Studenti zdravotnické školy se dozvědí více o rizikovosti PVC

CHOMUTOV – Studenti Střední zdravotnické školy v Chomutově budou v pondělí 10. března besedovat o rizikovosti zdravotnických pomůcek z PVC neboli polyvinylchloridu. Vedoucí kampaně „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková je seznámí s možnostmi, jak omezit negativní vliv tohoto plastu na zdraví lidí. „Polyvinylchlorid je nechvalně známý pro svůj možný obsah rizikových látek jako jsou například ftaláty (1). Výjimku bohužel netvoří ani zdravotnické pomůcky z PVC, které mohou obsahovat až 40 % reprotoxického ftalátu DEHP,“ říká Jopková.

Riziko zdravotnických pomůcek z PVC spočívá v tom, že se z nich během používání uvolňují toxické ftaláty. Nejčastěji je to di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), který ohrožuje schopnost reprodukce, způsobuje vrozené vady, kardiovaskulární problémy a neplodnost. Rovněž může poškodit ledviny a játra, kde se hromadí. „Použití tohoto ftalátu je omezeno v potravinových obalech, kosmetice, hračkách a výrobcích pro děti, nicméně se stále může používat jako změkčovadlo ve zdravotnických pomůckách,“ uvádí Jopková.

„O problematičnosti zdravotních pomůcek z PVC se v naší zemi zatím příliš neví. Rozhodli jsme se zařadit tuto přednášku do výuky, aby si studenti mohli rozšířit své obzory a uvědomili si některá nepříliš často zmiňovaná úskalí svého budoucího povolání,“ zdůvodňuje téma besedy  koordinátorka environmentální výchovy Mgr. Hana Karasová.

Podle Jopkové se studenti na přednášce dozvědí také praktické věci: „Například, jak lze PVC rozpoznat, co všechno se z něj vyrábí nebo jak probíhá proces náhrady rizikových zdravotnických pomůcek z PVC v nemocnicích (2).“  Přednáška není jediná akce na toto téma, která na zdravotnické škole proběhne. „Informace o PVC mohou studenti naší školy získat i z letáků a také z informačních panelů, jež jsou dočasně vystaveny v prostorách naší školy,“ říká Mgr. Hana Karasová.

V Ústeckém kraji začala s nahrazováním PVC ve zdravotnických pomůckách nemocnice v Lounech (3).

Tato akce Arniky je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Přílohy:

(1) Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP). Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém. Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

(2) V Ústeckém kraji spolupracuje s Arnikou na náhradách rizikových pomůcek z PVC Nemocnice sv. Alžběty v Lounech. Více než 90 % pomůcek obsahujících ftaláty bylo nahrazeno na neonatologickém oddělení v českobudějovické nemocnici, proces snižování PVC s ftaláty pokračuje úspěšně také v nemocnici v Havlíčkově Brodě.  Arnika se rovněž účastní zdravotnických konferencí a seminářů, kde přibližuje problematiku PVC zdravotníkům. 

(3) Viz tisková zpráva Arniky z 2. 8. 2007 (pvc.arnika.org).