Ochranáři hrozí zákazem vstupu do přírody

Znojmo - Nepopulární omezení v podobě uzavření některých lokalit možná čekají v budoucnu návštěvníky Národního parku Podyjí a Chráněné krajinné oblasti Pálava. Tato místa totiž každou sezonou víc a víc trpí pod náporem turistů. Výsledkem stále rostoucího počtu lidí, kteří si ve volné chvíli zajedou do přírody, je její poničení a devastace značených stezek. Podle lidí z podyjského národního parku se zdejší příroda dokonce dostala na svou hranici a další navýšení počtu návštěvníků za sezonu by bez trvalých následků už neunesla. Tato tvrzení však nevycházejí z komplexních statistik. \"Poslední objektivní sčítání počtu návštěvníků jsme dělali v roce 1995,\" přiznal ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Tehdy parkem za rok prošlo téměř sto tisíc lidí. \"Za uplynulé roky ale evidujeme třeba počet lidí v návštěvnickém středisku nebo turisty, kteří přejdou přes hraniční přechod pro pěší a cyklisty na území parku u Hardeggu. Návštěvnost můžeme odhadovat i podle stupně poškození přírody na konci sezony. Podle těchto faktorů se roční návštěvnost za uplynulých šest let zvýšila až trojnásobně,\" popsal. Právě z těchto výpočtů Rothröckl vychází, když hovoří o nynější horní hranici množství návštěvníků, které je příroda schopna pojmout bez výraznějšího poškození. \"Ale to by se ještě všichni museli chova t podle pravidel, jak tomu ovšem často není. Problémy dělají především neukáznění cyklisté na horských kolech, kteří si pro svou zálibu schválně vybírají úzké a strmé stezky pro pěší turisty a jezdí dokonce i zcela mimo ně. Zvláště po deštích tak ničí samotné stezky i okolní přírodu,\" poznamenal Rothröckl. Ředitel Správy Národního parku Podyjí tvrdí, že už se uvažuje o dočasném uzavření některých lokalit. \"Z přírody se stává Václavák,\" posteskl si jeho zástupce Jan Kos. Rostoucí počet návštěvníků je podle Kose i proti zájmům jich samotných. \"Málokomu se může líbit, když potká davy hlučících turistů.\" Ochranáři varují před masovým využíváním přírody cestovním průmyslem. \"To by už nebylo o ochraně, ale o průmyslu. Přitom stačí využívat i jiná, méně známá, a přesto velice atraktivní místa. Jen na Znojemsku třeba okolí Jevišovic, Moravského Krumlova či údolí řeky Rokytné. Lidé by se rozptýlili po více místech a nekoncentrovali by se v několika málo stále dokola propagovaných lokalitách,\" uzavřel Rothröckl. Strategie kraje chce propagovat \"bílá místa\" Podobnou ideu hodlá nést i Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, která je v současné době před dokončením, projednává se v odborných komisích i v k rajském zastupitelstvu. \"Jihomoravský kraj strategii založí na rozvoji přirozených turistických regionů. Strategie bude orientována na již turisticky významná a navštěvovaná místa, ale pokusí se nabídku také rozšířit o jiné zajímavé, avšak dosud opomíjené oblasti. Zlepšení informovanosti o těchto bí lých místech přikládá kraj stejnou prioritu jako rozvojovým aktivitám v oblastech již turisticky významných,\" stojí v konceptu strategie. Pálavu čeká možná zlomový rok Podobné problémy, jaké má Podyjí, řeší i na Pálavě. \"Je jen otázkou, kdy pohár přeteče. Lidí je tady stále víc a víc,\" potvrdil vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Matuška. Nejhorší situace je podle něj na Děvíně, na Tabulové hoře a na trasách centrem území od severu k jihu. \"Už loňskou sezonu nám strážci signalizovali, že lidé jsou všude, jsou agresivní, neodbytní a je jich hodně,\" řekl. Letošní sezona tak bude podle něj i na Pálavě prubířským kamenem. Strážci přírody budou sledovat nejfrekventovanější místa. \"V červnu budeme schopni říct, jestli už toho bylo moc, nebo ne,\" podotkl Matuška. Jak by se Správa CHKO Pálava zachovala, kdyby počty turistů překročily únosnou mez, však nechtěl odhadovat. Krasu omezení pohybu turistů prospělo S jasnými omezeními musí již několik let počítat návštěvníci Moravského krasu, a to především při prohlídkách jeskyní. \"Máme stanovené jasné limity, týkající se počtu lidí ve skupině i počtu skupin procházejících za určitý časový interval. Jeskyně Balcarka, Kateřinská a Sloupsko-šošůvská jsou navíc tři zimní měsíce veřejnosti zcela uzavřeny,\" informoval ředitel správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Striktní pravidla přinesla podle něj řadu zlepšení. \"Díky regulaci vstupu se skupinky objednávají předem a návštěvnost se rozptýlí do delšího období. Je to i výhoda pro turisty, kterým se pak můžeme víc věnovat. Pro větší skupiny jsme třeba schopni nasadit více průvodců. Jednoznačným přínosem je to pak pro samotnou přírodu. Lépe se regeneruje, delší dobu jsme již třeba nenašli ani ulomený krápník. Zimní uzavření jeskyní je pak především nejlepší ochranou zimovišť netopýrů,\" uvedl Štefka. Nevnucujeme lidem, že k nám musí přijet Velký zájem návštěvníků o Národní park Podyjí považuje Rothröckl za obraz zvyšující se poptávky po tuzemských krásách. \"Je to ale i důsledek neuvážené reklamy a nepřímé propagace. Třeba Podyjí zmiňuje spousta reklamních letáků rozdávaných zadarmo při nejrůznějších příležitostech. Některým lidem může vnutit myšlenku, že Podyjí je ideální pro cykloturistiku, i když to není pravda. Národní park Podyjí je i jedním z bodů programů cestovních kanceláří, to už je přímo o komerčním zájmu,\" mrzí ředitele. Samotná správa parku reklamní letáky masově nevydává. \"Stojíme za myšlenkou trvale udržitelného rozvoje, jde o to, nespotřebovat všechno hned teď. Proto i naše propagace je cílená spíše na poučení návštěvníků, na jejich orientaci v terénu a podobně. Nevnucujeme tedy lidem myšlenku, že sem musí přijet,\" dodal Rothröckl. DANIEL SMOLA, HANA ČERNOHORSKÁ Zdroj: Mladá fronta Dnes