V České republice skutečně žádný limit pro vypouštění dioxinů neexistuje
Dioxiny ve vzduchu jsou zatím legální
Provozovatelé tuzemských spaloven odpadů při kritice, že vypouštějí do
ovzduší nebezpečné dioxiny, jen odmítavě vrtí hlavou. Náš provoz odpovídá
českým normám, říkají. Je to pravda - v České republice skutečně žádný
limit pro vypouštění dioxinů neexistuje. Zatím.
V Evropě jen pár zemí - například Nizozemsko, Německo, Rakousko - uzákonilo
limity pro dioxiny; nesmí jich být více než 0,1 nanogramu - tedy miliardtin
gramu - v krychlovém metru zplodin. (Toto množství je vztaženo k
nejnebezpečnějšímu dioxinu označovanému zkratkou TCDD. Ostatních dioxinů
může být vypuštěno víc, ale vždy tak, aby jejich celkový toxický účinek
nepřesáhl jedovatost povoleného množství TCDD.) Česká republika se chystá
tento přísný limit také zavést. Vyhlášku o tom připravuje ministerstvo
životního prostředí. ťPokud nám to odsouhlasí legislativní rada vlády,
mohla by platit od jara příštího roku. Současní znečišťovatelé však
dostanou tři roku času na to, aby se přizpůsobili,Ť uvádí Eva Rychlíková z
ekologického ministerstva. Spalovna odpadů v pražské čtvrti Malešice se do
požadovaného limitu zdaleka nevejde, nyní vypouští v metru krychlovém kouře
kolem 1,1 nanogramu dioxinů. ťPokud nám to nařídí zákon, budeme se muset
přizpůsobit. Nová technologie pro další čištění spalin nás přijde na 400 až
800 milionů korun,Ť říká rezignovaně Bedřich Krahulec, mluvčí Pražských
služeb. Oproti tomu spalovna odpadů v Brně je jediná v republice, která už
nyní připravovaný limit s přehledem plní: vypouští do ovzduší jen 0,03 -
0,04 nanogramu v metru krychlovém spalin. Zplodiny se v brněnské spalovně
čistí mimo jiné pomocí aktivního uhlí, na něž se vážou těžké kovy a další
nežádoucí chemikálie, včetně dioxinů. Aktivní uhlí je velmi pórovitá forma
uhlíku; póry mu vytvářejí velký povrch, na němž se škodliviny zachycují.
ťPoužíváme aktivní uhlí z ropy vyvinuté v Chemopetrolu Litvínov. Jeden gram
tohoto uhlíku má povrch, který odpovídá desetiarové zahradě,Ť informuje
Jana Suzová, ekoložka společnosti SAKO, která brněnskou spalovnu provozuje.
Celkové náklady na čisticí zařízení pro brněnskou spalovnu a jeho šestiletý
provoz nepřesáhnou sto milionů korun.
První francouzská spalovna odpadů, která splňuje přísné limity dioxinů,
nese název Azalys, funguje od loňského prosince a leží kousek od města
Carrieres-sous-Poissy, 35 kilometrů od Paříže. Spaluje odpady z patnácti
okolních měst a ze získaného tepla vyrábí elektřinu. ťČištění zplodin u nás
je dvakrát dražší než v předchozích spalovnách,Ť říká Paul Maury, ředitel
spalovny Azalys. ťNicméně dlouhodobé smlouvy, které jsme uzavřeli s městy,
jejichž odpady se u nás spalují, nám zaručují, že ani tak nezkrachujeme.Ť
Předpisy Evropské unie, přijaté i ve Francii, stanoví, že od ro ku 2002 se
budou smět na skládku ukládat jen takové odpady, které už nelze jinak
využít. ťKvůli tomu dále vzroste počet spaloven odpadů, ale ty už také
nebudou smět vypouštět dioxiny,Ť uvádí Pénélope Kimotesová z regionální
rady (státní správy) regionu Ile de France, v němž leží i spalovna Azalys.
Author: jet
Source: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích