povahy patří do vlastnictví státu. Povoleno je pouze vlastnictví půdy, na které stojí nemovitost (max.0,15 ha) a na přilehlý pozemek, na kterém je pomocné hospodářství (do1 ha). Občané si mohou pronajímat max.2 ha půdy pro vlastní hospodářství a vlastnit do1 ha pozemku. Farmáři mohou získat do užívání, nikoli vlastnictví, do100 ha půdy. Nový návrh projektu (2012) předpokládá, že převod zemědělské půdy do jiné kategorie (za jiným účelem) bude možný pouze se souhlasem prezidenta.

Zemědělství zaujímá 8-9% HDP. Prioritou rozvoje agroprůmyslového komplexu Běloruska je živočišná výroba (mléko, maso), pěstování lnu, obilí, cukrové řepy a řepky olejky.

Produkce zemědělského sektoru

2000

2005

2010

2011

2012

6/2013

Hospodářství všech kategorií (mld. BYR)

(mld. USD)

2748

12880

(6,0)

36131

(12,0)

55642

(6,7)

100785

(12,1)

32761

(3,72)

z toho rostlinná výroba (mld. BYR)

1491

6775

20248

29270

47232

živočišná výroba (mld. BYR)

1257

6105

15883

26372

53553

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Zemědělství se v roce 2012 podílelo na tvorbě HDP 8,5%. Celkově bylo vyprodukováno zemědělské produkce za 12,1 mld. USD. Zisk z realizované produkce dosáhl 1 mld. USD, čistý zisk pak514 mil. USD. Rentabilita dosáhla 13,8%. Celkově bylo na podporu zemědělské výroby vyčleněno ze všech rozpočtů 1,7 mld. USD, tedy 227 USD na1 ha. Organizace v podřízenosti Ministerstva zemědělství BY exportovaly produkce za 2,9 mld. USD, z toho 2,7 mld. USD směřovalo do Ruské federace.

Velké zemědělské podniky produkovaly 74,8% zemědělské produkce, individuální farmáři (obyvatelstvo) 24,1% a zemědělská družstva 1,1%.

Rostlinná výroba

Základ rostlinné výroby představují v obilnářství kultury ječmene, žita, ovsa, pšenice.

Bělorusko patří mezi 7 největších producentů brambor na světě (na jejich kvalitě to však není znát) a zaujímá 1. místo na světě v produkci na obyvatele. Hrubá výroba se pohybuje ročně mezi 7 až8 mil. tunami.

Významnou roli v zemědělství představuje pěstování lnu. Bělorusko vyrobí 1/3 produkce lněného vlákna z celkové produkce zemí SNS a řadí se svým objemem výroby mezi prvních pět zemí na světě.

Mezi hlavní zemědělské produkty patří pěstování cukrové řepy. Jejím zpracováním se zabývá více než 500 zemědělských podniků v 49 okresech brestské, grodněnské a minské oblasti, které spolu se 4 velkými cukrovary zpracují přibližně2 mil. tun řepy ročně. Produkce cukru dosahuje 480-500 tis. tun ročně.

Zelinářskou výrobou se zabývá 930 zemědělských organizací a1,5 milsoukromých vedlejších hospodářství, které vyprodukují asi 1 507 tis. tun zeleniny, na soukromé subjekty připadá 1 308 tis. tun (87 %).

Rostlinná výroba z orné půdy

1990

2000

2005

2010

2011

2012

Orná půda (tis. ha)

*

6155

5473

5510

5506

5521

Obilniny v tis. tun

7035

4856

6421

6998

8375

9227

z toho žito

2652

1360

1155

735

804

1082

pšenice

381

966

1175

1739

2178

2554

tritikále (žitovec)

*

311

1121

1254

1324

1819

ječmen

2908

1378

1864

1966

2013

1917

oves

806

495

609

442

448

*

pohanka

11

18

7

18

45

*

kukuřice (semena)

25

30

144

551

1213

*

luštěniny

252

291

331

262

292

*

Len (vlákno)

52

37

50

46

46

51

Cukrová řepa

1479

1474

3065

3773

4485

4773

Řepka

69

73

150

375

379

704

Brambory

8590

8718

8185

7831

7721

6910

Zelenina

749

1379

2007

2335

1979

1581

Kukuřice na siláž (krmivo)

*

7723

9227

17849

25232

*

Krmné kultury (okopaniny)

*

2961

1714

1168

1328

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

Živočišná výroba

Podíl Běloruska na světovém exportu mléčnými výrobky v roce 2010 dosáhl 5%, přičemž se Bělorusko postupně dotahuje na vývozní velmoci jakými jsou Austrálie (7%) a USA (8%). V případě některých pozic jsou výsledky velmi působivé. Tak například dle evidence IDF (International Dairy Federation) Bělorusko zaujímá 4. místo na světě v exportu tvrdých sýrů (7% světového vývozu), 5. místo v exportu suchého beztučného mléka (6%) a 6. místo v exportu suchého plnotučného mléka. Nejúspěšnější vývozní komoditou je pak máslo, kdy Bělorusko patří do první trojky jeho nejvýznamnějších exportérů s 86 tis. tunami (9% světového vývozu) spolu s Novým Zélandem (49%) a EU (16%).

Jednou z nejintenzivněji fungujících oblastí je drůbežářství - výroba na obyvatele činí15 kgmasa a 320 ks vajec. V Bělorusku je rovněž rozvito rybářství, chov koní, včel a kožešinových zvířat.

Živočišná výroba

1990

2000

2005

2010

2011

2012

6/2013

Dobytek (tis. ks)

6975

4221

3980

4151

4247

4367

4262

z toho krávy (tis. ks)

2362

1845

1656

1445

1477

1521

1393

Vepři (tis. ks)

5051

3431

3545

3782

3989

4243

3313

Ovce a kozy (tis. ks)

445

154

121

127

125

133

*

Koně (tis. ks)

217

217

168

125

100

92

*

Drůbež (mil. ks)

50,6

27,4

28,5

34,1

39,9

42

*

Produkce skotu a drůbeže na porážku (tis. tun)

z toho v živé váze

*

854

1024

1400

1464

1557

824,6

po porážce

*

598

697

971

1020

1092

*

Mléko (tis. tun)

*

4490

5676

6624

6504

6767

3371

Vejce (mil. kusů)

*

3288

3103

3536

3752

3846

2035

Vlna /srst/ (tun)

*

184

92

84

86

*

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Poznámka: * momentálně nedostupné údaje

Současný stav a perspektivy rozvoje

Vláda Běloruska stanovuje prakticky všechny výkupní ceny na zemědělskou produkci. Každoročně schvaluje program přímých státních investic do vybraných zemědělských podniků. Tyto investice jsou financovány z republikového rozpočtu a Fondu podpory zemědělských producentů (


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem


Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
Zveme Vás na akci
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist