Budeme mít zákon o Antarktidě
Turisté nejsou na ledovém kontinentě vítáni \"Největším zdrojem poškození
životního prostředí na Antarktidě je turistika,\" říká ředitel odboru geologie
ministerstva životního prostředí Zdeněk Venera. Tento geolog (který sám u
jižního pólu pracovně pobýval) byl jedním z odborníků připravujících zákon o
Antarktidě, jenž má v nejbližší době projednat parlament. Zákon upravuje
podmínky provozu první oficiální české výzkumné stanice, jejíž otevření se na
Antarktidě plánuje na rok 2005. Podle návrhu zákona bude muset každý český
občan, který bude mít zájem navštívit ledový kontinent s turistickou skupinou
nebo individuálně na dobu delší než jeden měsíc, žádat ministerstvo o povolení a
poté zaplatit pět tisíc korun. Peníze se mají investovat do provozu
stanice.\"Úplný zákaz turistiky by v parlamentu narazil. Ozvaly by se hlasy, že
tu jsou nějaké občanské svobody a nikdo nemůže nikomu zakazovat jezdit na
Antarktidu,\" podotýká Venera. Mezinárodní Antarktická smlouva sice turistiku na
ledovém kontinentu nedoporučuje, ale zároveň ji ani výslovně nezakazuje. K
břehům Antarktidy často směřují výletní lodě a polární stanice občas povolí
turistům krátkodobé vylodění. \"Ale nikdo se s nimi nebaví, nejsou vítáni.
Plouží se smutně po břehu, dojdou si na staniční poštu, pošlou lístky a jedou
domů,\" popisuje Jaroslav Pavlíček, v současnosti jediný stálý obyvatel
Antarktidy s českým občanstvím. On i účastnice jím organizovaného kurzu přežití
Dagmar Havlová, která během tří pobytů strávila poblíž jižního pólu už téměř tři
měsíce, trochu paradoxně patří k zastáncům \"čisté\" Antarktidy bez turistů.
\"Já v žádném případě nejsem turista. Účastním se programu stanice,\" prohlašuje
Havlová. Uvádí, že na ostrově Nelson napsala polárnickou kuchařku (jak vyžít z
tamních ryb, mušlí a řas) a mj. pomáhala při natírání stanice. I ministerský
expert Venera však uznává, že dopad Pavlíčkovy stanice na životní prostředí je
ve srovnání s jinými antarktickými základnami minimální a její ekologicky šetrný
provoz se podle něj blíží podmínkám, za jakých funguje pouze stanice Greenpeace.
Zdroj: Pátek magazín LN
Turisté nejsou na ledovém kontinentě vítáni
\"Největším zdrojem poškození životního prostředí na Antarktidě je turistika,\" říká ředitel odboru geologie ministerstva životního prostředí Zdeněk Venera. Tento geolog (který sám u jižního pólu pracovně pobýval) byl jedním z odborníků připravujících zákon o Antarktidě, jenž má v nejbližší době projednat parlament. Zákon upravuje podmínky provozu první oficiální české výzkumné stanice, jejíž otevření se na Antarktidě plánuje na rok 2005. Podle návrhu zákona bude muset každý český občan, který bude mít zájem navštívit ledový kontinent s turistickou skupinou nebo individuálně na dobu delší než jeden měsíc, žádat ministerstvo o povolení a poté zaplatit pět tisíc korun. Peníze se mají investovat do provozu stanice.\"Úplný zákaz turistiky by v parlamentu narazil. Ozvaly by se hlasy, že tu jsou nějaké občanské svobody a nikdo nemůže nikomu zakazovat jezdit na Antarktidu,\" podotýká Venera. Mezinárodní Antarktická smlouva sice turistiku na ledovém kontinentu nedoporučuje, ale zároveň ji ani výslovně nezakazuje. K břehům Antarktidy často směřují výletní lodě a polární stanice občas povolí turistům krátkodobé vylodění. \"Ale nikdo se s nimi nebaví, nejsou vítáni. Plouží se smutně po břehu, dojdou si na staniční poštu, pošlou lístky a jedou domů,\" popisuje Jaroslav Pavlíček, v současnosti jediný stálý obyvatel Antarktidy s českým občanstvím. On i účastnice jím organizovaného kurzu přežití Dagmar Havlová, která během tří pobytů strávila poblíž jižního pólu už téměř tři měsíce, trochu paradoxně patří k zastáncům \"čisté\" Antarktidy bez turistů. \"Já v žádném případě nejsem turista. Účastním se programu stanice,\" prohlašuje Havlová. Uvádí, že na ostrově Nelson napsala polárnickou kuchařku (jak vyžít z tamních ryb, mušlí a řas) a mj. pomáhala při natírání stanice. I ministerský expert Venera však uznává, že dopad Pavlíčkovy stanice na životní prostředí je ve srovnání s jinými antarktickými základnami minimální a její ekologicky šetrný provoz se podle něj blíží podmínkám, za jakých funguje pouze stanice Greenpeace.
Zdroj: Pátek magazín LN
Sdílet článek na sociálních sítích