Noemova archa na ostrově Jersey

Zřejmě jediná zoologická zahrada na světě, která by nejraději neměla žádné obyvatele, je na ostrově Jersey, největším z Normanských ostrovů. Jejím hlavním posláním je totiž záchrana ohrožených druhů. U každého z výběhů či klecí v zoo na ostrově Jersey jsou kromě jmen zvířat a stručného popisu také symbolické hodiny, které upozorňují, nakolik je ten který druh ohrožen. U goril nížinných ukazují \"za pět minut dvanáct!\"... O to větší radost měli letos v červenci ošetřovatelé, když zjistili, že mamince Hlahala-Kahili se narodilo zdravé mládě. Gorily v zajetí rodí obvykle v klidu noci, takže i tentokrát se okamžik zrození odehrál bez přítomnosti lidí. A patnáctiletá samice Hlahala-Kahili je \"zkušenou\" matkou, byl to již její druhý porod. Ovšem teprve v uplynulém měsíci dovolila ošetřovatelům určit také pohlaví nejnovějšího přírůstku jerseyské gorilí rodiny - mládě je \"holčička\" a dostala jméno Ya Pili. Její otec, samec Ya Kwanza, nepochází z Afriky: narodil se v zoo v Melbourne jako první gorila na světě po umělém oplodnění. A matka Hlahala-Kahili je dokonce jerseyskou rodačkou. Za jerseyskou zoo svět vděčí Geraldu Durrellovi (1925 až 1995), který je možná českému čtenáři znám především jako autor knih o přírodě i beletrie. Byl to však on, kdo již v roce 1959 založil na ostrově Jersey svou vlastní zoologickou zahradu určenou k ochraně ohrožených druhů. Je ale hlavně výzkumným přírodovědným centrem, zoo je jaksi \"navíc\". Návštěvníci tak mohou pozorovat nejen zvířata, ale často i zoology při jejich práci. Sama zoo pořádá také řadu vzdělávacích akcí určených zejména pro děti.. Snaží se rovněž některé druhy vracet zpět do volné přírody. Láska k přírodě byla zřejmě Durrellovi předurčena, protože první slovo, které prý vyslovil, nebylo máma nebo táta, ale - zoo! Během svého života napsal 37 knih, jež byly přeloženy do 31 jazyků. Jeho nejpopulárnější dílo \"O mé rodině a jiné zvířeně\" bylo zpracováno také jako televizní seriál. Po Durrellově smrti převzala péči o jerseyskou zoo jeho manželka Lee. Seznámili se v roce 1977, jak jinak než když přednášel na Duke University v Severní Karolíně a ona se tu připravovala na získání doktorského titulu. Studovala chování zvířat... Mnozí dnešní návštěvníci zoo možná ani netuší, že krásná žena, které se třeba zrovna zeptali na cestu, je vdovou po zakladateli zoo a její dnešní čestnou ředitelkou. Paní Lee je totiž možné často potkat u některého z výběhů; záchrana ohrožených druhů jí leží na srdci stejně jako zesnulému manželovi. \"Ve všech koutech naší planety jsou flóra a fauna ohroženy lidskou činností. Ideální metodou pro záchranu ohrožených druhů by samozřejmě bylo zachování přirozeného prostředí. Ale snaha mnohých zemí zvýšit životní úroveň svých obyvatel často poškozuje přírodu. A k tomu ještě přistupují stále větší a častější přírodní katastrofy, povodně, sucha, požáry či tornáda, které také ohrožují již stejně se tenčící počet vzácných druhů,\" upozorňuje. Záběr zahrady je skutečně široký - stará se o více než šedesát různých druhů, od žab či netopýrů přes plazy až po medvědy andské a právě gorily nebo orangutany. Jejich výběhy patří u návštěvníků k těm nejoblíbenějším. Mnohem lepší by ale podle paní Lee byla možnost pozorovat gorily či orangutany ve volné přírodě. Tu však druh nazývaný honosně homo sapiens často bezohledně ničí. Při procházce jerseyskou zoo tak člověka může napadnout myšlenka možná na první pohled absurdní: \"Nebylo by lepší, aby v klecích či výbězích skončili ti, kteří životnímu prostředí škodí?\" Potom by snad nebylo novodobých \"Noemových arch\", jakou jerseyská zoologická zahrada je, zapotřebí. ZDROJ: Víkend