Zelené paragrafy

a současně poukážeme na nejčastější chyby, ke kterým dochází při informování spotřebitele o ekologických vlastnostech výrobku.

Pro odlišení výrobků, které jsou při výrobě a jejich následném používání šetrnější k životnímu prostředí než výrobky běžné, srovnatelné a zaměnitelné, existují 3 základní typy enviromentálního značení. "Ekoznačení" (ekolabelling), "Vlastní enviromentální prohlášení" a "Ekoprofil" - environmentální prohlášení o výrobku. Nejznámějším z nich v ČR je ekoznačení, konkrétně ekoznačka "Ekologicky šetrný výrobek a biozebra".

Biopotraviny garance biokvality?

V rozporu se zákonem jsou mnohdy používány nápis eko nebo bio. Modelovým příkladem je klamavé označování jogurtů, olejů, čajů a vajec, ačkoli fakticky o biopotraviny nejde. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, i Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 přitom zakazují používat na obalu, v reklamě nebo obchodních dokumentech zemědělských surovin a potravin jakýkoliv odkaz na ekologické zemědělství, zejména s použitím slov "ekologický", "biologický" nebo jejich odvozených slov "BIO" nebo "EKO", nejsou-li splněny zákonné podmínky.

Výše uvedená slova smějí být použita pouze v případě, že se jedná o produkty, které jsou kontrolovány a certifikovány podle zákona o ekologickém zemědělství. Za porušení této povinnosti přitom hrozí nejen výrobcům, ale také prodejcům ze strany ministerstva zemědělství pokuta až do výše jednoho milionu korun.

Označení potravin s příponou bio není v současné době možné ani za situace, kdy výrobce měl již před účinností zákona o ekologickém zemědělství zaregistrovanou ochrannou známku obsahující slovní část "bio" v rejstříku ochranných známek, neboť výjimka pro možnost užití takových ochranných známek již vypršela.

Výrobci se často snaží vyhnout neoprávněnému značení potravin termínem "bio" tím způsobem, že v názvu, obchodní značce nebo na etiketě uvedou termín "natural", "přírodní", "100% přírodní", neboť i tato slovní spojení směrem ke spotřebitelům naznačují zvláštní zdravotní a ekologickou výhodnost potravin. Také v těchto případech však v praxi dochází k častému porušování zákona, neboť používání takových výrazů je povoleno pouze v přesně stanovených případech. Tuto problematiku v současné době upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 324/1997 Sb. o označování potravin a tabákových výrobků. V souladu s touto vyhláškou smí být na obalu potravin uveden termín "přírodní" pouze za předpokladu, že označení výrobku je již součástí druhu, skupiny nebo podskupiny u jednotlivých druhů potravin, např. přírodní sladidlo.

Dobrovolná norma

Vedle výše zmíněného ekolabellingu existují samozřejmě

i jiné způsoby značení. Informace o ekologických vlastnostech může být velmi různá - od prostých sdělení po speciální značky či obrazce, které se objevují na samotných výrobcích, jejich obalech, případně v reklamě.

Příkladem může být např. známé označení "100% recycling". Tato vlastní tvrzení z povahy věci nepodléhají žádnému schvalování ze strany třetích osob. Aby však vlastní environmentální tvrzení nemohlo být považováno za klamavou reklamu, musí existovat ujištění o jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti. Pro stanovení jasných pravidel, jak by pravdivé a důvěryhodné environmentální tvrzení mělo vypadat, byla vydána mezinárodní norma (ČSN ISO 14021), jejíž používání je však čistě dobrovolné.

Vlastnosti environmentálního tvrzení

Vlastní environmentální tvrzení by měla být přesná a nezavádějící; dále doložená a ověřená výsledky věrohodných analýz. Pak by měla být prezentována způsobem, ze kterého je jasné, zda se tvrzení týká celého výrobku, jeho části nebo obalu. Bylo by např. zavádějící budit dojem, že výrobek je ekologicky šetrný, když ve skutečnosti je šetrná pouze jedna charakteristika výrobku např. "recyklovaný" obal. Tvrzení by nemělo být neurčité nebo zeširoka naznačující, že výrobek je prospěšný nebo neškodný vůči životnímu prostředí; např. výrazy jako "bezpečný pro životní prostředí", "přátelský k životnímu prostředí", by neměly být použity.

Environmentální značení by neměla být prezentována způsobem, který vyvolává dojem, že výrobek je schválen nebo certifikován nezávislou organizací v případě, že tomu tak není. U certifikátů by mělo být uvedeno, z jakých standardů vychází, kdo je vydal a o jaký certifikační postup se jedná. Značení by měla být přesná a měla by obsahovat základ pro srovnání - pokud je založeno na srovnání s jinými výrobky. Bylo by například chybné tvrdit, že výrobek je nyní "energeticky úspornější" bez dalšího upřesnění. Přípustné by bylo naopak uvést, že "výrobek má o 30 % nižší spotřebu elektrické energie než výrobek předchozí".

Tvrzení by naopak nemělo přímo ani nepřímo naznačovat neexistující zlepšení ohledně vlivu produktu na životní prostředí. Nesmí být zavádějící z důvodu opomenutí významných údajů (i když je formálně pravdivé).

Pravidla užití ochranné známky ekologicky šetrný výrobek

1. Ochranná známka smí být používána pouze

na základě licenční smlouvy.

2. Ochranná známka smí být používána pouze

u těch výrobků, které jsou předmětem

licenční smlouvy.

3. Známka smí být použita pouze k přímé reklamě

výrobků v předmětu licenční smlouvy, nesmí být

použita v rámci všeobecné reklamy výrobce.

4. Známka nesmí být přenechána třetí osobě.

Použití vlastních značek

- Použití značek je dobrovolné.

- Značky by měly být jednoduché, snadno reprodukovatelné a měly by mít velikost odpovídající velikosti výrobku.

- Značky jsou snadno odlišitelné, tj. neměly by být zaměnitelné s ostatními značkami.

- Motivy přírodních objektů (stromy, květiny, hmyz...) mohou být použity pouze v případech, kdy je přímé a ověřitelné spojení mezi produktem a ekologickým přínosem deklarovaným značkou.

- Pro vyjádření o obsahu recyklovaného materiálu musí být jako značka použita Mobiova smyčka.

Klára Trnková je advokátka, pracuje v advokátní kanceláři KMVS.