Zavádění EMS v zemědělství

Na mnohé zemědělské podniky se vztahuje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění. Podle tohoto zákona budou muset žádat o integrované povolení zemědělské podniky, jež vlastní následující zařízení: zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 40 000 kusů drůbeže, zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 2000 kusů užitkových prasat (nad 30 kg), zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 750 kusů prasnic. Vzor žádosti o integrované povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění stanoví vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 554/2002 Sb. Dvanáctá kapitola žádosti se týká popisu dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru a v podkapitole 12.2 podniky uvádějí, zda mají zaveden systém environmentálního, případně stručně popisují způsob řízení ve vztahu k životnímu prostředí. Z hlediska zavedení systému environmentálního řízení (EMS) se v podstatě nabízí dvě možnosti: ISO 14001 nebo EMAS. Norma ČSN EN ISO 14001:1997 je specifikací, k jejímuž plnění se organizace dobrovolně zavazuje. Zavedení normy a plnění jednotlivých článků umožňuje organizacím certifikaci environmentálního systému řízení a užívání certifikátu. EMAS, resp. EMAS II je zkratkou anglického názvu Eco - Management and Audit Scheme, tedy program ekologicky orientovaného řízení a auditů. Jedná se o nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 761/2001. Toto nařízení je podporováno usnesením Vlády ČR č. 651/2002. Zavedení postupu EMAS umožňuje organizacím registraci akreditovanými ověřovateli a užívání loga. Nejdůležitějším úkolem při zavádění EMS v jednotlivých zemědělských podnicích bude stanovení environmentálních aspektů. Pro identifikaci environmentálních aspektů bude nezbytné určit zdroje znečištění, migrační cesty a mobilitu, příjemce znečištění a environmentální dopad. AUTOR: Ing. et Ing. Petr Krčil, Ph.D., ITC Zlín Zdroj: Odpady