Vápenka u Doubice je přírodní rezervací

Přírodní rezervace Vápenka na jihozápadním svahu Vápenného vrchu (548 m) u Doubice, nad silnicí do Krásné Lípy, byla vyhlášena v roce 1969. Je pozoruhodná zcela ojedinělým společným výskytem pěti různých horninových typů. Na styku žulových hornin lužického plutonu s křídovými pískovci byly lužickým přesmykem z podloží křídy na povrch tektonicky vyvlečeny nevelké kry jurských sedimentů s permskými horninami. V třetihorách pak jurskými sedimenty pronikla k povrchu čedičová vyvřelina. Ostrůvky jurských vápenců jsou zároveň jediným výskytem těchto hornin v Čechách a v minulosti v nich byla nalezena řada otisků mořských živočichů. Jurský vápenec se na Vápenném vrchu začal těžit v roce 1641. Byl používán jako hnojivo, ale také ke stavebním účelům, například při stavbě kostela v Srbské Kamenici. Vytěžený materiál byl z lomu vyvážen štolou přímo k pecím, které stály v blízkosti lomů. Při těžbě byla v lomech nalezena olověná ruda a proto byli v roce 1890 povoláni horníci z Příbrami, kteří zde našli olovo a stopy stříbra, mědi a zinku. Od dolování ale bylo brzy upuštěno. Provoz vápencových lomů byl definitivně ukončen roku 1928. V současné době jsou stěny lomů většinou zřícené a překryté sutí. Částečně je zachována hlavní, asi 100 metrů dlouhá štola přerušená závalem, kterou odtéká voda ze dna Starého lomu. Dolní, 27 metrů dlouhá část štoly, vyzděná cihlami, je od podzimu 1993 uzavřena mříží, horní část chodby je přístupná až k místu, odkud je trvale zaplavena vodou. Pestrý geologický podklad vytváří dobré předpoklady pro vývoj zajímavých biotopů. V druhotném smrkovém lese se uchovala stará bučina s javorem klenem, lípou, borovicí a jasanem. V podrostu je hojný lýkovec jedovatý, rostou zde i vzácnější rostliny, jako například konvalinka vonná, brčál menší, kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, bažanka vytrvalá, kruštík širolistý, bradáček vejčitý a kapradina žebrovice různolistá. Opuštěná štola je zimovištěm netopýrů. Zdroj: Děčínský deník