PŘÍRODA: Kruhy v houbách

TAJEMSTVÍ ČARODĚJNÝCH KRUHŮ Na polích a trávnících často rostou houby v kruzích, jako by byly peč-livě vysázené. Ačkoli se těmto kruhům říká čarodějné, jsou ve skutečnosti přirozeným výsledkem způsobu, jakým se houba šiří. Počátkem každého kruhu je jediná spora, která přistane v trávě a vyklíčí. Spora vytvoří síť vláken podhoubí , které při svém růstu prorůstá půdou do okolí. Když nejstarší části podhoubí ve středu vyčerpají dostupné živiny - odumřou. Plodnice (houby) se pak tvoři po okrajích stále se rozrůstajícího podhoubí, a tak vytvářejí kruh. Kruh, v němž houby rostou, se každý rok zvětšuje. Může mít v průměru více než 30 metrů, ale v té době jeho stáří už dosahuje i několika staletí. HOUBY, KTERÉ SE STRÁVÍ SAMY Hnojník obecný nechává spory skanout na zem ve speciálním „inkoustu\". Ten vzniká tak, že se houba sama od sebe roztéká. Tento proces začne ve chvíli, kdy plodnice dozraje. Všechno začíná na okraji klobouku, který se postupně mění v černou tekutinu obsahující miliony spor. Ne všechny spory však dopadnou na zem hned; mohou se též zachytit na hmyzu, jenž přistane při hledání potravy na roztékajícím se klobouku hnojníku. ZNIČUJÍCÍ CHOUTKY DŘEVOMORKY DOMÁCÍ Dřevomorka domácí patří k nejobávanějším houbám na světě. Dokáže zničit trámy v krovech, a způsobit tak zhroucení budov. Tajemství jejího rychlého šíření spočívá ve způsobu, jímž roste. Na rozdíl od většiny hub se dokáže dřevomorka při hledáni dřeva dostat „přískoky\" přes nepoživatelné látky, jakými jsou cihly, dlaždice či beton. Jak jsou dřevěné předměty stravovány zevnitř, projeví se první známky napadení v podobě prasklin a drolení dřeva. Po týdnech či měsících se objeví ploché plodnice s kapkami tekutiny na svém povrchu. Každá plodnice obsahuje miliony spor, které vyklíčí, jakmile dopadnou na vlhké dřevo. V tomto stadiu existuje už jen jediná cesta, jak houbu zastavit: veškeré napadené dřevo odstranit a spálit. VÝBUCH SPOR Z PÝCHAVKY OBROVSKÉ Pýchavka obrovská je ve světě hub jednou z nejvýkonnějších továren na spory. Roste v oblastech mírného pásma a patři k největším houbám. Může totiž měřit až 80 centimetrů v průměru a vážit i přes 20 kilogramů. Když dozrají její spory pýchavka vysychá a vnější povrch od vrcholu puká a začne se odlupovat. Pýchavka se pak chová jako natřásající se pudřenka, která pod tlakem větru, dešťových kapek či nohou procházejících kolem vyfukuje spory ven. Jedinec o průměru 35 centimetrů vytvoří asi 5000 miliard spor, z nichž však úspěšně vyklíčí jen nepatrné množství. VZKRÍŠENÝ ŽIVOT NA SPÁLENIŠTI Po zničujícím lesním požáru predstavnjí jednu z prvních známek života houby. Vysvětlení jejich rychlého návratu spočívá v tom, že se v půdě vždy nacházejí jejich spory. Teplota přesahující 40 \"C navodí u hub, osidlujících místa po lesních požárech, například u kořenitky nadmuté, klíčení spor, čímž této houbě umožní přednostní start před ostatními druhy hub. Někdy probudí spory k životu táborový oheň nebo horký asfalt, rozlitý na silnicích. Zdroj: Neviditelný pes