Krátce z EU

Přímý přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, které jsou v držení soukromých společností, je dle Konfederace evropských zaměstnavatelů, neoprávněný. BUSINESSEUROPE tak reaguje na vývoj v rámci takzvané Aarhuské úmluvy, která se zabývá přístupem k informacím, účasti veřejnosti na rozhodovacím procesu a přístupem k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. Návrh, který bude projednán na příštím zasedání smluvních stran Úmluvy, je zaměřen na zajištění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí v držení soukromých společností. BUSINESSEUROPE všeobecně podporuje transparentnost, otevřenost a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, nicméně zveřejněné návrhy by znamenaly narušení soukromí společností a podporovaly by nekalé obchodní praktiky.

Evropský parlament na svém zasedání 11. května schválil novelu zabývající se označováním textilu. Tímto chce chránit především evropské spotřebitele. Díky nově schváleným pravidlům již nebude možné koupit výrobky obsahující nepravou kožešinu nebo kůži vydávanou za pravou. Novela má rovněž za cíl zaručit, že se nové inovační produkty budou moci dostat rychleji na trh. Nově tak bude muset být na etiketách uvedeno, že při výrobě produktu bylo použito pravé kožešiny či kůže ze zvířat. Náhražky jsou totiž často používány u levného oblečení a spotřebitelé je tak nemohou rozeznat od výrobků živočišného původu. Hlasováním neprošel návrh Parlamentu, který požadoval označení země původu na každém výrobku ze zemí mimo EU. Komise nyní musí do 30. září 2013 předložit zprávu, která se bude zabývat vytvořením jednotného systému označování původu. Do stejného data musí Komise vypracovat zprávu, která bude hodnotit nebezpečné látky a jejich souvislost s alergickými reakcemi a chemickými substancemi u textilních výrobků.

Návrh NAŘÍZENÍ(cs) Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 521/2008 o založení společného podniku pro palivové články a vodík

Společné podniky jsou zakládány podle článku 187 SFEU a slouží k účinnému uskutečňování výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných EU. Společný podnik pro palivové články a vodík byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 521/2008. Administrativní a operační náklady financují jeho tři členové, tj. průmyslové uskupení, výzkumné uskupení a Evropská komise. Financování ze strany průmyslu, podobně jako i jeho účast na akcích společného podniku, je oproti původnímu očekávání výrazně nižší. Návrh nařízení by měl zamezit snižování zájmu o tento typ spolupráce ze strany průmyslu i výzkumné komunity.

Občané EU chtějí opatření, která sníží jejich účty za energii. Pomoci by jim k tomu měly integrované energetické sítě EU, které zajistí úspory energie až o 20 procent do roku 2020. To jsou výsledky nové studie, kterou si nechal vypracovat Evropský Parlament. Občané jsou velmi rádi, že se jejich domácnostem sníží spotřeba energie, ale již jsou méně nakloněni investicím do izolací svých domů nebo ekologicky šetrných automobilů, pokud tyto náklady nejsou dotované. Průzkum veřejného mínění, který se zabývá názorem občanů EU na energetickou strategii, byl proveden s více než 27 tisíci respondenty ve všech 27 státech EU. Z průzkumu rovněž vyplývá, že více než 80 procent Evropanů chce povinné cíle na úsporu energie. Kompletní studii včetně všech statistických údajů naleznete zde.

Výstavba plynovodu Nabucco, jehož hlavním cílem je snížení závislosti EU na plynu z Ruska, nabírá zpoždění. Příprava projektu započala již v roce 2002, v roce 2009 poté přišlo jeho znovuoživení a to díky ukrajinské plynové krizi. Poslední plány hovoří o začátku výstavby v roce 2013. Začátek přepravy plynu je naplánován na rok 2017, což je o dva roky déle, než předpokládaly původní plány projektu. Současné návrhy plánují prodloužení plynovodu o 550 kilometrů, což sebou přinese automaticky i navýšení investic. Ozývají se také návrhy, že by se plynovod Nabucco spojil s dalšími konkurenčními projekty. Jednat by se mělo o plynovody ITGI a TAP, které by přivedly plyn z oblasti Kaspického moře do Itálie a Rakouska přes Turecko a Balkán. Revidované náklady na projekt tak v současné době činí 12 až 15 miliard eur.